přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Raspberry Pi nafotil Zemi a vrátil se zpět – potřebujeme ještě NASA?

Konference Cloud computing v praxi

Raspberry Pi nafotil Zemi a vrátil se zpět – potřebujeme ještě NASA?

dvatydny.gif

Malý počítač v pěnové malině vzlétl a nafotil Zemi. V malině byl samozřejmě Raspberry Pi, z něhož si můžete postavit také televizi. Ubuntu přišlo o svou první chybu, ovšem Microsoft neporazilo. Australané budou také zavádět OpenDocument Format. Archivační systém Kramerius získal odbornou cenu. Mandriva Linux je asi skutečně mrtvý, ale má dva schopné potomky. 


reklama

Co se děje ve světě Linuxu a open source

Raspberry Pi nafotil Zeměkouli

Dave Akerman je specialista na balónové létání ve vysokých výškách. Tentokrát poslal do vzduchu minipočítač Raspberry Pi s kamerou, tj. zařízení za cca 130 dolarů. Cílem Sky project bylo nasnímání Země a návrat modulu s plnou SD kartou fotografií (což se podařilo). Balón s malinou (logo Raspberry), která celé zařízení obsahovala, šťastně dosedl a realizačnímu týmu se ho podařilo najít. Vše proběhlo podle plánu a na blogu Dava Akermana se můžete podívat na fotky Austrálie z hranice vesmíru (nebo na Flickru).

Tak teď ho pro změnu poslat do hlubin, ne? Co třeba Mariánský příkop?

Fotky z letu maliny Fotky z letu maliny

Ubuntu: První chyba označena za opravenou

Legendární „bug #1“ v databázi Ubuntu zní zhruba takto: „Microsoft drží majoritu trhu s novými osobními počítači. To je chyba, kterou Ubuntu a jiné projekty opraví.“ Její autor Mark Shuttleworth ji na konci května 2013, po necelých devíti letech, označil za opravenou (fixed) a uzavřel ji.

Mnoho lidí si myslí, že chyba opravena a vyřešena (solved) nebyla, protože Ubuntu neobsadilo část trhu, kterou stále drží Microsoft. Jiní říkají, že by její stav měl být nastaven na řešení implementováno (workaround implemented) nebo nelze opravit (won't fix). Souboj desktopových operačních systémů totiž vypadal v roce 2004 na utkání Linux vs Windows, karty ale byly nakonec rozdány zcela jinak. Prosadil se Android, tehdy neznámý, svůj podíl má také iOS; linuxové systémy se usídlily ve spotřební elektronice a poskytují technologické zázemí širokému ekosystému.

Ubuntu nedobylo desktopy, ale nelze mu upřít, že svět IT ovlivnilo, i když Shuttleworth skromně říká, že v celkovém vývoji hrálo jen malou roli. Desktopy ztratily na významu a Ubuntu své poslední slovo samozřejmě zdaleka neřeklo.

Je to malý krok pro člověka, ale.. však to znáte. :-) Buďme rádi, že si na Ubuntu můžeme s gustem zanadávat. Co bychom si bez něj počali?

ROSA vydává ROSA Desktop Fresh R1, fork mrtvého Mandriva Linuxu

Ruská společnost ROSA, která před časem ovládla společnost Mandriva, pokračuje ve vývoji získaných technologií. Kromě edic LTS, Clasroom a Desktop LTS nabízí vývojovou verzi produktu Desktop Fresh, jež je určena zejména technologickým fandům.

ROSA Desktop Fresh R1 obsahuje klienta pro Steam a tedy více než stovku dostupných her. Zapracována byla podpora Microsoft Hyper-V a Windows Azure, což znamená, že distribuci lze provozovat z cloudu. Výchozím prostředím je KDE, GNOME a LXDE budou následovat. Systém se také zbavuje zastaravších služeb a aplikací (Drakx-net, pm-utils, Consolekit, PolicyKit).

Produkty ROSA stojí na Mandriva Linuxu, ale nejsou jediné. Společnost Mandriva, S.A., se dlouho a opakovaně potácela na hranici krachu. Před vyřešením situace, kdy do ní vstoupili ruští podnikatelé, se odtrhl fork Mageia (který nedávno vydal svou třetí verzi). Mandriva se mezitím vzdala operačního systému pro koncové uživatele, iniciovala založení asociace OpenMandriva (jež měla operační systém pro koncové uživatele vyvíjet) a zamířila na trh business aplikací. Její aktivity jsou ale nejasné, archiv novinek prořídlý a sociální sítě mrtvé.

Když se chcete zabít, tak snězte kapsli jedu, pověste se na most, na nohu si dejte závaží a střelte se do hlavy. Ale jinak je zajímavé sledovat „souboj“ systémů od ROSA a Mageia.org.

Open data & gov

Systém Kramerius 4 získal odborné ocenění

Cenu konference  o profesionálních informačních zdrojích INFORUM 2013 získal open-source systém Kramerius 4. Jedná se o komplexní řešení pro zpřístupnění digitálních archivních dokumentů budované výhradně s využitím open-source technologií. Typickým obsahem jsou digitalizované staré tisky, periodika, mapové sbírky, hudebniny a dokonce i audiozáznamy. Systém zajišťuje kategorizaci, vyhledávání v metadatech a celých textech, generování PDF dokumentů z vybraných stran, podporuje vytváření virtuálních sbírek a mnoho dalších administračních operací s uloženými digitálními dokumenty.

Kramerius je vyvíjen Knihovnou Akademie věd, Moravskou zemskou knihovnou, Národní knihovnou ČR a dalšími spolupracujícími institucemi pod veřejnou licencí GPL. Aktuálně systém používá více než 20 institucí. Kramerius splňuje národní digitalizační standardy a tvoří nedílnou součást technické infrastruktury využívané v rámci českých digitalizačních aktivit. Přečtěte si podrobnější článek, který vyšel na LinuxEXPRESu na konci roku 2012: Česká digitální knihovna a open-source systém Kramerius.

Ocenění Krameria si všiml také projekt JoinUp, který sleduje nasazení open-source projektů po celé Evropě. Máme radost!

Australská vláda zvažuje zavedení OpenDocument Format pro výměnu dat

Oddělení financí a deregulací australské vlády vydalo pracovní verzi návrhu pro společnou vládní koncepci týkající se počítačových technologií. Navrhuje v ní, aby se formátem souborů pro výměnu dat stal OpenDocument Format, který je podporován mnoha kancelářskými balíky na trhu.

V dokumentu se uvádí, že ODF je podporován řadou produktů, a to jak volně dostupných a otevřených, tak placených či uzavřených. Každá z vládních organizací má tudíž na výběr s ohledem na své možnosti. Dále se vyzdvihuje nezávislost na dodavateli řešení a dlouhodobá dostupnost uložených dat. Jako pozitivní je brán kontinuální vývoj jak samotného ODF, tak jeho implementací v konkrétních produktech. Předpokládá se, že vylepšení týkající se ukládání dat ze spreadsheetu ve verzi ODF 1.2 přispěje k odstranění bariér mezi Excelem a Calcem (vzorce se budou ukládat standardizovaně).

Nasazení ODF coby „interního“ standardu nevylučuje používání jiných formátů. Předpokládá se, že použití ODF bude výhodné také v případě cloudových či webových kancelářských aplikací, pokud se v budoucnu více rozšíří. (Via ITworld: Australia mulls requiring OpenDocument Format compatibility)

Kdy donutíme ty naše úředníky, aby nějaký podobný draft sepsali, schválili a vymáhali na sobě jeho platnost?

Jednou větou

Nahoru

Top články z OpenOffice.cz

Vlastimil Ott

Vlastimil Ott

Spolupracuji s obecně prospěšnou společností Liberix, školím LibreOffice, WordPress, rozumím open source.


  • Distribuce: Xubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: Xfce

| proč linux | blog