přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Svobodný software na obecních úřadech

Internet a Technologie 17

Svobodný software na obecních úřadech

open_source_sw.jpg

Roku 2012 vydaly obecní úřady v České republice celkem přes 124 milionů Kč na „programové vybavení“. Některé obce přitom v rámci této rozpočtové položky neměly žádné výdaje, největší česká města naopak do programového vybavení investovala miliony korun. Od čeho se výše investované částky odvíjí? Má na ni vliv užívání svobodného softwaru?


reklama

„Programové vybavení“

Vyhláška ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtových pravidlech […], definuje položku „programové vybavení“ označenou číslem 5172 jako „Výdaje na nákup softwaru a jiných počítačových programů, jsou-li pořizovány jako nehmotný majetek v pořizovací ceně do 60 tisíc Kč v jednotlivém případě a technické zhodnocení počítačových programů v jakékoli pořizovací ceně, které nepřesahuje 60 tisíc Kč.“

Veškeré údaje o jednotlivých rozpočtových položkách pak ministerstvo financí shromažďuje v databázi ÚFIS. Z této databáze jsem vybral celkem 15 obecních a městských úřadů v Moravskoslezském kraji. Nevolil jsem přitom obce s největšími absolutními výdaji, protože je zřejmé, že velké obce (resp. města) si v rámci svých velkých rozpočtů mohou dovolit také větší výdaje na programové vybavení. Vybíral jsem podle jiného kritéria: podle přepočtu výdajů na jednoho obyvatele obce, přičemž jsem však až na dvě výjimky pominul obce s počtem obyvatel menším než 1000, neboť u nich je přirozeně vypovídací hodnota údajů nižší.

Tabulka č. 1: Výdaje na programové vybavení ve vybraných obcích, kompletní žebříček je k dispozici na webu rozpocetobce.cz Tabulka č. 1: Výdaje na programové vybavení ve vybraných obcích, kompletní žebříček je k dispozici na webu rozpocetobce.cz


Hned první pohled na údaje vybraných obcí (viz tabulku č. 1) prozradí, že výše výdajů se neodvíjí od počtu obyvatel. Nadprůměrné výdaje na jednoho obyvatele vykazují jak obce čítající něco málo přes tisíc obyvatel, tak města s desítkami tisíc obyvatel. Mnohem důležitější tedy spíše bude, co obce za vynaložené částky nakupují. To již údaje ÚFIS neprozrazují, a proto jsem na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vybraných 15 obcí požádal o poskytnutí následujících informací:

  1. Rozpis a charakteristika jednotlivých výdajů v rámci položky č. 5172.
  2. Jaký svobodný software obecní úřad využívá?
  3. Kolik počítačů obecní úřad využívá?
  4. Na kolika z těchto počítačů je nainstalován operační systém se svobodnou licencí?
  5. Na kolika z těchto počítačů je nainstalován proprietární operační systém a zároveň nějaký svobodný software?
  6. Vydalo město nějakou vyhlášku upravující pořizování softwaru?

Využití svobodného softwaru na úřadech

Na základě získaných údajů jsem sestavil tabulku č. 2, v níž jsou vybrané obce seřazeny opět podle průměrné roční výše výdajů na jednoho obyvatele za období 2000–2012. Je zřejmé, že ani obcím s vysoce nadprůměrnými výdaji na programové vybavení není svobodný software (ať už open source nebo freeware) vůbec neznámý.

Nicméně počítače s operačním systémem se svobodnou licencí (v tabulce označeny jako „svobodné počítače“) stále představují pouhou menšinu a zpravidla se jedná o servery. Na drtivé většině počítačů bývá nainstalován proprietární operační systém spolu se svobodným softwarem (zcela běžně Mozilla Firefox, OpenOffice nebo LibreOffice, v tabulce jsou tyto počítače označeny jako „smíšené“). Na druhou stranu počítače, na nichž by byl nainstalován jen zakoupený software („proprietární počítače“) tvoří spíše menšinu.

Tabulka č. 2: Využívání svobodného a proprietárního softwaru na vybraných obecních úřadech Tabulka č. 2: Využívání svobodného a proprietárního softwaru na vybraných obecních úřadech


Přímá úměra mezi používáním svobodného softwaru a výší výdajů na programové vybavení tedy neexistuje. Dokonce i úřady s nulovými výdaji mohou používat jen proprietární software, což je jistě trochu překvapivé, nicméně Obecní úřad v Mikolajicích mi tuto nesrovnalost vysvětlil: „Tyto nákupy byly vždy realizovány v rámci hospodářské činnosti obce. […] Obec Mikolajice provozuje obecní hospodu ‚U našich‘ a turistickou ubytovnu v prostorách budovy OÚ, která je celkem skládajícím se z kanceláří OÚ [...]“ Obec tak – zjednodušeně řečeno – vlastně používá počítače obecní hospody a turistické ubytovny.

Nejzajímavější údaje z tabulky č. 2 se nachází asi v posledním sloupci, které vychází z odpovědí na šestou otázku a které mohou napovědět, zda by se s malým zastoupením svobodného softwaru na vybraných obecních úřadech dalo něco dělat. Všechny obce odpověděly, že dosud žádné směrnice k nákupu programového vybavení nepřijaly a že o přijetí takové směrnice ani neuvažovaly.

Většina obcí uvedla, že svobodný software užívá v takové míře, v jaké to úřadu vyhovuje. V praxi to tedy často znamená, že programové vybavení jednotlivých počítačů a nákup softwaru je v podstatě závislý jen na požadavcích IT oddělení a na částce, kterou je obec ochotna do programového vybavení vložit.

Jak svobodný software prosadit...

Zde se tedy vytváří prostor pro to, aby veřejnost apelovala na obecní zastupitele a obecní rady, aby stanovila jasná pravidla pro pořizování softwaru, a omezila tak libovůli IT oddělení. Upozornit na výhody svobodného softwaru může samozřejmě orgány obce kdokoliv, ovšem obecní orgány mají povinnost zabývat se návrhy na přijetí nějaké směrnice jen v těch případech, kdy takový podnět vzejde od občana obce (§ 16 odst. 2 písm. f–g zákona č. 128/2000 Sb., viz také příručku Práva občanů obce, kapitola 4.1). Pokud tedy obec nemá „osvícené“ zastupitelstvo, mohou jej k přijetí nějaké směrnice dotlačit v podstatě jen a pouze občané obce.

Z vybraných obcí by se o způsob pořizování softwaru měli zajímat především občané města Krnov, neboť z vyjádření tamního městského úřadu („Nebylo vedeno jednání – požadavek dodavatele SW.“) vzniká velmi nepříjemný dojem, že o tom, jaký software se na počítačích městského úřadu bude používat, nerozhoduje už ani IT oddělení, nýbrž dodavatel softwaru! Snad je tento dojem mylný, nicméně občané Krnova by se o tuto věc měli začít zajímat. (Tím spíše, že právě krnovský městský úřad byl jediný, jenž podmiňoval poskytnutí informací uhrazením naúčtované částky. Tento pokus však nemohl obstát, takže po vznesené stížnosti úřad informace nakonec poskytl.)

… alespoň trochu

Odpověď Městského úřadu v Jablunkově na poslední otázku ukazuje, že prosadit alespoň trochu větší užívání svobodného softwaru může narazit na jednu zásadní překážku: „Zatím jsme o pořízení svobodného softwaru neuvažovali z důvodu nekompatibility s již zavedenými informačními systémy používanými v organizaci (IS GINIS, IS RŽP apod.)“

Tabulka č. 3: Výdaje vybraných obecních úřadů na jednotlivé typy softwaru v roce 2012 Tabulka č. 3: Výdaje vybraných obecních úřadů na jednotlivé typy softwaru v roce 2012


Je pochopitelné, že pokud obecní úřad investoval desítky tisíc do geografického informačního systému, softwaru pro spisovou službu nebo právnického softwaru, který běží jen na operačním systému Windows, těžko může zcela migrovat na svobodný software, a tak zcela znehodnotit dosavadní investice (srov. tabulka č. 3). Přesto se zde nabízí jistá východiska.

Pokud existují svobodné alternativy, lze na tuto skutečnost obecní úřady upozorňovat a vybízet je, aby zbytečně neinvestovaly do nákupu proprietárního softwaru. Zatímco ke specializovanému (geografickému, spisovému, právnickému) softwaru může být poměrně obtížné najít svobodnou alternativu, jež by nabízela všechny funkcionality, které úřad potřebuje, v případě kancelářského nebo grafického softwaru může přesvědčování obecních úřadů přinést bohaté plody v podobě ušetřených desítek tisíc.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,01 | Hodnotilo: 169
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss