přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům

Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům

Logo Fluxbox

Fluxbox je lehký multiplatformní okenní manažer ctící unixovou zásadu: „Dělat jen jednu věc, ale dělat ji perfektně.“ Konzervativci nespokojení s moderními trendy (GNOME Shell, Unity, Metro) si nad Fluxboxem vyrobí "klasický" desktop na míru. Přizpůsobitelnost Fluxboxu však asi neosloví běžného uživatele toužícího po hotových řešeních, protože „přizpůsobit si“ znamená vyvinout úsilí.


Pro koho je Fluxbox? Odpovím shrnutím nejčastějších výtek vůči GNOME, aniž bych však chtěl posuzovat oprávněnost těchto výpadů. Těm, kteří by námitky ochotně podepsali, by mohl Fluxbox nebo jiný minimalistický okenní manažer vyhovovat více než komplexní desktopová prostředí. Těm, kteří mají vytýkané naopak za přednosti, zřejmě Fluxbox k srdci nepřiroste.

Vyváženou recenzi GNOME 3.8 naleznete v článku GNOME 3.8: Třetí generace GNOME dozrává.

Fluxboxákova kritika GNOME

Nikdo nechce být za staromilce, všichni chtějí být moderní. Dnešní "cool" grafická rozhraní se nadcházející éře zprotiví. Význam vrtkavého slůvka módní se musí stále měnit, sociologie vítězí nad informatikou. Až se uživatel skutečně sžije s GNOME Shellem, možná přijde zbrusu nová generace GNOME 4.0 se zcela přepracovaným opět moderním grafickým rozhraním, které nadobro odepíše již zevšednělý GNOME Shell do starého železa. Fluxbox nehlásá prorocky revoluci v ovládání počítačů. Místo dobrodružného experimentování piluje klasické rozhraní k dokonalosti.

Lidé se různí svými prioritami a potřebami. Například se vedly vášnivé diskuze, zda framework Mono zařazovat do základní instalace Debianu a dalších distribucí. Mnozí se shodli, že přidaná hodnota aplikací jako Tomboy a GBrainy zdaleka nevyváží nevýhody vzniku závislosti na Monu. Miguel Icaza, duchovní otec Mona, vídí věc přesně opačně a z údajné přílišně roztříštěnosti linuxového desktopu viní jiné. Ve výsledku desktopové prostředí bují, stává se z něj nemotorný hardwarově náročný otesánek a uživateli je většina předinstalovaného zbytečným balastem. Situaci nezřídka zhoršují svými zásahy i linuxoví distributoři. Třeba originální prohlížeč Web, starším jménem Epiphany, nahrazují neoriginálním Firefoxem.

Fluxbox je jen okenní manažer se zanedbatelnými hardwarovými nároky. Nepřibaluje se k němu žádný doprovodný software, ten si každý instaluje sám. Ve Fluxboxu mohou samozřejmě nastat komplikace při zprovozňování specializovaného softwaru z GNOME. Třeba aplikace Nautilus, hledaje své GNOME, se rušivě motá okennímu manažeru do řemesla, a tak pro správné fungování musí být Nautilus spuštěn s volbou no-desktop.

GNOME nabízí masám precizně "vydesignovaný" produkt. Spotřebitel má zůstat jen pasivním konzumentem, nikoli individualistu se specifickými potřebami. Uživatel by prý měl systém nastavovat zcela minimálně. Fluxbox nepěstuje kult zprůměrovaného Uživatele, nýbrž respektuje jedinečnost každého jednoho uživatele. Ve Fluxboxu si lze téměř cokoliv snadno nastavit.

Jak funguje rozhraní Fluxboxu

Okno ve Fluxboxu obsahuje, jak je vidět na následujícím obrázku, všechny očekávané prvky - lištu v horní části okna, titulek, symbol zavření, okraje uchopitelné myší (změna velikosti okna), v pravém horním rohu symboly zavření, maximalizace a minimalizace okna.

Okno ve Fluxboxu Okno ve Fluxboxu

Předváděna je postarší verze Fluxbox 1.0.0 bez dodatečných nastavení. Nejnovější verze Fluxbox 1.3.5 se v zásadních věcech neliší. Ilustrace zobrazují XaoS. Recenzi tohoto grafického programu pro vytváření fraktálů naleznete v článku XaoS: program na tvorbu fraktálů.

V pravém okně jsem si stiskem lišty pravým tlačítkem myši vyvolal nabídku okna.

  • Přepínač Zarolovat z okna zachová jen lištu. Zarolovat lze i dvojklikem levým tlačítkem na lištu okna.
  • Přišpendlit způsobí, že okno se bude zobrazovat na všech plochách. Přišpendlit lze i kliknutím na tečku v levém horním rohu, kde se indikuje přišpendlení.
  • Pomocí Poslat lze okno elegantně přemístit na jinou plochu.
  • Jednotlivé plochy leží vedle sebe. Fluxbox navíc člení plochu i vertikálně. Každá plocha se skládá z šesti překrývajících se vrstev (Nad dokem, Dok, Navrchu, Normální, Naspod, Plocha). Například okno ve vrstvě Navrchu překryje okno ve vrstvě Plocha.
  • Submenu Zapamatovat uloží zvolené atributy.

Obě základní nabídky Obě základní nabídky

Fluxbox má dvě základní nabídky. Držením lišty (horní část menu) lze s nabídkou pohybovat po ploše, poklepáním na lištu lze nabídku zavřít. Kliknutí pravým tlačítkem na plochu se vyvolá hlavní root menu, které má titulek Fluxbox.

  • Pomocí volby Aplikace se spouštějí konkrétní programy. Seznam všech instalovaných aplikací si lze nechat automaticky vygenerovat, čímž se záznamy rovněž roztřídí do tematických kategorií.
  • Konfigurace nabízí různá nastavení.
  • Styly
  • Submenu Workspaces se rovná menu pracovní plochy popsanému níže.
  • Závěrečné položky se týkají přímo běhu Fluxboxu. Například Exit ukončí aktuální Fluxbox.

Kliknutí prostředním tlačítkem na plochu vyvolá menu pracovní plochy (workspaces).

Menu informuje o oknech Menu informuje o oknech

Obrázek ukazuje, jak toto menu informuje o oknech.

  • Minimalizované informuje o minimalizovaných oknech.
  • Dále se vyjmenovávají názvy ploch, které jsem nazval první až šestá.
  • Nacházím se na třetí ploše, proto jsem rozbalil submenu treti. Vidíme oba XaoSy. U jednoho Xaosu, popisovaného rozbaleným submenu, navíc vidíme, že jsem jej nechal zarolovat, přišpendlit na všechny plochy a zapamatovat plochu. Díky zapamatování plochy se XaoS příště otevře opět na třetí ploše.
  • Poslední tři možnosti zakládají, přejmenovávají a ruší pracovní plochy.

Styly, lišta, slit

Fluxbox přichází s bezmála třicítkou předpřipravených stylů.

Styl Artwiz Styl Artwiz

Styl Emerge Styl Emerge

Styl MarlayKay Styl MarlayKay

Styl Qnx-photon Styl Qnx-photon

Styl Zinek-green Styl Zinek-green

Nástrojová lišta se nachází ve všech předvedených stylech dole a obsahuje zleva název aktuální plochy, šipky pro přepínání se mezi plochami, symboly oken (Xaos, minimalizovaný Firefox), oznamovací oblast systray (běžící komunikátor Pidgin), šipky pro přepínaní se mezi okny a hodiny. Další částí grafického rozhraní je zvláštní oblast tzv. slit zobrazující dokované aplikace (applety).

Taby přímo Fluxboxem

Uživatelské rozhraní založené na tabech implementují především textové editory a webové prohlížeče. Klikáním na ouška tabů se přepínáme mezi různými obsahy, jako kdyby se jednalo o samostatná okna. Většina aplikací neumí transformovat tab v plnohodnotné okno a ani transformovat okno v tab. Fluxbox zvládá seskupit ("stabovat") do jednoho okna jakákoliv okna.

Taby ve Fluxboxu a v prohlížeči Taby ve Fluxboxu a v prohlížeči

V horním okně si čtu si ve Wikipedii o opeře Čertova stěna a prohlížím populární zpravodajský server. V dolním okně si prohlížím Čertovy stěnu na turistické mapě a čtu si populární odborný server LinuxEXPRES.cz. Horní okno, stabované Fluxboxem, ukazuje na okenní liště titulky obou oken. Poklepáním na levou část lišty bych obsah přepnul. V dolním okně taby zařizuje výhradně aplikace. Nezobrazený obsah dolního okna (LinuxEXPRES) sdílí okno s Mapami, tudíž Fluxbox ví jen o třech oknech (Wikipedie, Novinky, Mapy), což na dalším obrázku oznamuje výpis nabídky seznam ploch.

Fluxbox neví o tabech v aplikaci Fluxbox neví o tabech v aplikaci

Okna se manuální stabují vtažením jedné lišty do druhé prostřením tlačítkem myši, respektive se roztabují vytažením lišty z okna. Tabovaní se dá zcela zautomatizovat (autogrouping), což představuje jednu z největších výhod Fluxboxu.

Všemocné nastavení

Hlubší nastavení se provádějí editací konfiguračních souborů z adresáře ~/.fluxbox. Syntax konfiguračních souborů je velmi intuitivní. Téměř vše ve Fluxboxu je nastavitelné. Především lze nastavit položky v root menu (např. aplikace), úprava stylu, automatizovat tabování, řazení appletů ve slitu, ošetření událostí a klávesové zkratky. Názvy událostí vyjmenovává česká dokumentace. Pro definování klávesových zkratek potřebujete znát jejich přesné názvy.

Zachytávání události X serveru v xevu Zachytávání události X serveru v xevu

Neznáte-li názvy kláves, stačí spustit utilitu xev, která vypisuje události zachycené X serverem v sledované oblasti okna event testeru. Na ukázku jsem stiskl speciální klávesu spuštění webového prohlížeče a jméno klávesy XF86HomePage jsem si přečetl na třetím řádku od konce výpisu.

A kam zmizely ikony?

Problematika ikon přesahuje záběr samotného Fluxboxu jakožto okenního manažeru. Podobně se Fluxbox nezabývá ani obrázky na pozadí, jejich chováním (např. různé tapety na různých plochách) a zobrazováním informací přímo na plochu. Tyto úkoly plní různé podpůrné miniprogramy, s jejichž pomocí lze vytvořit skutečně plnohodnotný desktop. Inspirovat mohou ukázky ze serveru Customize.org.

Téma Xpflux, http://customize.org/fluxbox/themes/59290 Téma Xpflux, http://customize.org/fluxbox/themes/59290

Téma mech, http://customize.org/fluxbox/themes/62091 Téma mech, http://customize.org/fluxbox/themes/62091

Téma Windowbox, http://customize.org/fluxbox/themes/53203 Téma Windowbox, http://customize.org/fluxbox/themes/53203

Téma Windowbox, http://customize.org/fluxbox/themes/35230 Téma Windowbox, http://customize.org/fluxbox/themes/35230

Jak získat Fluxbox?

Fluxbox se distribuuje ve formě zdrojových kódů a předkompilovaných balíčků. Vlastní instalace neukrývá žádné záludnosti. Pro vstup do právě nainstalovaného Fluxboxu se uživatel odhlásí ze stávajícího desktopového prostředí, v přihlašovacím dialogu zvolí Fluxbox a přihlásí se. Na uživatele Fluxboxu myslí také mnohé distribuce.

Specializovaná distribuce Gparted Specializovaná distribuce Gparted

Z velkých distribucí nabízí Fluxbox například Debian. Fluxbox často preferují hardwarově nenáročné nebo specializované distribuce. Katalog Distrowatch zná přibližně 140 distribucí s Fluxboxem, z nichž čtyřicet je stále aktivně vyvíjeno.

Nahoru

Odkazy

Příspěvky

Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
daks 3. 06. 2013, 08:18:59
Odpovědět  Odkaz 
Jen bych doplnil, že Nautilu je možné zakázat zobrazení ikon i takto:

gsettings set org.gnome.desktop.background show-desktop-icons false

- není pak potřeba jej spouštět s volbou --no-desktop
Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
Petr Ježek 3. 06. 2013, 10:36:21
Odpovědět  Odkaz 
Škoda, že autor nevěnoval alespoň odstavec aletrnativě v podobě Openboxu. Dále je skoupý na přesné uvedení utilit k nastavení pozadí, ikon či menu, což sice nutí čtenáře hledat, ale informačně článek ochuzuje. Takže: Pozadí nastavují příkazy 'hsetroot' nebo 'xsetroot'(či spousty dalších) nebo lze použít utiltu nitrogen. Souborový manažer pcmanfm z LXDE pak umí pozadí i ikony. Ty samostatně nastaví třeba utilita idesk. Šikovným univerzálním nástrojem k nastavení menu je menumaker. A tak by se dalo pokračovat spoustou více či méně sofistikovaných utilit k posunutí okenního manažera do pozice desktopového prostředí.
Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
petr 3. 06. 2013, 21:41:27
Odpovědět  Odkaz 
Souhlasím s výše uvedeným komentářem Petra Ježka. Chybí zásadní informace. Je to v podstatě článek o ničem pro nikoho.
František Bártík Re: Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
František Bártík 4. 06. 2013, 07:38:04
Odpovědět  Odkaz 
V této recenzi Fluxboxu jsem chtěl :

* Vysvětlit rozdíl mezi okenním manažerem a desktopovým prostředím. Ukázat na rozdíl mezi jejich uživateli.
* Předvést možnosti manipulace s okny ve Fluxboxu.
* Nastínit možnosti rozšířování a konfigurace instalace Fluxboxu.

Splnění jemnovaných úkolů vydalo na nadprůměrně dlouhý článek. Nemyslím si, že článek by byl nastavován slovní vatou a zbytečnými informacemi. Alternativy (Openbox, PekWM, Blackbox...) jsem asi měl zmínit. O utilitách a detailním popsání způsobu přizpůsobení Fluxboxu jsem se nezmiňoval, protože:

* Článek není nafukovací. Byl-li bych psal seriál o Fluxboxu, jistě bych téma rozebral.
* Není to podstatou používání Fluxboxu. Nevím, zda novopečený uživatel Fluxboxu bude mít o ikony vůbec zájem.
Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
tobice 3. 06. 2013, 20:05:43
Odpovědět  Odkaz 
No článek začíná hezky objektivně, nicméně pak jsou některé obraty dost silné... "Fluxbox nepěstuje kult zprůměrovaného Uživatele, nýbrž respektuje jedinečnost každého jednoho uživatele." To pasuje uživatele Gnome do role ovce ve stádě, což je trochu přehnané. Obzvlášť vezmeme-li v potaz, že 95% uživatelů stejně používá Microsoft Windows, a tedy i uživatel Gnome je značným individualistou.

Zajímavější by bylo spíše srovnání s KDE, které má svoji konfigurovatelností k Fluxboxu blíže. Skoro bych si dovolil říct, že jsem v článku nenašel nic, co by KDE neumělo. Jinými slovy, KDE se dá používat jako Fluxbox, ale Fluxbox se těžko dá používat jako KDE. A když na to přijde, lze KDE nastavit i tak, aby se chovalo dost podobně jako Gnome 3 či Unity.

Samozřejmě toto se týká pouze funkcionality, když přijde na spotřebu prostředků, tak Fluxbox má svůj význam :-)
Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
davkol 3. 06. 2013, 20:21:41
Odpovědět  Odkaz 
> > Fluxbox nepěstuje kult zprůměrovaného Uživatele, nýbrž respektuje jedinečnost každého jednoho uživatele.
> To pasuje uživatele Gnome do role ovce ve stádě, což je trochu přehnané.

If you design software for idiots, only idiots will use it. To je hodně starý citát — kladený do souvislosti právě s GNOME.

> Zajímavější by bylo spíše srovnání s KDE, které má svoji konfigurovatelností k Fluxboxu blíže.

Porovnávat správce oken a projekt (přestože asi myslíš KDE Desktop Plasma Workspace) je nesmysl, když už, tak KWin. Tam je to jednoduché, KWin má v sobě i kompozitor, ale/proto žere víc prostředků.
Jiří Eischmann Re: Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
Jiří Eischmann 3. 06. 2013, 20:28:23
Odpovědět  Odkaz 
"If you design software for idiots, only idiots will use it. To je hodně starý citát — kladený do souvislosti právě s GNOME."

Řekl Linus, který, světe div se, opět používá GNOME 3 :)
Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
nasson 4. 06. 2013, 09:42:58
Odpovědět  Odkaz 
Pro me nejdulezitejsi vyhody Fluxboxu v clanku vubec nezaznely - a to moznosti pri nastaveni klavesovych zkratek. V dobe hledani toho praveho po zavedeni Gnome Shell/Unity jsem si chtel nastavit KWin k obrazu svemu, ale nedarilo se (abych nebyl nespravedlivy, zkousel jsem to pres klikatka, ale zaroven jsem zurive googlil a nic jsem nenasel). Mozna odbornik dokaze nastavit Kwin tak, aby dokazal to co Fluxbox, ale ja (BFU) jsem to ani s pomoci Googlu nedokazal. Takze minimalne pro mou praxi, KDE neumi zakladni veci, ktere po Fluxboxu vyzaduji. (Uznavam, ze po googleni, jak nastavit Openbox, jsem narazil na smer, kterym se vydat pro nastaveni KWin, ale doted nejsem spokojen v Openbox => nedokazal bych to ani v Kwin.)
Nejvetsi vyhodou Fluxboxu je pak nemennost. Preci jen, kdyz uz dva dny neco nastavuji k obrazu svemu, rozhodne nejsem ochoten akceptovat, aby se to pri pristi aktualizaci rozbilo.
A posledni vyhodou, o ktere bych se zminil a clanek o ni mlci. Vzhled (velikost list, pisma, tahel, vzhled tlacitek, atd.) lze nastavit podle sebe bez toho, ze bych musel hledat na netu to prave orechove pro me, bez toho, ze bych byl v teto oblasti nejak vice vzdelan (staci precist manual a pak zkouset, ale je to prace na dlouhe hodiny:(. Mozna, ze v KDE to jde tak lehce taky, nevim, nikdy jsem to moc nezkoumal.).
Re: Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
tobice 4. 06. 2013, 10:53:39
Odpovědět  Odkaz 
Není to tak dávno, co se ještě KDE dost divoce vyvíjelo a featury skokově přibývaly. Teprve tak za poslední rok dva se vývoj ustálil, tj. KDE obsahuje už vše důležité. A zrovna v oblasti klávesových zkratek jsem považoval za KDE za naprostou špičku - v pohodlném klikátku lze nastavit prakticky každou myslitelnou akci - přesouvání oken po plochách/obrazovkách, skákání mezi okny/obrazovkami/Plasma aktivitami, minimalizace, maximalizace (normálně, vodorovně i svisle), zarolování, přišpendlení, podržení okna nad ostatními, práce s KWin taby (stejně, jak je to popsáno v článku)... KDE umí s okny pracovat i v dlaždicovém stylu, čemuž jsem nepřišel na chuť, ale jsou lidé, co na to nedají dopustit. Ale je možné, že mám příliš malou fantazii ohledně práce s okny :-)
Re: Re: Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
nasson 4. 06. 2013, 11:17:12
Odpovědět  Odkaz 
KDE toho umi hodne, o tom zadna. Ale co se mi nepodarilo a vazne jsem se snazil: V Unity se da prepinat mezi okny stylem Win+cislo - skok na program, ktery je v liste na pozici cislo. Jedina vec, ktera se mi na Unity velmi libila. Na KDE jsem tohle nedokazal. Ve Fluxboxu to tak nakonec taky nemam (jde to, ale nevim jak to udelat, aby to bylo tak efektivni jako v Unity), ale zato se prepinam mezi okny primo: pr. Alt+X skoci na posledni otevrene okno programu X. Dalsi Alt+X cykluje okna programu X (tohle cyklovani a skoceni na posledni fokusovane okno neumim v Openboxu nastavit, kdyby to nekdo umel a chtel se pochlubit, byl bych vdecny. Cyklovat umim, ale zacne vzdy od prvni spustene instance a skonci posledni.) Vim (diky navodum na Openbox), ze se tohle da resit skriptem, ale tohle ja nezvladam a zadny dobre funkcni skript jsem nenasel.
Dalsi vec, bez ktere se mi spatne dycha, ji a spi, je moznost pomoci klavesove zkratky dat okno na presnou pozici a dat mu urcitou velikost (napr. otevru pdf, zmacknu a mam okno vlevo nahore, velikost takova, u ktere jsem zvykly, ze pismenka jsou tak akorat, atd.). Nejsem si jisty, tohle mozna KWin umi. Samo pak takovety bezne veci (ktere KWin umi skoro urcite) jako je posouvani/zvetsovani oken jen z klavesnice, atd.
Re: Re: Re: Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
tobice 4. 06. 2013, 11:45:30
Odpovědět  Odkaz 
No je pravda, že některé ze jmenovaných funkcí KDE opravdu neumí, či nevím o tom (možná by to bylo řešitelné nějakým rozšířením). Nicméně dost záleží na tom, jakým způsobem člověk prostředí používá.

Já například zkratku Win+číslo vůbec nepotřebuji (nehledě na to, že od takové šestky sedmičky by se špatně trefovalo). Zvykl jsem si na stabilní počet 5 ploch, přičemž okna jsou přesně roztříděná podle typu na jednotlivé plochy a na plochy mají svoji přesně přiřazenou stabilní klávesovou zkratku. Tj. Win+1 je odedávna prohlížeč, Win+2 je konzole či textový editor, Win+3 je instant messenging, Win+4 je Krusader, Win+5 je takový žolík na různá, co prostě zrovna potřebuji. Díky tomu nekoukám, nepřemýšlím, jen mačkám a jsem vždycky tam, kde potřebuji.

Podporu pro cyklování myslím KDE má, našel jsem něco takového v nastavení (tj. lze nadefinovat různé druhy cyklení včetně klávesových zkratek a přesných pravidel), ale z výše uvedených důvodů jsem to nikdy nepotřeboval. Na každé ploše mám obvykle jedno, maximálně dvě okna, tedy dostat se na požadované okno obvykle znamená skočit na plochu a pak jednou zmáčknou Alt-Tab. Je to spolehlivé a vždy stejné, lze to použít bez přemýšlení.

Nastavit oknu přesně danou pozici a velikost klávesovou zkratkou, to jsem v KDE nenašel. Nicméně KDE umožňuje dost komplexní definici profilů pro jednotlivé třídy oken, které se aplikují (můžou aplikovat) automaticky po vzniku okna. Já to mám nastavené na Konsoli. Tj. kdykoliv otevřu novou konzoli, tak se vždy otevře na stejném místě, se stejnou velikostí a zobrazí se bez okrajů. To samé by šlo aplikovat i na nějaký PDF reader. A je možné, že někde existuje plugin, který profily umožňuje nabindovat na klávesové zkratky.
Re: Re: Re: Re: Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
nasson 4. 06. 2013, 12:12:38
Odpovědět  Odkaz 
Ja chtel jen ukazat, ze Fluxbox se muze vyplatit nejen kvuli spotrebe prostredku, ale hlavne kvuli funkcionalite.
Ja uz ted taky Win+cislo nepouzivam. Zmacknu alt+f a vyskoci na me Firefox, nebo alt+c a krusader je prede mnou (kdyz je otevreny, dostanu otevrene okno, kdyz neni, otevre se mi nove okno). Kdybych pouzival vice ploch (coz moc nedelam), tak alt+f bude resit i plochu (muzu nastavit, ze ma skocit na tu plochu, nebo mi pritahne okno na mou plochu, nebo ho na jine plose bude ignorovat. Zkratka moznosti jsou obrovske.) Kazdy pracuje jinak, tohle je pro me momentalne klicove a uz bych bez toho nic nechtel. Nahradit nastaveni okna na presne danou pozici a velikost automatickym zpusobem po vzniku okna by mi nevyhovovalo. Ne kazde pdf ma stejne pismo. Proto mam dve ruzne velikosti (vetsinou tyhle dve pokryji veskere me potreby, samozrejme narocnejsi uzivatel si jich zvoli treba deset.), vlastne ani nepouzivam maximalizaci, misto toho mam nastavene urcite velikosti oken a ty prepinam (napr. textovy editor jako maly, abych videl okoli, nebo si ho prodlouzim - a muzu to menit do aleluja jednim stiskem klaves). Osobne si myslim, ze v KWin by tohle taky slo, pres skript a volani nejakeho programu. Fluxbox tohle umi sam.
Zkratka chci jen upozornit, ze Fluxbox ma velmi dulezitou pridanou hodnotu i ve funkcionalite. Nekdo ji nevyuzije, ale ja si na ni za ty cca 2 roky, co to pouzivam tak zvykl, ze uz bez toho nemuzu byt. A tohle ve clanku uplne chybi.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
tobice 4. 06. 2013, 13:45:52
Odpovědět  Odkaz 
No koukám, že KDE má ještě co dohánět :-) Já jsem zatím s KDE spokojený v aktuálním stavu, alternativy nehledám, nicméně musím uznat, že některé popisované funkce bych skutečně dokázal využít. Vážně škoda, že to v článku není podrobněji popsáno.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
Liso 6. 06. 2013, 08:54:56
Odpovědět  Odkaz 
Presne... ...Fluxbox pouzivam denne uz vic jak 5 let a mam ho vyladeny k obrazu svemu. Nejvetsi silou jsou pro mne zkratkove klavesy a jejich moznosti. Prakticky pri praci nemusim pouzivat mys, vse muzu ovladat klavesy. A uz bych bez toho nedokazal zit. :)

Co mi opravdu nejvice vyhovuje je, ze muzu vytvorit pary, takze napr. Ctrl+w a ctrl+1 pro presunuti okna na plochu 1. Navic mam prekrytou funkci Caps Locku jako dalsi funkcni klavesy, pomoci ktere ovladam pouze fluxbox. Navic me neotravuje, ze si ho omylem zapnu a pisu velkyma pismenama. To opravdu nesnasim. :)
Okenní manažer Fluxbox vzdoruje módním trendům
Marek Sirovy 6. 06. 2013, 17:38:46
Odpovědět  Odkaz 
Ja fluxbox pouzival 7 let, nejprve 3r na slackware a zbytek na gentoo. Pak sem prestal mit cas porad ladit, zacal jsem pouzivat hodne ploch a oken plus mnoho gtk a qt aplikaci a zacal se poohlizet po necem jinem.
Pozadavky byly:
1- snadna sprava bezicich aplikaci, ploch a prehledne prepinani (libilo se mi expose z OSX, kde clovek misto prepinani nad nicnerikajicimi ikonami, nebo nazvy app primo vidi co se kde deje)
2- pak sem byl zvykly zmackonut ctrl+t pro pusteni terminalu, nebo prepnuti do jiz beziciho a podobnym zpusobem sem chtel aby fungovalo vse, cili pokud aplikace co chci spustit jiz bezi, prepnu se na ni
3- nizka konfigurovtelnost (po 4 letech s gentoo a fboxem sem mel lazeni celkem dost)
4- usporadanost a nepreplacanost
5- sviznost

No kde v zadne verzi nesplnuje bod 2, 3 ani bod 1 (v KDE4 uz je to trochu lepsi, ale me to uplne nepadlo), bod 4 je subjektivni a je asi jedinym splnenym, xfce splnilo jen sviznost a celkem konfigurovatelnost, gnome 2X sem uz jen proletl, protoze mi to prislo jako xfce jen pomalejsi. Na par mesicu jsem se zastavil u OSX, kde mi zase velmi chybela schranka prostrednim mysitkem, alt+tecka a par dalsich drobnosti mi uplne nesedelo. Az na konec vysla fedora 16 a ja po chvilce upravovani skratek zjistil, ze je to co sem hledal (az na sviznost v te dobe), bylo zde expose, klikanim na ikony v tom postranim menu se bud pusti nove okno, nebo se otevre jiz existujici, minimalni upravovatelnost, super prace s plochama a subjektivne elegantni nerusivy design, navic zde konecne byla funkce, ktera je v MS tusim od visty, kdy nemusim klikat v menu, ale zmacknu win a pisu nez se objevi co potrebuju a pak enter... Dnes uz 2 roky pracuji na ciste nainstalovane fedore (ano, opravdu sem nakonec nezmenil jen prostredi, ale dokonce i distribuci) jen s par pluginama a nejakymi aplikacemi. U pocitace dnes travim min casu nez pred lety a prace udelam nekolikanasobne vic.

Netvrdim, ze je gnome3 nejlepsi, je to hodne o stylu prace a schopnosti se ucit. Ale diky LINUXU sem si mohl vybrat co mi sedi nejvic a rozhodne nepotrebuju urazet lidi co pouzivaji neco jineho, jen proto, ze ja nechapu jejich zpusob prace. To je hodne pod uroven rozumneho cloveka a spis jde o praktiku ovci co pokud nekdo kona jinak nez on a jeho okoli nevaha nasadit lincovani...

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz