Linux E X P R E S,

V závěru jednoho z předcházejících dílů našeho seriálu jsem vám přislíbil článek reflektující problematiku asistenčních technologií na konzoli a rovněž v robustním programu Emacs. Nejdříve bych však, dovolíte-li, připomenul pár nezbytných informací, o nichž jsme mluvili v začátcích tohoto seriálu.

Dnešní díl se bude (konečně) věnovat ryze praktickým demonstracím práce nevidomého člověka s počítače. Dříve nežli s tím však začneme, dovolte mi, abych ještě upozornil na pár drobností, na které v předcházejícím článku již nevyšlo...

Chtěl bych Vás, milí čtenáři, přivítat u pátého dílu našeho seriálu o zpřístupnění počítačové techniky těžce zrakově postiženým uživatelům. Dnes bychom dokončili instalaci programů, jež jsou pro práci nevidomého s počítačem nepostradatelné.

Hned na úvod bych chtěl pozdravit především všechny ty z vás, kteří se prokousali vší tou (možná místy i nezáživnou) teorií a čtou tyto řádky. Jak jsem napsal v samotném závěru předcházejícího článku, dosti již bylo teorie, vrhněme se vstříc praxi - naučte mluvit i svůj počítač!

Po dvou dílech našeho seriálu o přístupnosti počítačové techniky zrakově handicapovaným, které byly nabity obecnými fakty, se konečně dostáváme k záležitostem konkrétnějším. V samotném závěru předcházejícího článku jsem slíbil, že si dnes více přiblížíme problematiku nevidomých na poli operačního systému GNU/Linux a nyní svůj slib plním.

Dnešní (a možná i poslední) ryze teoretický díl seriálu o přístupnosti počítačů těžce zrakově handicapovaným uživatelům bych rád věnoval historii, a to zejména historii hlasových syntéz. Přestože je článek psán primárně pro cílovou skupinu uživatelů operačního systému GNU/Linux, budu dnes psát mimo jiné i o systémech od Microsoftu.