Linux E X P R E S,

Linuxová distribuce Solus bude pro balíčkový systém využívat přímé binární závislosti. Výrazně se tím sníží množství závislostí a zrychlí balíčkové operace.

9. října se v brněnské pobočce Red Hatu uskuteční další Fedora Packaging Workshop, v rámci kterého se mohou účastníci naučit, jak vytvořit RPM balíček a co je potřeba udělat, aby se dostal do repozitářů Fedory. 

Firma Canonical vyvíjí nový formát balíčků pro Ubuntu, kterým by měly být částečně nahrazeny dosavadní balíčky Debian.

Je tady verze 2.0 distribuovaného instalačního systému Zero Install. Přináší nový formát metadat (se zpětnou kompatibilitou), podporu nových distribucí a nástroj apps pro rychlejší instalaci aplikací.

Přinášíme sérii článků objektivně srovnávající operační systémy Linux a Windows. V prvním článku se zaměříme na instalaci a aktualizaci programů, která se v obou systémech rapidně odlišuje.

Repozitáře linuxových distribucí obsahují ohromné množství softwaru. Co když ale potřebujete komponentu, která v dostupných repozitářích není, popřípadě je, ale v jiné verzi, než jakou požadujete? V takovém případě vám nezbude než se pustit do kompilace ze zdrojových kódů. V tomto díle se dozvíte o správě softwaru v linuxových distribucích, kompilaci obecně a alternativách ke kompilaci.

Není žádným tajemstvím, že aptitude je nástroj používaný pro aktualizaci systému a balíčků v systému Debian a jemu podobných (odvozených) distribucích, např. Ubuntu. Jak se s tímto nástrojem pracuje, na to se podíváme v tomto článku.

Každému z nás se to už určitě stalo. Přečtete si zajímavý článek, kamarád vám něco ukáže nebo nějak jinak narazíte na zajímavý software. Ale co když onen software není v repozitářích? Pak člověku zbývají dvě možnosti. Počkat a doufat, že to někdo zabalí, nebo se sám zapojit. Tento článek nebude o čekání, ale o tom jak si k vytouženému software dopomoci.

Už jste někdy přemýšleli o tom, že instalace programů ze zdrojů softwaru v Ubuntu je příliš složitá a potřebovala by vylepšit? Ačkoli je instalace programů ze zdrojů asi tím nejjednodušším způsobem instalace softwaru vůbec, existuje možnost, jak ji uživatelům ještě zjednodušit. Tou možností je malý prográmek jménem AptUrl, který sice nepřináší žádnou revoluční změnu v instalaci softwaru v Ubuntu, ale uživatelům může mnohdy ušetřit pár kliknutí a nedorozumění.

Sun Microsystems je známý řadou velkých projektů jako třeba OpenOffice.org, které jsou dostupné zdarma a jsou open-source. Mezi ně patří i UNIXový operační systém Solaris známý spíše ze serverů. Poslední dobou se Sun snaží s tímto systémem prorazit i na poli desktopů a konkurovat tak Linuxu. Jak se mu to daří? Může OpenSolaris nabídnout uživatelům Linuxu něco extra?

Pokračujeme v instalaci softwaru v Linuxu, na následujících řádcích uvedeme méně častý až výjimečný způsob instalace softwaru v Linuxu - ruční stažení balíku z webových stránek. Používá se opravdu výjimečně a je považován za nevhodný.

Nyní se budeme věnovat instalaci softwaru v Linuxu, častokrát mytizované kvůli své údajné obtížnosti. V následujících řádcích se ukáže, že instalace softwaru v běžných distribucích Linuxu je opravdu hračkou pro každého. Pokud ještě nemáte nastavené připojení k internetu, pak tak učiňte s pomocí předchozích dílů.

Častým měřítkem pro přívětivost distribuce je množství softwaru.

Začínající uživatelé Linuxu, zvlášť když přecházejí z Windows, obvykle očekávají, že pokud si chtějí nainstalovat nějaký nový program, najdou ho někde na internetu, ručně stáhnou a ručně nainstalují. To ale není ten správný způsob, jak v Linuxu instalovat programy. Mnohem lepší je spolehnout se na balíčkovací systém. Nejinak je tomu i u openSUSE.

Ubuntu je distribuce založená na systému Debian; ten má již mnohaletou tradici a já sám jsem na něm začínal a beru jej jako velmi kvalitní „kousek“ softwaru. Ubuntu je systém z Debianu vycházející – zvýrazňuje jeho přednosti a přidává další.