přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, ACTA: Útok na piráty, nebo na osobní svobody?

ACTA: Útok na piráty, nebo na osobní svobody?

pirat.png

Dohoda proti padělání ACTA vzbuzuje ostré reakce od samého počátku. A to nejen svým obsahem, který například povoluje kontrolování vašich dat bez důvodného podezření, ale i tím, jakým způsobem je vyjednávána. Evropská unie, Spojené státy americké a další státy o ní vyjednávaly v utajení, což v demokratických státech oprávněně evokuje něco ne úplně čistého. Máme se čeho bát, nebo je celá kauza ACTA pouze nafouknutá bublina? Pojďme se podívat, co vlastně obsahuje.


Co je to ACTA?

Zkratka ACTA znamená Anti-Counterfeiting Trade Agreement, což se dá česky přeložit jako Obchodní dohoda proti padělání. Dost možná jste už o ní slyšeli, pokud ano, tak nejspíš z hlediska digitálních technologií, ale dohoda má mnohem širší záběr. Zabývá se paděláním a nelegálním kopírováním obecně, od tenisek až po nejnovější hollywoodské trháky.

O dohodě začaly v roce 2007 jednat Spojené státy americké, Evropská unie, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Kanada, Švýcarsko a další státy. Vyjednávání probíhala v utajení, takže nic bližšího jsme se nedozvěděli. O to negativnější byly reakce, když pracovní verze dohody unikla na Internet. Někdo ji nahrál na server WikiLeaks, který umožňuje anonymní zveřejňování různých tajných vládních dokumentů. WikiLeaks si zakládá na nevypátratelnosti původce dokumentu, ten by v mnohých případech mohl být souzen a odsouzen k vysokému trestu. Není se čemu divit, že WikiLeaks je trnem v oku mnoha vládám a organizacím a jeho existence je docela nejistá. Díky tlaku lidí a médií byla nakonec v dubnu 2010 zveřejněna oficiální verze dohody (PDF).

ACTA, zdroj piratskenoviny.cz ACTA, zdroj piratskenoviny.cz

O čem ACTA je?

Oficiální verze dohody je v některých aspektech mírnější. V následujících bodech bych chtěl shrnout nejkontroverznější návrhy, o kterých se v souvislosti s dohodou mluvilo. V dubnu sice na světlo světa vyšla oficiální verze, ale od té doby se zase jedná za zavřenými dveřmi, takže těžko usuzovat, jak bude vypadat konečný návrh.

Přísně tajné

Tajení vyjednávání o dohodách se v demokratických státech považuje za nežádoucí. Jsou samozřejmě určité výjimky jako například vojenské smlouvy, ale ACTA k nim těžko můžeme zařadit. Takže hlavní důvod utajení zřejmě bude v tom, že by se obsah dohody zkrátka nelíbil veřejnosti. To nepřímo potvrzuje i hlavní vyjednavač za Spojené státy americké Ron Kirk, který se vyjádřil, že pokud by vyjednávání nebyla tajná, tlak veřejnosti na vyjednavače by byl velmi silný a mohli by odstoupit. Je správné prosazovat něco, co evidentně nemá podporu veřejnosti?

Přenesení odpovědnosti

Podle staršího znění dohody by měl poskytovatel internetového připojení zodpovědnost za data, která sítí projdou. To by znamenalo neopodstatněné špehování a prověřování každého koncového uživatele a částečně i presumpci viny, protože by byl uživatel omezen pouze na základě možnosti, že by mohl dělat něco nelegálního. Oficiální verze dohody už je o něco mírnější. Nabízí poskytovateli tři možnosti: Buď bude sám monitorovat provoz sítě a případné sdílení autorsky chráněných děl, nebo údaje na vyžádání poskytne autorským organizacím, a nebo bude sám zodpovědný.

Hraniční kontroly

Zřejmě nejkontroverznější část dohody, od které už začali vyjednavači ustupovat. Počítala s tím, že občané by mohli být kontrolováni na hranicích a letištích bez důvodného podezření, že se dopustili něčeho protizákonného. Ale nešlo by jen už o běžné prohledávání zavazadel, ale o kontrolu dat v noteboocích, mp3 přehrávačích a dalších zařízeních. Vůbec si nedokáži představit prokazování legálně nabytého materiálu. Dnes už na trhu působí spousta distributorů, která poskytuje audio a video obsah bez DRM. Jejich legální nabytí se tedy těžko prokazuje a pochybuji, že byste si s sebou na cesty vozili faktury. Navíc takové opatření těžko zabrání nelegálnímu šíření autorsky chráněných děl, protože jich většina rozhodně putuje přes Internet a ne přes hranice.

Omezené kopírování pro vlastní potřebu

V České republice máme poměrně benevolentní autorský zákon. Dalo by se říct, že si možnost kopírovat díla pro vlastní potřebu předplácíme poplatky, které platíme autorským organizacím při nákupu datových médií, tiskáren a dalších. Takže můžeme audiovizuální díla stahovat a kopírovat, ale nesmíme sdílet. U softwaru je situace jiná, řídí se podle licence. Pokud by ACTA vstoupila v platnost, hodně by se změnilo. Kopírování díla pro vlastní potřebu by bylo i nadále legální, ale pouze pokud by uživatel vlastnil originál. A to ještě pouze v tom případě, že by při vytvoření kopie neporušil nebo neobešel ochranu. A chráněna je velká většina mainstreamové produkce. Podle toho bychom si například ani nemohli převést zakoupené CD do mp3. Nejasná je i definice pojmu „ochrana“. Média jsou chráněna tak, že jsou na nich data zapsána nějakým speciálním způsobem a zakódována. Pokud ovšem někdo napíše software, který je schopný s těmito daty pracovat, je to porušení ochrany nebo zkrátka „přizpůsobení se“ technologii?

Obcházení soudů

Mnohé praktiky, které jsem zde popsal, nejsou vůbec neznámé. Zásadní rozdíl je ovšem v tom, že v současnosti k jejich uplatnění potřebujete souhlas soudu. Pokud soud shledá žádost jako opodstatněnou, poskytovatel má povinnost vydat vyšetřovatelům potřebné záznamy. Stejně tak může povolit prohledání. Je to zdlouhavý proces, ale zabraňuje neopodstatněnému šikanování občanů a zneužívání moci. ACTA by soudy jaksi obešla a vytvořila určitou vrstvu úředníků, a ti by ve spolupráci s autorskými pravomocemi měli zvláštní pravomoci. Soud by přišel na řadu, až pokud by se ho obžalovaný dožadoval.

Blýská se na lepší časy?

Nakonec by to ale nemuselo dopadnout tak černě, jak to podle dohody vypadá. Evropský parlament 7. září 2010 těsnou většinou schválil deklaraci, ve které úmysly ACTA krotí a nechce nic uspěchat. Nutno dodat, že deklarace je vlastně jen vyjádření postoje a nikomu nic nenařizuje, takže pokud by komise chtěla ve vyjednávání postupovat stejným směrem jako dosud, nic jí nebrání. Ale i tak se jedná o významné vystoupení politiků proti dohodě.

Velký podíl na deklaraci měla i česká europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová, která byla jedním ze čtyř iniciátorů deklarace a ACTA dlouhodobě kritizuje. Co se 377 poslancům Evropského parlamentu nelíbí? Hlavně utajené vyjednávání o dohodě. Požadují, aby byly odtajněny všechny dokumenty související s jednáním a nadále se o smlouvě vyjednávalo pod kontrolou veřejnosti. Také si myslí, že by dohoda neměla uplatňovat presumpci viny a zbytečně omezovat právo na soukromí. Zuzana Roithová přidává další pádný argument, se kterým možná budete souhlasit, i pokud jste příznivci tvrdších opatření. Dohody se neúčastní největší producenti padělaného zboží jako Rusko, Čína, Indie nebo Brazílie. Bez účasti těchto a dalších států toho ACTA moc nezmůže.

Jaký postoj k dohodě zastávají naše politické strany? U příležitosti květnových voleb do Poslanecké sněmovny jsme se jich zeptali. KSČM by současné znění dohody nepodpořila, Straně zelených se nelíbí uzavřená jednání a nepodpořili by obdobu francouzského zákona HADOPI, ale zároveň říkají, že z dosavadních návrhů nelze moc usuzovat, jak bude konečná verze dohody vypadat. Strana práv občanů Zemanovci sdílí výhrady Evropského parlamentu, ale také je podle ní brzy na rozsáhlejší vyjádření. TOP 09 chápe, že je třeba reagovat na porušování autorských práv, ale nemělo by se tak dít na úkor svobody na Internetu. Další strany s potenciálem dostat se do Poslanecké sněmovny také dostaly prostor k vyjádření, ale neodpověděly. Jinak ale nelze opomenout Českou pirátskou stranu, pro niž je odpor k omezování svobody na Internetu jedním z programových pilířů a dohodu ACTA často komentuje a kritizuje.

Co bude dál?

Dál se bude jednat. Uvidíme, jestli deklarace europoslanců bude mít nějaký vliv, nebo jednání stále budou probíhat potají a s veřejností nikdo nebude mluvit. I kdyby se dohodu ACTA nakonec podařilo prosadit, výsledky by byly nejisté... Padělatelských velmocí se nedotkne a prohlídky na hranicích by asi moc neodhalily. Mohli bychom akorát doufat, že se ACTA zaměří spíše na velké ryby, které zneužívají práci jiných a na nelegálních kopiích vydělávají, než na průměrné občany, které by omezovala byrokracií a narušením soukromí. Každopádně se dá očekávat, že by se hodně rozšířilo šifrování a lidé by si špehování nenechali jen tak líbit.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1.00 | Hodnotilo: 10
 

Příspěvky

ACTA: Útok na piráty, nebo na osobní svobody?
Zaty 15. 09. 2010, 11:05:08
Odpovědět  Odkaz 
Ti, proti nimz by mela byt ACTA namirena, uz stejne davno sifruji. Spise bych to videl ze po schvaleni se udela par exemplarnich procesu s BFU kteri si nekde stahli par filmu nebo pisnicek a bude snaha vyvolat a udrzet mezi lidmi atmosferu strachu a tim snizit poptavku po piratskem zbozi.
Roman Bořánek Re:ACTA: Útok na piráty, nebo na osobní svobody?
Roman Bořánek 15. 09. 2010, 22:36:40
Odpovědět  Odkaz 
Taky se obávám, aby to tak nedopadlo. Šíření strachu je teď obecně velmi oblíbená praktika pro odvádění pozornosti od důležitějších věcí...
Miroslav Hrončok Re:Re:ACTA: Útok na piráty, nebo na osobní svobody?
Miro Hrončok 16. 09. 2010, 12:39:53
Odpovědět  Odkaz 
Šíření strachu je nástrojem totalitních režimů. Toho se bojím.
Roman Bořánek Re:Re:Re:ACTA: Útok na piráty, nebo na osobní svobody?
Roman Bořánek 16. 09. 2010, 16:00:03
Odpovědět  Odkaz 
Bohužel, když vidím, co se dělo v USA po 9/11... Šíření strachu zapůsobilo a lidi si nechali sebrat svoje svobody. Ale to už jsem někde jinde.
Re:Re:Re:ACTA: Útok na piráty, nebo na osobní svobody?
eee 18. 09. 2010, 17:31:13
Odpovědět  Odkaz 
"Sireni strachu"? Silny vyraz. Pokud ho pouzijem, tak "sireni strachu" je bezny ucinny nastroj pro udrzovani zakonu a poradku. Neni na tom nic spatneho, i meho syna vychovavam "sirenim strach", dobre vi, ze napriklad za lhani a jine vedome provedene spatnosti dostane narez.

Lidi nekradou proto, ze se to nema a je to spatne, ale protoze se boji odhaleni. Prave piratstvi dnes (a v historii ruzna obdobi bezpravi) to naprosto jasne ukazuje, jakmile tato obava neni, tak jsou lidi jak utrzeni ze retezu.

Tudiz "sirit strach" z odhaleni spatne cinnosti je nutne. Jediny mozny ucinny zpusob boje proti piratstvi je prave moznost jeho snadneho a levneho odhaleni. Ochrany proti piratstvi jsou na nic, skodi predevsim slusnym lidem tim, ze je obtazuji a zdrazuji jim produkty. Takze v principu s pravnimi zmenamy v tomto duchu souhlasim. Jen si budeme muset dat velky pozor, aby se to moc nezneuzivalo.
Re:Re:Re:Re:ACTA: Útok na piráty, nebo na osobní svobody?
petrfree 20. 09. 2010, 14:46:23
Odpovědět  Odkaz 
Šíření strachu je represivní nástroj, což je ve své podstatě špatné řešení.
Ten problém má někde začátek, a to je především nenažranost producentů a všech zúčastněných. Proč musí stát výroba filmu řekněme 100 milionů dolarů? Protože každý, kdo se k tomu jen trochu přitočí, chce mít ten svůj "milion", ale hodnota té práce možná není ani 10 tisíc. Pokračujme dále: natočíme film s výrazně přehnanými náklady, které samozřejmě chceme zpátky, a ještě něco vydělat, nejlépe tak 100 a více násobek. Takže každá blbost, na které se objeví třeba fotka hlavního hrdiny bude stát mnohonásobně víc, než stejná věc bez toho hrdiny (dosaď si DVD, CD, tricko, boty, kabelky... nebo co chces).
Nebo nedávná kauza s Golemem, to byl excelentní příklad, kdy "dědička autorských práv" (rozuměj někdo, kdo nic neumí a má dost drahého právníka, aby přesvědčil ty ostatní, že jeho práva jsou větší) vyhrála spor o jeho podobu.
A těchto pár jedinců diktuje ostatnímu světu, jak mají být chráněna jejich práva na úkor všech těch ostatních? Není lepší "naházet je do Vltavy" a neřešit takové nesmysly, jakými jsou autorská práva?
ACTA: Útok na piráty, nebo na osobní svobody?
Adam 18. 09. 2010, 11:37:11
Odpovědět  Odkaz 
Zpráva Gallové míří do Evropského parlamentu

http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=32539

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz