VUT- nakladatelství Vutium
přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou

Canon

Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou

Malování

Uživatelé Linuxu si mohou vybrat z nepřeberné řady všelijakých „kreslítek“ pro rastrovou (bitmapovou) grafiku, více či méně povedených. V tomto článku se podíváme na čtveřici programů, z nichž dva jsou velmi pokročilé a dva jednodušší. 


reklama

Programy, na které se podíváme, jsou GIMP, Krita, MyPaint a Pinta. První dva jsou velmi slušně vybavené, druhé dva poslouží méně náročným uživatelům. Snad s výjimkou Krity je uvedená čtveřice určená spíše pro webovou než tištěnou prezentaci.

GIMP

Aplikace GIMP (GNU Image Manipulation Program), vyvíjená od roku 1995, patří mezi pomyslné krále open-source 2D grafických programů. Je to patrně dáno jak dobou vývoje a existence, tak portací nejen pro Linux, ale i Windows a Mac OS X. GIMP býval značně kontroverzním programem, protože pro svou práci využíval řadu neukotvených oken (jako například Scribus), což v uživatelích vyvolávalo zmatky a rozhořčení. Tyto námitky s příchodem verze 2.8 v roce 2012 padly a GIMP lze využívat v režimu jednoho okna – podobně jako Photoshop, jemuž se vzdáleně podobá.

Vzhled programu GIMP s otevřeným obrázkem Vzhled programu GIMP s otevřeným obrázkem

GIMP je šířen pod licencí GNU/GPL. Lokalizace nezapomíná ani na češtinu, byť s nápovědou je to horší, v české verzi je beznadějně zastaralá a uživatelům doporučujeme držet se původní, anglické verze. GIMP je víceúčelový software, který lze využít pro úpravu rastrových obrázků (například fotografií), ve spolupráci s UFRaw i v datovém RAW souboru. GIMP však disponuje mocnými nástroji pro tvorbu vlastní, umělecké grafiky – s výhodou tak využijete kreativní filtry. V GIMPu lze tvořit vektorové křivky a jiné obrazce prostřednictvím modulu GFig.

Podporuje celou řadu formátů, mezi nimiž nechybí i *.psd z Photoshopu. Samozřejmě při importu takového souboru je třeba se mít na pozoru, protože GIMP nepodporuje všechny funkce Photoshopu. Nechybí podpora pro soubory ve formátu *.svg či *.pdf, stejně jako celá řada rastrových formátů. GIMP používá vlastní formát *.xcf, který je vlastně upraveným formátem *.png.

Lze využít vrstvy a jejich prolínání (od verze 2.8 přibyla možnost vytvářet skupiny vrstev), pokročilé práce s výběry (další funkce lze doinstalovat prostřednictvím pluginů), různé typy štětců (v GIMPu je možno přímo připravovat vlastní stopy), jsou zde pokročilé možnosti při vytváření a použití barevných přechodů, pro retuše využijete klonovací razítko a nástroj Léčení. GIMP disponuje ohromnými možnostmi práce s barvami (schované, jak jinak, v nabídce Barva), které umožňují třeba barevně přemapovat celý obrázek nebo jeho části. Zajímavou funkcí pak je Sada filtrů, která kombinuje více filtrů v jednom okně.

Víceúčelový modul Sada filtrů Víceúčelový modul Sada filtrů

Specialitou je zásuvný modul G'Mic, který kombinuje stovky dílčích filtrů v jednom okně.

Modul G'Mic se stovkami nejrůznějších efektů Modul G'Mic se stovkami nejrůznějších efektů

Výběry je možno provádět buď ručně nebo „inteligentně“ s pomocí „kouzelné hůlky“, resp. nástroje SIOX. S ním zhruba označíte oblast, kterou si přejete vybrat, a označíte popředí/pozadí. Filtr pak „inteligentně“ rozpozná kontury a provede výběr. Ten lze dále upravovat, než se definitivně rozhodnete stisknutí klávesy Enter výběr potvrdit.

Výběr pomocí „inteligentního“ nástroje SIOX Výběr pomocí „inteligentního“ nástroje SIOX

Výběry je možno také provádět pomocí nástroje Cesty, což je vlastně nástroj na výrobu vektorových křivek. Takto vytvořenou křivku lze převést na výběr. Cesta má tu výhodu, že se uchovává v seznamu cest a lze ji kdykoliv poté velmi snadno modifikovat.

Použití cesty jako výběrového nástroje Použití cesty jako výběrového nástroje

Rozšířitelnost GIMPu o nové doplňky je vůbec velkým plusem programu, byť „vedlejším“. Skripty a pluginy je možné psát v jazyce Scheme nebo Python, někteří odvážlivci se pouští do programování v C++.

GIMP již řadu let podporuje správu barev – tím se liší například od Pinty a MyPaint. A ačkoliv GIMP nepodporuje CMYKový režim, je tento color management připraven, až se tak stane.

Správa barev v okně Nastavení GIMPu Správa barev v okně Nastavení GIMPu

Zajímavou funkcí, kterou stejně jako správu barev najdete v okně Nastavení, je možnost přiřadit externím zařízením různé události. Můžete připojovat nejrůznější slidery či speciální typy myší a nastavovat pro každou jinou akci – například zvyšování krytí štětce, průměru štětce atd. Velice šikovná funkce pro pokročilé uživatele.

Přiřazení událostí různým hardwarovým zařízením Přiřazení událostí různým hardwarovým zařízením

GIMP stále trpí určitými neduhy – pouze osmibitová barevná hloubka, minimální podpora režimu CMYK, pomalé překreslování obrázků a aplikovaných filtrů. Velikou nevýhodou je absence nedestruktivních operací. Tyto nedostatky mají být odstraněny ve verzi 2.10, na níž se už pracuje.

Za nejvýznamnější odkaz GIMPu lze označit vznik knihovny GTK, původně speciálně pro něj (GIMP ToolKit). Dnes se knihovna využívá v řadě aplikací a mj. tvoří základ grafického prostředí GNOME.

Webová stránka projektu: https://www.GIMP.org

Odkaz na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/GIMP

Odkaz ke stažení (mimo repozitář distribuce): https://www.GIMP.org/downloads

Krita

Hledáte-li linuxový program, který lze prakticky bez nadsázky označit za „linuxový photoshop“, pak Krita je jasnou volbou. Více „natřískaný“ 2D grafický software pro Linux, navíc zdarma, asi neseženete. Ačkoliv jde o program určený hlavně kreativcům, malířům – tedy speciálně pro umělecké využití –, najde uplatnění při všech možných úpravách obrázků, včetně vyvolávání RAWů apod.

Určitým vzorem pro vznik tohoto programu byl program Corel Painter – pokud jej znáte, dokážete si udělat představu, o čem Krita je. Původně byla součástí balíku KOffice, dnes se vyvíjí samostatně pod GNU licencí. Jak asi tušíte, je určena pro KDE prostředí. K dispozici je však i pro Windows a Mac OSX.

Program Krita s otevřenou paletou nástrojů Program Krita s otevřenou paletou nástrojů

Představovat tento program v několika odstavcích je prakticky nemožné. Krita totiž disponuje vším, na co si jen vzpomenete. Spoustu nástrojů pro výběr, kreslení obrazců a Beziérových křivek, malování, používat můžete nepřeberné množství předdefinovaných stop štětců či si navolit vlastní (některé zprávy hovoří o tom, že Krita má lepší engine pro vykreslování štětců než Photoshop), totéž se týká různých textur a barevných výplní.

Krita pochopitelně podporuje vrstvy, ale to by nestačilo – disponuje kouzelnou funkcí pro vytváření efektových vrstev, jaké znáte z Photoshopu! Díky tomu tak lze obrázek drasticky změnit, a to nedestruktivně. Podobně jako v GIMPu lze i v Kritě vrstvy svazovat, ale Krita jde v tomto opět o něco dál.

Obrovské možnosti v nastavení štětců Obrovské možnosti v nastavení štětců

Klepnete-li do kresby pravým tlačítkem, zobrazí se paleta s oblíbenými nástroji (lze navolit další), s naposledy použitými barvami a uprostřed s mixérem barev. Použití této palety je silně návykové a zřejmě si ji oblíbíte. Poskytne vám snadný a rychlý přístup k vašim oblíbeným nástrojům, ať jste kdekoliv v kresbě.

Krita podporuje neuvěřitelné množství formátů – podobně jako GIMP. Jejich přehled najdete na Wikipedii. Podstatné je, že Krita umí pracovat s rozličnými barevnými režimy a s barevnou hloubkou až 32 bitů na kanál. Na rozdíl od jiných programů je nejprve před uložením do vybraného formátu obrázek do konkrétního barevného režimu a hloubky převést z nabídky Obrázek | Vlastnosti.

Krita disponuje podporou pro velkou barevnou hloubku a četné barevné režimy Krita disponuje podporou pro velkou barevnou hloubku a četné barevné režimy

Krita je skvělou volbou, pokud máte opravdu vysoké nároky. Pokud však tak nároční nejste, ztratíte zřejmě mnoho času učením se s Kritou pracovat (byť program je velmi intuitivní). Pokud se omezíte na menší barevnou hloubku a absenci CMYKu, využijte raději GIMP. Zvlášť pokud jde o „technické“ operace. Ty Krita samozřejmě také zvládne, ale přednostně je to umělecký nástroj.

Webová stránka projektu: https://krita.org/

Odkaz na Wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Krita

Odkaz ke stažení: https://krita.org/en/download/krita-desktop

Krita na Youtube: https://www.youtube.com/results?search_query=krita

MyPaint

MyPaint je vyloženě kreslicí program – jak vyplývá z jeho názvu. Nečekejte zde klasické nástroje jako např. tónovou křivku. Program je poměrně jednoduchý, je určen spíše začátečníkům a mírně pokročilým. Značný důraz je kladen na správu stop štětců, přičemž i zde si můžete vytvářet vlastní hroty s nastavením vlastních hodnot.

Je zde celá řada kreslicích nástrojů, specifických pro kreativní kreslení. K dispozici je několik barevných režimů, pomocí nichž lze míchat barvy (nejznámější je HSV), přičemž mixér se zobrazuje buď v podobě kruhu nebo kostky. MyPaint podporuje vrstvy a jejich prolínání, ale nečekejte sofistikované možnosti jako v případě Krity. Obrázky lze ukládat v podstatě jen do *.jpeg a *.png. Totéž se týká i importních filtrů.

Symetrické kreslení v programu MyPaint Symetrické kreslení v programu MyPaint

Pokud uvažujeme o Pintě jako silně redukované podobě GIMPu, pak MyPaint lze označit za jednodušší Kritu. Pro začátečníky je MyPaint vhodným programem pro výuku ovládání stop štětců.

Značné možnosti úprav stop štětců Značné možnosti úprav stop štětců

Program je šířen pod licencí GNU a jsou k dispozici instalátory pro Linux, Windows a Mac OS X.

Webová stránka projektu: http://mypaint.org

Odkaz na Wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/MyPaint

Odkaz ke stažení: http://mypaint.org/downloads

Pinta

Pokud uvažujeme o GIMPu jako o skromnějším bratříčkovi Photoshopu, pak Pinta je skromnější bratříček GIMPu. Je to aplikace, kterou většina pokročilejších uživatelů možná přejde s pohrdlivým úsměvem, ale zbytečně. Navzdory tomu, o jak datově malý program jde, nabízí funkcí víc než dost.

V prvé řadě je třeba říci, že se Pinta podobá známému programu Paint.NET, který je určen pouze pro Windows a vyvíjí jej Washingtonská univerzita ve spolupráci s Microsoftem. Paint.NET je šířen pod složitým licenčním uspořádáním (instalátor je uzavřený, zbytek je otevřený), takže jako celek program vystupuje jako freeware.

Nicméně větší část zdrojového kódu je otevřená a šířená pod speciální MIT licencí, která umožňuje tento kód využít i v jiných programech. To se stalo v případě Pinty, která využívá částečně kód Paint.NETu. Pokud jste tedy zvyklí na tento program z Windows, možná se budete v Pintě cítit jako doma. Pokud vám vadí vazba na zčásti proprietární Paint.NET, ohlédněte se po jiném programu.

Aplikace se, podobně jako GIMP, distribuuje pro Linux, Mac OS X a Windows.

Okno aplikace Pinta s úpravou prolnutí vrstev Okno aplikace Pinta s úpravou prolnutí vrstev

Pinta disponuje nástroji pro vytváření jednoduchých tvarů a výběrů. Mezi výběrovými nástroji však nechybí Laso a Výběr kouzelnou hůlkou pro výběr spojitých oblastí, resp. globální výběr. Je tu i nástroj pro barevný přechod , ale je velmi chudý a v podstatě můžete vytvořit jen přechod mezi dvěma barvami.

Kreativci jistě ocení desítky uměleckých efektů, které můžete použít třeba při úpravě obrázků.

Použití efektu Vyboulit Použití efektu Vyboulit

A pokud by vám nestačily, můžete si stáhnout další z nabídky Doplňky | Správce doplňků.

Galerie doplňků ke stažení Galerie doplňků ke stažení

Pokročilejší uživatelé využijí podporu více vrstev a prolínání mezi nimi. Vrstvy lze také duplikovat a slučovat.

Všechny úpravy provedené v obrázku se ukládají do panelu Historie. A ten má další výhodu – je neomezený. V praxi tak můžete provést úprav, kolik chcete, vždy se můžete vrátit zpět.

Samozřejmostí jsou globální úpravy obrázku – například tónová křivka, úprava jasu a kontrastu a podobně. Tyto funkce najdete v nabídce Přizpůsobení.

Jak vidíte, i takovýto zdánlivě drobný a opomíjený program může disponovat zajímavými funkcemi, které vám umožní provádět více než základní úpravy obrázku, ale i aplikovat četné kreativní efekty či provádět různé důmyslné úpravy.

Webová stránka projektu: http://pinta-project.com

Odkaz na Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pinta_(software)

Odkaz ke stažení: https://pinta-project.com/pintaproject/pinta/releases



Nahoru

Příspěvky

Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
Jirka 18. 07. 2017, 12:28:02
Odpovědět  Odkaz 
Pěkný srovnávací článek s podstatnými skutečnostmi pohromadě, díky za něj. S rastrovou grafikou pracuju "od nepaměti", i když jsem se nikdy nedostal dál, než na úroveň cca zkušenějšího amatéra. Nepotřeboval jsem to...

Ad Gimp: třeba v Kubuntu 14.04 a zřejmě i dalších verzích *buntu existuje jednoduchá možnost používat testovací verzi z PPA repozitáře (http://ppa.launchpad.net/otto-kesselgulasch/gimp-edge/ubuntu), konkrétně momentálně to je 2.9.5. Ta už mj. má až 32bit barevnou hloubku, byť se mi v tomto režimu i na docela výkonném stroji zdá Gimp hodně pomalý...

Ad Krita: ten program znám zcela okrajově, nicméně se mi zdá, že za poslední období (řádově rok?) udělal obrovský skok kupředu. Vše se zdá být učesané a dotažené, včetně lokalizace, navíc třeba uživatelé Photoshopu při prvním pohledu říkali "to je úplně jako Photoshop"... Mimochodem: Krita se mi už při startu zdá být výrazně rychlejší než Gimp (ale další testy jsem nedělal); může to pochopitelně být i tím, že používám KDE a Krita je z jeho rodiny, kdežto GIMP souvisí s Gnome.

Přeju tvůrcům Krity, aby vytrvali. Zatím si myslím, že povědomí o Kritě je mnohem menší než o Gimpu, ale třeba se to změní a pokud se bude vývoj nadále pohybovat dobrým směrem, tak Krita má určitě solidní předpoklady...
Petr Valach Re: Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
Petr Valach 18. 07. 2017, 21:26:39
Odpovědět  Odkaz 
Díky za komentář. Krita má obrovské možnosti, a tím je maličko "přeplácaná", nebo se tak může jevit neznalým lidem. I nabídky jsou někdy trochu divně na jiných místech, než by člověk hledal (třeba správa zobrazení doků). Ale záměrně jsem přidal odkaz na youtube, aby si čtenáři udělali obrázek sami a žasli stejně jako já, co lze s tímto programem snadno dělat.
Re: Re: Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
vian 19. 07. 2017, 00:36:43
Odpovědět  Odkaz 
Krita je výborný nástroj Mypain by pár věcí navíc mohl umět, ale jako náčrtník v pohodě, Pinta je opravdu dost osekaná. Nicméně všechny tři jsou o proti Gimpu mnohem přívětivější k uživatelům. K čemu je Gimpu hromada funkcí když u základních operací je to neustálý boj s ovládáním. Vrcholem je pak vytažení 'cizích' formátů pod 'export' když všichni ostatní to mají v 'uložit jako'.
Petr Valach Re: Re: Re: Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
Petr Valach 19. 07. 2017, 01:04:56
Odpovědět  Odkaz 
Deset let čtu nářky na GUI Gimpu. Přitom to mi připadá celkem v pohodě. Co je ale strašné, je rychlost vykreslování a přííííšerně prťavá náhledová okýnka, případně vůbec žádná!!
Re: Re: Re: Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
nobody 19. 07. 2017, 15:32:08
Odpovědět  Odkaz 
"Vrcholem je pak vytažení 'cizích' formátů pod 'export' když všichni ostatní to mají v 'uložit jako'."

Tohle je nasledek toho ze ti "vsichni" NEUSTALE fnukali ze pracovali s obrazkem, pridali vrstvy, pak to ulozili a priste kdyz to otevreli tak NEMELI vrstvy a tedy prisly o moznosti uprav, protoze ti "vsichni" byli tak nesvepravdni ze to ulozili do formatu co vrstvy nepodporuje, proto LOGICKY autori pristoupili k tomu ze Ulozit je proste ULOZIT NATIVNI FORMAT PODPORUJICI VRSTVY, ulozit holej/plochej bitmap je pak LOGICKY v Exportu...
To mas to same jako kdyz mas pokrocilej Audio a/nebo Video editor, pod Ulozit NEMAS ulozit AVI, ale ulozit v NATIVNIM PROJEKTOVEM FORMATU, pokud chces ulozit wav/mp3/atd dak volis EXPORT...

Takze jestli ma nekdo problem jak je to ted, tak at to nepouziva a nebo si blbe kecy schova a zkusi se nejdriv zamyslet ;)
Re: Re: Re: Re: Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
vian 22. 07. 2017, 00:34:37
Odpovědět  Odkaz 
Ano je to o zvyku. Spousta programů má vlastní projekt a k němu export a spousta otevírá a ukládá soubory akorát bitmapové editory snad až na Gimp jsou v té druhé skupině. Takže akorát u Gimpu otevřu PNG oříznu, exportuji jako PNG a když ho zavírám tak ze dozvím že není uložen. Zvyknout se na to dá, stejně jako na to že obyčejný posun vybrané části se dělá přes nástroj škálování a spoustu dalších drobností. Kdo s tím pracuje denně tak si zvykne (viz Vim), ale pro občasné použití je takové chování zabiják.
Petr Valach Re: Re: Re: Re: Re: Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
Petr Valach 23. 07. 2017, 08:43:13
Odpovědět  Odkaz 
Napřesun je nástroj Přesun. Škálování je až poslední možnost.
Rozdíl mezi exportem auložením je naprosto jasný a nenídůvod z toho šílet.Má to svou logikua je to pochopitelné. Je to určitá bezpečnostní pojistka (ze zvyku totiž může člověk soubor uložit, ne exportovat,gimp zavřít a je po parádě), takže já ji oceňuji.
Doporučuji nejprve ovládnout program a pak jej hodnotit :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
Jirka 25. 07. 2017, 11:38:34
Odpovědět  Odkaz 
Tato vlastnost (uložení vs export) se poněkud dá ovlivnit pomocí pluginů, jsou popsány různě po webu. Možná nejlepší výchozí stránka je http://www.shallowsky.com/software/gimp-save/ .

Už si přesně nepamatuji změnu menu Soubor v GIMPu po instalaci pluginu, ale mám dojem, že mj. přibude možnost Přepsat (původní obrázek). Čili pokud jsem dělal rychlou změnu třeba v *.png a nepotřebuju zachovat originál, pak je to usnadnění či zrychlení...

No a jiný, ale fakt špinavý a vlastně nic neřešící "workaround" pro uživatele milující klávesové zkratky je popsaný na https://itsfoss.com/how-to-solve-gimp-2-8-does-not-save-in-jpeg-or-png-format/ . Skoro jsem se rozmýšlel, zda to vůbec citovat, protože podle mě jde o zcela nesystémový krok...

Jinak spíš souhlasím s tou skupinou názorů, která stojí za současným chováním (ukládání v podstatě jen do nativního *.xcf). Byl trochu opruz si na to ze začátku zvyknout, ale tak je to vždycky. A faktem je, že *.xcf zachovává historii úprav plus má bezeztrátovou kompresi, takže člověk ev. nechtěně nepřijde o vykonanou práci. No a export kamkoliv jinam je z *.xcf možný vždycky...
Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
W 25. 07. 2017, 08:15:45
Odpovědět  Odkaz 
K dokumentaci Gimpu. Radomír Strnad přeložil Gimp - uživatelská příručka a je to k verzi 2.8 z roku 2015. Poctivých 700 stránek.
https://www.root.cz/knihy/gimp-uzivatelska-prirucka-1/
Lukáš Jelínek Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
Lukáš Jelínek 25. 07. 2017, 14:18:32
Odpovědět  Odkaz 
Knih o GIMPu existuje víc. Například kniha GIMP 2.8 od Petra Němce (bohužel už je ale celý náklad vyprodán, takže zbývají prakticky jen knihovny) nebo Digitální fotografie v programu GIMP od Lubomíra Čevely (běžně v prodeji).
Petr Valach Re: Čím v Linuxu pracovat s rastrovou grafikou
Petr Valach 25. 07. 2017, 15:59:41
Odpovědět  Odkaz 
Dík, o tom jsem vůbec nevěděl. Už stahuju.

Lukáši, knihy sice jsou, ale tebou zmiňované jsou úžeji zaměřené a nejedná se o klasický manuál.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Petr Valach

Petr Valach

Patřím mezi hrdé uživatele a propagátory svobodného a open-source softwaru. Od roku 2009 píšu články pro OpenOffice.cz a LinuxEXPRES.cz.


  • Distribuce: LinuxMint
  • Grafické prostředí: KDE

| blog



Public Relations

Zabezpečení DNSSEC a česká doména

DNSSECChcete mít vlastní doménu a záleží vám nejen na kvalitním obsahu a profesionální prezentaci vlastní značky, ale také na jistotě zabezpečení domény? Chcete vědět, jaké zabezpečení zabraňuje podvržení stránek a která doména je důvěryhodná? Vše vám napoví zabezpečení DNSSEC.

Pokračování ...