přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru

IT Systems - Alza Media (Publero)

Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru

frozen_bubble.png

Nyní se budeme věnovat instalaci softwaru v Linuxu, častokrát mytizované kvůli své údajné obtížnosti. V následujících řádcích se ukáže, že instalace softwaru v běžných distribucích Linuxu je opravdu hračkou pro každého. Pokud ještě nemáte nastavené připojení k internetu, pak tak učiňte s pomocí předchozích dílů.


reklama

Ve většině linuxových distribucí máte v zásadě dvě možnosti instalace softwaru. Používejte možnost první, která je tou zmiňovanou hračkou umožňující snadnou instalaci softwaru. Druhá možnost se používá spíše výjimečně.

  1. Pomocí programu, který je k tomu určený - tzv. správce balíků.
  2. Vlastními silami si stáhnout program "odněkud" z internetu.

Jak poznat grafické prostředí

Než se pustíte do bezhlavého hledání a instalací softwaru, uvědomte si, jakou linuxovou distribuci používáte. Jedná se především o grafické prostředí distribuce - GNOME a KDE. Tato dvě velká grafická prostředí mají několik "svých" typických programů, které je samozřejmě možné nainstalovat a používat také v druhém grafickém prostředí. Musíte však počítat s tím, že vzhled programu nemusí do druhého grafického prostředí příliš zapadat.

Jedná se především o programy, jako je např. kecálek Pidgin (GNOME) a Kopete (KDE), vypalovací program Brasero (GNOME) a K3b (KDE) či hudební přehrávače Rhythmbox (GNOME) a Amarok (KDE). Osobně doporučuji používat software vyvíjený pro dané grafické prostředí. Samozřejmě je to jen doporučení, pokud se rozhodnete používat aplikaci z KDE v GNOME nebo naopak, nebude v tom žádný problém.

Brasero - vypalovací programBrasero - vypalovací program

K3b - vypalovací programK3b - vypalovací program

Jak poznáte, který software je určen pro to či ono grafické prostředí? Pokud instalaci provedete pomocí správce balíků (což byste rozhodně měli), pak bude při výběru programu ve správci balíků zobrazen popis aplikace. Uvidíte v popisu, zda je aplikace vyvíjena pro konkrétní grafické prostředí, nebo zda je "neutrální". Každý program má také na webových stránkách napsáno, pro které konkrétní grafické prostředí je vyvíjen. Pokud používáte nějaké odlehčené grafické prostředí (např. Xfce), záleží víceméně na vás, jaký program použijete.

Popis aplikace Amarok ve správci balíkůPopis aplikace Amarok ve správci balíků

Instalace programu pomocí správce balíků

Instalace softwaru pomocí programů k tomu určených: Synaptic, Adept, Správce programů v OpenSuSE (Yast), Přidat/Odstranit, atd.) neboli Správce balíků. Instalace pomocí těchto programů je nejjednodušší způsob instalace softwaru v Linuxu. Každá běžná distribuce tímto nástrojem disponuje, s jeho pomocí si nainstalujete zvolené programy.

Správce balíků smí být v jednom okamžiku spuštěn jen jednou. Nelze mít spuštěno více programů k instalaci a nebo aktulizaci. Při pokusu o instalaci nebo aktualizaci bude zobrazeno upozornění, že jeden program manipulující se softwarem už běží. Instalace či aktualizace nebude provedena.

Správce balíků Synaptic v Linux Mint 6 (Ubuntu)Správce balíků Synaptic v Linux Mint 6 (Ubuntu)

Na následujících obrázcích vidíte několik správců balíků jednotlivých distribucí. V těchto správcích se zobrazuje seznam nainstalovatelných programů. K instalaci stačí vyhledat požadovaný balíček s programem, zaškrtnout a potvrdit instalaci.

Správce softwaru v Mandriva Linuxu 2009Správce softwaru v Mandriva Linuxu 2009

Správce softwaru v openSuSE 11 (Yast)Správce softwaru v openSuSE 11 (Yast)

Přidat/Odebrat software ve Fedora 10Přidat/Odebrat software ve Fedora 10

Co se stane potom? Správce balíků stáhne požadovaný balík z internetu (ze zdroje softwaru neboli repozitáře, což je úložiště, zdroj). Hned poté začne automatická instalace. Před instalací se často zobrazí upozornění, že kromě zvoleného balíku bude nainstalováno i několik dalších balíků. Tím se neznepokojujte, jedná se o tzv. závislosti čili součásti, které jsou potřebné pro běh požadované aplikace. Budou automaticky instalovány, protože by to bez nich nešlo.

Správci balíků jsou propracované aplikace, ve většině případů umožňující kromě samotné instalace i odinstalaci či reinstalaci softwaru. Většina správců má ve své nabídce kromě těchto základních úkonů i další možnosti práce se softwarem, jako je hledání podle názvu, filtrování (nainstalované, nenainstalované, k aktualizaci, poškozené atd.), výběr aplikací podle sekce (grafika, internet, kancelář, hry atd.), ale také instalaci softwaru podle účelu (instalace souboru aplikací - např. prostředí KDE3, KDE4, Xfce), zachování verze programu (nebude prováděna aktualizace), úprava repozitářů. O repozitářích si povíme na následujících řádcích.

Závislosti mezi balíčky

Správci balíků jsou poměrně přehledné programy, ale i přesto dávejte velký pozor. Především pokud budete chtít nějakou aplikaci odinstalovat. Správci programů nezobrazují jen nainstalovaný software, který si poté můžete spouštět jako běžnou aplikaci, ale nabízejí kompletní nenainstalovaný software, dohromady tvořící celý operační systém GNU/Linux.

Pokud si dodatečně nainstalujete program, tak ho můžete bez jakýchkoliv obav odinstalovat i se závislostmi, které systém bude chtít odstranit. Pokud chcete odinstalovat nějaký program či součást systému, která je již součástí základní instalace systému, dobře si rozmyslete, zda to nebude mít nějaký neblahý vliv na celý systém. Jedná se hlavně o případy, kdy bude správce balíků vyžadovat odinstalování množství závislostí (závislých balíků).

Proto si závislosti vždy prohlédněte. Správce balíků Synaptic při požadavku k odinstalování multimediálního přehrávače mplayer požaduje i odstranění jeho pluginu pro přehrávání streamovaného videa ve webovém prohlížeči Mozilla Firefox. Jelikož se jedná o dodatečnou součást systému Ubuntu 8.10 a vím, že mozilla-mplayer je pouhý plugin, který mohu nahradit jiným, tento požadavek mohu potvrdit a program mplayer včetně jeho závisejících balíčků (mezi nimi mozilla-mplayer) odinstalovat.

Požadavek správce balíků k vyřešení závislostíPožadavek správce balíků k vyřešení závislostí

Repozitáře - zdroje softwaru

Odkud se software prostřednictvím správce balíků stahuje? Jedná se o již zmiňované repozitáře. Jedná se o úložiště, kam je vkládán software ve formě balíků, včetně všech částí linuxové distribuce. Počet programů se pohybuje ve stovkách až tisících, počet balíků je vyšší, protože balíky obsahují třeba také ikony, knihovny funkcí, dokumentaci apod. Množství záleží distribuce od distribuce. Repozitáře obsahují veškerý software, od programů pro kancelářskou práci, přes grafické editory až po linuxové hry. Repozitáře si můžete představit jako např. servery www.stahuj.cz, www.instaluj.cz nebo www.slunecnice.cz, kam jsou ukládány programy pro Windows. V Linuxu si prostřednictvím správců balíků seznam z těchto serverů (repozitářů) zobrazíte. Stažení vybraného programu a instalaci provede správce balíků za vás, jak jsem již výše uvedl.

Software se instaluje zásadně pomocí správce balíků, nikoliv pomocí webového prohlížeče. Programy stáhne a nainstaluje správce balíků, nikoliv uživatel.

Mají programy z repozitářů nějaké finanční či časové omezení?

Již v článku o softwaru v Linuxu jsem se zmínil, že programy pro Linux jsou v zásadě zdarma a nemají podobná rozlišení jako programy pro Windows, kde jsou některé programy označovány jako trial verze, shareware či demo verze. I v Linuxu se můžete setkat s některými programy, které jsou placené. Zásadně se jedná o programy, které však nejsou uloženy v repozitářích a je nutné si je stáhnout z internetu (po zaplacení).

Nenašli jste požadovaný software ve správci balíků?

Pak je možné přidat tzv. repozitáře třetích stran. Jedná se o úložiště softwaru, který nemusí být (a nebývá) prověřen výrobcem systému. Také se může jednat o "neoficiální" repozitář, kde jsou uloženy aplikace, které z licenčních důvodů nemohou být v oficiálních repozitářích dané distribuce. Většina velkých distribucí má nástroj pro přidávání takových repozitářů ve svých ovládacích centrech. V některých, především méně používaných distribucích, nemusí být tento nástroj obsažen, ale většina tradičních správců balíků zpřístupňuje přidávání zdrojů ve své nabídce. Pro seznam těchto zdrojů softwaru a přesný postup, jak je do systému přidat, se informujte na stránkách distribuce. Mělo by vás to zajímat pouze tehdy, kdy požadujete program, který ve zdrojích softwaru není.

V některých případech není možné mít počítač připojený k internetu. V tomto případě je pak instalace softwaru v Linuxu trochu složitější. Je zde varianta, jak nainstalovat software prostřednictvím správce balíků bez připojení k internetu. Stejně jako repozitáře třetích stran je možné přidat jako repozitář DVD (CD) distribuce. Instalace pak probíhá stejně jako v případě běžné instalace prostřednictvím správce balíků s tím rozdílem, že se program a jeho závislosti instalují z CD, DVD nebo jiného média. Mnohé distribuce již mívají DVD (CD) jako repozitář přednastavený.

Co se stane po přidání repozitářů třetích stran?

Výše jsem přirovnal repozitáře k serverům jako např. www.stahuj.cz. Ano, repozitářů může být více a ve většině případů používají distribuce více repozitářů. Když si spustíte správce balíků, který zobrazí seznam softwaru, ve většině případů se jedná o sloučený seznam softwaru z několika repozitářů. Přidáním dalšího repozitáře se seznam rozšíří o nové programy uložené v nových repozitářích. Je vhodné obnovit ručně seznam z těchto repozitářů - to znamená, že program ze všech serverů stáhne aktuální seznam balíků, které repozitáře nabízejí.

Nástroj pro přidání softwaru třetích stran (Ubuntu)Nástroj pro přidání softwaru třetích stran (Ubuntu)

Nástroj pro přidání a úpravu zdrojů softwaru (Mandriva Linux)Nástroj pro přidání a úpravu zdrojů softwaru (Mandriva Linux)

Proč instalovat software prostřednictvím správce balíků?
Proč případně neinstalovat software prostřednictvím správce balíků?
  • Aktuálnost verze programu. Ne vždy musí být v repozitáři nejnovější verze programů a her. Někdy poskytuje vlastní repozitář přímo výrobce programu.
  • Program není v repozitářích obsažen.

Tento díl má pokračování.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 2
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
James Scott 20. 01. 2009, 00:58:19
Odpovědět  Odkaz 
Pekny clanek,pro zacatecniky presne vystihujici :-) ..jen se chci zeptat,proc jste se alespon nezminil o moznosti instalace ze zdrojovych kodu?
Bc. Alois Hýbl, DiS. Re:Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
Alois Hýbl, DiS. 20. 01. 2009, 10:56:55
Odpovědět  Odkaz 
Jak napsal pan Ott, prostě to nešlo :)
Vlastimil Ott Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
Vlastimil Ott 20. 01. 2009, 07:28:41
Odpovědět  Odkaz 
Jen přes mou mrtvolu! ;-)
Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
jakub 21. 04. 2009, 17:06:09
Odpovědět  Odkaz 
dobrý den, potřebuju poradit co nainstalovat za linux do notebooku asus L8400 128ram 601mhz.
děkuji.
Bc. Alois Hýbl, DiS. Re:Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
Alois Hýbl, DiS. 21. 04. 2009, 19:43:06
Odpovědět  Odkaz 
Dost slaboučký, hlavně ram. Zenwalk by to mohl zvládnout, zda bude vyhovovat je otázka. Zenwalk používá grafické prostředí XFCE.
http://www.zenwalk.org/
Starší recenze
http://www.linuxexpres.cz/distro/zenwalk-slackware-v-darkovem-baleni?highlightWords=zenwalk
Jiří Eischmann Re:Re:Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
Jiří Eischmann 21. 04. 2009, 21:50:11
Odpovědět  Odkaz 
Možná i na ten Zenwalk to bude fakt málo. Tam už je holt potřeba dát nějaké minimalistické prostředí - IceWM, Fluxbox,... Nejlépe by se na to hodily distribuce jako Slackware nebo Debian, protože ty většinou nejsou tak "žravé" jako desktopové distribuce. Předpokládám ale, že tázající nemá příliš zkušeností s Linuxem, takže bude možná lepší zkusit Mandrivu s IceWM nebo Fluxbuntu (Ubuntu s Fluxboxem).
Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
jakub 22. 04. 2009, 08:55:53
Odpovědět  Odkaz 
Ano jsem začátečník s linuxem. Děkuji. Alois Hýbl,
Jiří Eischmann.

A co Xubuntu a nebo Ubuntu 386i? A bude mě fungovat na dotázaných odnožích linuxu i sítovka Asus WL-107G?
A proč chci v notebooku linux? protože mě dost často Win XP Profesional zamrzají.
Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
jakub 22. 04. 2009, 08:57:05
Odpovědět  Odkaz 
Jo a to i po pročištení registru a defg disku.
Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
Karelzx9r 3. 05. 2009, 13:04:13
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den začínám s Unbutu zvládl jsem i instalaci z balíků atd.
Nainstaloval jsem třeba kino vše ok objevilo se v aplikacích Teď jsem nainstaloval 7zip v unbutu je nainstalovaný ale v aplikacích neni nevím jak ho mohu používat kde se stala chyba ?
děkuji za odpověď
Bc. Alois Hýbl, DiS. Re:Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
Alois Hýbl, DiS. 3. 05. 2009, 13:31:39
Odpovědět  Odkaz 
Gratuluji k úspěšné instalaci.
7zip se neobjeví jako klasická aplikace, jen se přidá možnost rozbalit a zabalit archivy do formátu 7z.
Pokud chcete něco zabalit provedete tak, že na soubor, adresář kliknete pravým tlačítkem myši a zvolíte vytvořit archiv, vyberete formát - ve vašem případě přibyla položka 7z, kterou zvolite.
Stejně funguje i např. rar. Není standartně obsažen v Ubuntu, je potřebné ho doinstalovat. Pak přibyde v možnostech pro vytvoření archivu.
Re:Re:Průvodce Linuxem 10 - Instalace softwaru
Karelzx9r 3. 05. 2009, 19:01:54
Odpovědět  Odkaz 
Děkuji za odpověď člověk se pořád učí.......

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Bc. Alois Hýbl, DiS.

Absolvent Logistiky a managementu na VOŠ Česká Třebová.
Absolvent Informačních a bezpečnostních systémů na FES Univerzity Pardubice.
Student magisterského studia na FES Univerzity Pardubice.


  • Distribuce: Ubuntu 10.04
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *



Public Relations

Akcelerace výkonu NAS zařízení pomocí SSD cache

Přidání paměti SSD cache do zařízení NAS je vynikající způsob, jak výrazně zvýšit jeho výkon a přitom maximalizovat kapacitu a minimalizovat celkové náklady. Například společnost QNAP, která využívá SSD cache u vybraných modelů, deklaruje zvýšení výkonu IOPS až na desetinásobek a snížení latence úložných svazků až trojnásobně.

Pokračování ...


Redakční blog

Pavel Fric

Pavel Fric, 28. únor

Lollypop


Pavel Fric

Pavel Fric, 29. listopad

Palapeli


Pavel Fric

Pavel Fric, 19. listopad

Amarok


Všechny blogy »