přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz

Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz

linvswin.png

Seriál srovnávající systémy Linux a Windows končí dílem, který je pro část lidí, kteří o volbě systému rozhodují, jednoznačně nejdůležitější. Bude totiž řeč o nákladech na pořízení toho kterého systému, ale i na další provoz.


Kolik stojí operační systém?

Kompletně vyčíslit náklady na operační systém není vůbec jednoduché. Rozhodně to totiž nekončí pořízením systému, nýbrž je třeba brát v úvahu i další náklady, a to přímé i nepřímé. V zásadě to lze shrnout do následujícího seznamu:

  1. přímé pořizovací náklady (licence operačního systému, médium apod.)

  2. dodatečné pořizovací náklady (klientské licence, nutný doplňkový software...)

  3. náklady na instalaci systému

  4. náklady za zaškolení uživatelů

  5. náklady na podporu a aktualizace

  6. náklady na upgrade

  7. náklady na správu systému

  8. náklady z rozdílu ceny aplikací

  9. náklady z rozdílu ceny hardwaru

  10. náklady na nižší efektivitu

Veškeré náklady budu v následujícím popisu uvažovat v kladném směru (tj. jako zvýšení nákladů), přestože se v některých případech bude jednat o veličinu relativní, dávající smysl jen v porovnání s jiným systémem (tedy může nabývat i záporné hodnoty).

Přímé pořizovací náklady jsou vcelku jasné. Jsou to peníze zaplacené za krabici nebo licenci (ať už jednotlivou, nebo nějakou formu multilicence). Nemusejí mít jednorázovou formu, mohou být rozloženy do „předplatného“, kdy se platí nějaký pravidelný poplatek a lze pořídit vždy nejnovější verzi systému (případně i některou starší).

Dodatečné pořizovací náklady vyplývají z toho, že jednak nemusí být k dispozici všechny potřebné systémové nástroje (které přímo nabízí jiný operační systém; například vhodný zálohovací software, virtualizační nástroje, serverový software, kancelářský software a mnoho dalšího), ale také že licence nemusí pokrývat všechny způsoby užití a potřebný počet uživatelů. Aby byl takový systém plně použitelný a srovnatelně funkční s jiným, musí se tyto náklady vynaložit.

Náklady na instalaci systému mohou mít formu placené služby, složky ceny hardwaru (kde je systém předinstalován) nebo nákladů na vlastní práci. Patří do nich i poinstalační nastavování, je-li potřebné.

Náklady na zaškolení uživatelů vznikají v případě, že se pořizuje nový systém či nová verze systému, případně že se systémem začne pracovat nový uživatel, který s ním zatím nemá dostatečné zkušenosti. Tyto náklady mohou mít opět přímou formu (platba za školení apod.), ale i nepřímou (vnitrofiremní školení, samoškolení).

Do nákladů na podporu a aktualizace patří široká škála služeb, které mohou, ale také nemusí být poskytovány. Na jednom konci je nulová podpora bez aktualizací, na druhém pak třeba nonstop (24 × 7) telefonická podpora, časté aktualizace, rychlé opravy hlášených chyb atd. Je třeba říci, že může existovat i podpora, která nepřináší žádné náklady (podpora komunity zdarma), ale bývá zcela bez záruky.

Pokud se uvažuje, že bude systém za života hardwaru upgradován, má smysl se zabývat i náklady na tento upgrade (pokud nejsou zahrnuty do nákladů na podporu a aktualizace, případně do pořizovacích nákladů). Některé systémy se neupgradují, protože podporují plynulý upgrade pomocí postupných kroků. Tam tato položka zcela postrádá smysl.

Každý systém bývá potřeba do určité míry spravovat – provádět aktualizace (bývají do značné míry automatické, ale někdy může být potřeba ruční zásah), měnit nastavení, vytvářet uživatelské účty, instalovat software apod. Správa může být realizována svépomocí (pak je „placena“ časem určeným na produktivní práci) nebo interním či externím správcem (ten je placen, ať už fixně, nebo podle množství vykonané práce).

Opomíjenou položkou bývají náklady na rozdílnou cenu aplikací. V některých případech má buď stejná aplikace pro různé systémy různou cenu, nebo je potřeba použít rozdílné aplikace za rozdílné ceny. Tyto „náklady“ mohou být i záporné, protože se musí uvažovat vždy relativně vůči jinému systému. Podobné je to i v případě hardwaru – ne všechno je schopné fungovat s každým systémem.

Totéž platí i pro poslední druh nákladů, který je také vždy relativní. Jsou to náklady na nižší (resp. vyšší – pak jsou náklady záporné) efektivitu práce oproti jinému systému. Jestliže uživatel vykoná méně práce, než by vykonal s jiným systémem, znamená to nutnost mít na daný objem práce větší počet lidí. Proto i toto jsou zcela reálné náklady, které musí mít své místo při porovnávání operačních systémů.

Počítáme náklady

Některé složky celkových nákladů (TCO, Total Cost of Ownership) na operační systém se počítají snadno, jiné velmi obtížně. Vždy je potřeba pracovat s konkrétním případem firmy nebo organizace, pro abstraktní případy se musí vytvořit model, pro který se náklady vypočítají (přičemž samozřejmě pro jiný model může výsledek vyjít úplně jinak).

Samostatnou oblastí je počítání nákladů při využití pro osobní potřebu, případně v prostředí dobrovolnické práce. Řadu nákladových položek zde lze ocenit pouze spotřebovaným časem – a tady velmi záleží na tom, jak si který člověk svůj volný čas cení (a pro jakou konkrétní činnost, která ho může, nebo nemusí bavit).

Nákladové modely operačních systémů

Podstatná část nákladů na operační systém může být pokryta nákladovým modelem toho kterého systému. Pro tyto případy se pak počítání obvykle o něco zjednoduší, i když ne vždy.

Krabicový software

Při nákupu „krabice“ se zaplatí určité peníze. Pokrývají licenci na užití systému, instalační médium, které je v krabici obsaženo, případně i různě obsáhlé příručky, které mohou usnadnit zaškolení uživatelů. V ceně může být i určitá úroveň podpory (obvykle časově omezená) včetně aktualizací.

OEM software

V tomto případě bývá cena systému zahrnuta do ceny hardwaru, kde je systém nainstalován. Může být uvedena jako samostatná položka, ale také nemusí. Příručky ani instalační médium se obvykle neposkytují, na druhou stranu není potřeba provádět instalaci (její cena je také zahrnuta v ceně systému). Pro OEM verze je charakteristické, že podporu poskytuje dodavatel hardwaru, jinak je situace velmi podobná té u krabicového softwaru.

Multilicence

Zde je situace velmi podobná jako u krabicového softwaru, s tím rozdílem, že se instalační médium pořídí pouze jednou (pokud vůbec – systém lze získat také stažením ze serveru výrobce), totéž příručky. Podobné jako u krabice je to i s podporou.

Předplatné

Cena se neplatí jednorázově, nýbrž se platí nějaké částky v určitých intervalech. Za to je zajištěna možnost pořízení (případně i upgradu) systému do dohodnutého maximálního počtu a různá úroveň podpory (trvající po dobu předplatného, ale nemusí se vztahovat na staré systémy, pokud se neupgradují). S médii a příručkami je to jako u multilicencí.

Model „vše zdarma“

U systémů, kde to licence dovoluje, není třeba za užití systému nic platit. Současně je k dispozici i omezená podpora (zajišťovaná obvykle uživatelskou komunitou nebo tvůrcem systému, ale bez jakýchkoli záruk), aktualizace a možnost upgradu. Instalační médium (pokud je potřeba ve fyzické podobě) a příručky ale bývají placené.

Příklady z praxe

Podívejme se nyní na dvě modelové situace. Každá z nich postihuje určitý typ firem/organizací, přičemž by samozřejmě šlo podobně vytvořit mnoho jiných modelů, pro které by situace vypadala odlišně. Ovšem kdo má zájem, může si takový model vytvořit a provést pro něj potřebné výpočty. Zajímavé by to bylo pro velkou firmu, ale tam by šlo v drtivém počtu případů o heterogenní řešení, vzhledem k historii (pokud se nebuduje firma na zelené louce) a ke specifickým potřebám.

Pro každou z uvedených modelových situací budou zvoleny tři způsoby řešení. Jeden bude zahrnovat operační systémy Microsoft Windows (konkrétně Windows 7 na desktopech a Windows Server na serverech), druhý linuxové distribuce „zdarma“ a třetí „komerční“ linuxové distribuce. I tady lze pochopitelně sestavovat řešení různě, kromě volby stejného systému všude lze tedy připravit i řešení heterogenní (typicky takové, že bude vždy nějaký počet počítačů s Windows, kde poběží ten software, který na Linuxu provozovat nelze – nejčastěji nějaké účetnictví apod.).

Dále je třeba stanovit další parametry hodnocení. Období pro výpočet bude pětileté, protože jednak je to běžný interval pro obměnu IT prostředků, také je to zřejmě nejdelší období, pro které se dají dělat nějaké odhady (s ohledem na obtížnou předvídatelnost technického i cenového vývoje). Nebude se uvažovat zaškolování uživatelů, kteří se během období vymění, ani náklady na rozdílnost hardwaru. U nákladů na správu se budou všechny operační systémy považovat za srovnatelně spolehlivé.

Malá firma

Prvním modelovým příkladem je malá firma s pěti počítači, bez serveru, používající počítače na běžné kancelářské administrativní práce, prohlížení webu, e-mailovou komunikaci apod. Z aplikačního softwaru se tedy používá kancelářský balík, e-mailový klient, webový prohlížeč, klient k datové schránce a „malý“ účetní program (oboje na dvou počítačích). O hardware a software se stará externí firma, které se platí 3000 Kč měsíčně, v čemž je (kromě garance dostupnosti) maximálně osm hodin vyžádané práce, nadlimitní služby stojí 600 Kč/hod.

Jako první řešení pro výpočet zvolím to, které je pravděpodobně nejrozšířenější – tedy operační systém Microsoft Windows 7 Professional ve verzi OEM. Systém je předinstalován, proto samotná instalace již nic nestojí (prodejci obvykle nabízejí hardware s předinstalovaným OEM systémem za stejnou cenu jako holý hardware, cenu navyšuje jen licence Windows 7). Při zprovoznění vyžaduje každý stroj zhruba hodinu práce na své nastavení a na doinstalaci a nastavení aplikací. U dvou počítačů bude třeba připočítat zhruba půlhodinu navíc pro ISDS klienta a účetní program.

U kancelářského balíku je na výběr více možností. Pro porovnání zahrnu do výpočtu jak proprietární software (reprezentovaný programem Microsoft Office 2010/2013 pro podnikatele s elektronickou licencí), tak open-source software (konkrétně LibreOffice 3.6). Možností je ale samozřejmě mnohem více. Jako klient k datové schránce může sloužit například Datovka od CZ.NIC, ale i tady je mnoho jiných možností. Účetním programem může být třeba FlexiBee (výhodou je fungování na více systémech) nebo Helios Red (pouze pro Windows, ale lze provozovat i v Linuxu prostřednictvím Wine). Cenu za účetní software nebudu nijak započítávat, už proto, že se může lišit podle různých faktorů.

U nákladů na zaškolení uživatelů budu počítat jednu hodinu času (společné školení), bez ohledu na druh systému (vycházím z předpokladu, že uživatelé dosud používali pravděpodobně systém Windows XP, čili jakýkoli nový systém je pro ně určitou změnou). Odhad času na správu je okolo jedné hodiny na každý počítač měsíčně. Zapsáno do tabulky to celé vypadá následovně – nejprve pro variantu s Microsoft Office:

Položka

Časová báze* [měs.]

Jedn. cena [Kč]

Celk. cena [Kč]

Roční cena [Kč]

Podíl [%]

Pořízení OS

60

14000

14000

2800

6,4

Instalace a nastavení

60

1800

1800

360

0,8

Rozdíl ceny aplikací

60

21000

21000

4200

9,7

Zaškolení uživatelů

60

600

600

120

0,3

Náklady na správu

1

3000

180000

36000

82,8

217400

43480

* Časová báze je doba, na kterou se vztahuje jednotková cena, 60 zde tedy znamená kalkulaci na pět let.

A nyní stejná tabulka, když se jako kancelářský balík použije LibreOffice:

Položka

Časová báze [měs.]

Jedn. cena [Kč]

Celk. cena [Kč]

Roční cena [Kč]

Podíl [%]

Pořízení OS

60

14000

14000

2800

7,1

Instalace a nastavení

60

1800

1800

360

0,9

Rozdíl ceny aplikací

60

0

0

0

0,0

Zaškolení uživatelů

60

600

600

120

0,3

Náklady na správu

1

3000

180000

36000

91,6

196400

39280

Z tabulek je vidět hned několik věcí. Jednak že výměnou kancelářského balíku se ušetří okolo 10 % celkových nákladů. To samozřejmě za předpokladu, že nevzniknou žádné nové náklady (ani v záporném smyslu) a že efektivita práce bude v obou programech stejná. Jak tomu bude v praxi, je těžké hodnotit a ani to není účelem tohoto článku. Co je ale ještě významnější, je zcela zásadní podíl nákladů na správu na celkových nákladech. Tvoří zhruba 83, resp. 92 % celku, proto jakákoli úspora se zde promítne do celkových nákladů (zde je to samozřejmě specifické tím, že náklady mají své minimum, pod které nelze jít; v praxi může být ale správa řešena tak, že náklady snížit půjdou).

Dalším systémem bude Linux, konkrétně Ubuntu, získané stažením instalačního obrazu a nainstalované na všechny stroje. Kancelářským balíkem bude opět LibreOffice; je standardní součástí balíku, proto se jím není třeba zvlášť zabývat. Ručně se bude instalovat pouze účetní software a klient datové schránky. Na každý stroj připadne opět hodina na instalaci/konfiguraci + půl hodiny na software pro dva počítače. Takto to vypadá v tabulce:

Položka

Časová báze [měs.]

Jedn. cena [Kč]

Celk. cena [Kč]

Roční cena [Kč]

Podíl [%]

Pořízení OS

60

0

0

0

0,0

Instalace a nastavení

60

1800

1800

360

1,0

Rozdíl ceny aplikací

60

0

0

0

0,0

Zaškolení uživatelů

60

600

600

120

0,3

Náklady na správu

1

3000

180000

36000

98,7

182400

36480

Z tabulky vidíme, že náklady na správu tvoří již téměř 99 % celkových nákladů. Je to logické, protože jednorázové náklady byly jen na instalaci a zaškolení. Oproti variantě s Windows + Microsoft Office náklady klesly o 16 %, oproti Windows + LibreOffice o 7 %. Opět se potvrzuje již to, co bylo řečeno výše: klíčová je minimalizace nákladů na správu, pak se i zvýší význam snižování nákladů na pořízení.

Reprezentantem „placeného“ Linuxu (s garantovanou podporou) zde bude SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED) s podporou ve verzi Standard. Budu uvažovat platbu s roční periodou (tříletá je levnější, ale je třeba brát v úvahu časovou hodnotu peněz). Kancelářským balíkem bude opět LibreOffice, který je obsažen v distribuci.

Položka

Časová báze [měs.]

Jedn. cena [Kč]

Celk. cena [Kč]

Roční cena [Kč]

Podíl [%]

Pořízení OS

12

12000

60000

12000

32,9

Instalace a nastavení

60

1800

1800

360

1,0

Rozdíl ceny aplikací

60

0

0

0

0,0

Zaškolení uživatelů

60

600

600

120

0,3

Náklady na správu

1

3000

180000

36000

98,7

242400

48480

Využití tohoto Linuxu je v tomto případě dražší cestou než využití Windows. Vychází dokonce i dráže než kombinace Windows + Microsoft Office. Srovnávání je ale těžké, vzhledem k tomu, že SLED Standard má podporu 12 × 5 s reakční dobou čtyři hodiny, kdežto podpora u Windows OEM závisí na tom, co je schopen zajistit dodavatel počítačů.

Střední organizace

Druhým příkladem je středně velká (podle českého měřítka) příspěvková organizace, využívající sto stolních počítačů, pět notebooků a dva fyzické servery (na kterých běží dohromady pět virtuálních serverů – souborový, databázový, poštovní, intranet/extranet a adresářové služby). Aplikační software je stejný jako u malé firmy, navíc je jen software pro provoz serverů a tři instalace grafického softwaru (rastrového i vektorového); účetní software se používá na pěti strojích. Výpočetní prostředky spravuje interní administrátor zaměstnaný na poloviční úvazek, náklady na jeho práci jsou 500 Kč/hod.

První řešení bude opět to postavené na Windows, i nyní na desktopech/noteboocích ve verzi Windows 7 Professional. Při tomto počtu se již může vyplatit multilicence, zvlášť pokud organizace může využít například licenčního programu SELECT. Záleží na konkrétní situaci – pro jednoduchost budu uvažovat cenu 2500 Kč za licenci, bez ohledu na způsob pořízení (do čehož by spadly i náklady na instalaci). U serverů bude použit systém Microsoft Windows Server 2008 Standard; je potřeba samozřejmě připočítat také klientské licence pro všechny desktopy a notebooky.

Co se týká aplikačního softwaru, bude situace podobná jako u malé firmy. Opět jsou dvě možnosti volby kancelářského balíku. Grafický software jako takový nyní řešit nebudu, pouze jeho instalaci. Školit se bude postupně ve skupinách po dvaceti, celkem sto uživatelů. Správa bude v tomto případě počítána trochu jinak, vzhledem k centralizaci. Na každý virtuální server připadnou dvě hodiny měsíčně, na stanici pak čtvrt hodiny. Tady je tabulka:

Položka

Časová báze [měs.]

Jedn. cena [Kč]

Celk. cena [Kč]

Roční cena [Kč]

Podíl [%]

Pořízení OS

60

386000

386000

77200

18,0

Instalace a nastavení

60

58750

58750

11750

2,7

Rozdíl ceny aplikací

60

315000

315000

63000

14,7

Zaškolení uživatelů

60

2500

2500

500

0,1

Náklady na správu

1

23125

1387500

277500

64,5

2149750

429950

A ještě jedna, pro druhou variantu kancelářského balíku:

Položka

Časová báze [měs.]

Jedn. cena [Kč]

Celk. cena [Kč]

Roční cena [Kč]

Podíl [%]

Pořízení OS

60

386000

386000

77200

21,0

Instalace a nastavení

60

58750

58750

11750

3,2

Rozdíl ceny aplikací

60

0

0

0

0,0

Zaškolení uživatelů

60

2500

2500

500

0,1

Náklady na správu

1

23125

1387500

277500

75,6

1834750

366950

Náklady na správu již relativně klesly. Je to dáno tím, že díky využití serverů je správa centralizovaná a vyžaduje méně práce na uživatelských strojích. Kancelářský balík tu má v celkových nákladech o něco větší význam než v předchozím příkladu – právě především proto, že je levnější správa prostředků. Serverový software je v dostatečně vyhovující podobě obsažen již přímo v systému Windows Server.

Jako Linux bude použita opět distribuce Ubuntu, situace bude tedy podobná jako v prvním případě. Lze ji použít jak na desktopy, tak na servery. I tady je serverový software obsažen již přímo v distribuci a není třeba ho řešit zvlášť. Kancelářským balíkem bude opět LibreOffice.

Položka

Časová báze [měs.]

Jedn. cena [Kč]

Celk. cena [Kč]

Roční cena [Kč]

Podíl [%]

Pořízení OS

60

0

0

0

0,0

Instalace a nastavení

60

58750

58750

11750

4,1

Rozdíl ceny aplikací

60

0

0

0

0,0

Zaškolení uživatelů

60

2500

2500

500

0,2

Náklady na správu

1

23125

1387500

277500

95,8

1448750

289750

Do značné míry se opakuje situace z malé firmy, tedy že výrazně dominují náklady na správu. Ovšem při porovnání s variantou založenou na Windows tu (na rozdíl od malé firmy) nastal výraznější pokles – o 21 % při použití LibreOffice, resp. o 33 % při použití Microsoft Office (u Windows). Tady už pořizovací cena, tedy její snížení na nulu, hraje významnou roli.

Placený Linux bude reprezentován distribucí SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED) na desktopech a noteboocích, resp. SUSE Linux Enterprise Server (SLES) na serverech. Úroveň podpory bude opět v obou případech Standard, tj. 12 × 5 s reakcí do čtyř hodin.

Položka

Časová báze [měs.]

Jedn. cena [Kč]

Celk. cena [Kč]

Roční cena [Kč]

Podíl [%]

Pořízení OS

12

262000

1310000

262000

47,5

Instalace a nastavení

60

58750

58750

11750

2,1

Rozdíl ceny aplikací

60

0

0

0

0,0

Zaškolení uživatelů

60

2500

2500

500

0,1

Náklady na správu

1

23125

1387500

277500

50,3

2758750

551750

Opět získáváme nejdražší řešení, tentokrát ještě podstatně výrazněji (což je dáno i tím, že podpora serverové verze Linuxu od SUSE je mnohem dražší než u desktopové verze), navzdory využití „množstevní slevy“ na podporu systému. Pořízení včetně podpory tvoří skoro polovinu celkových nákladů.

Je dražší používat Windows, nebo Linux?

Jednoznačný závěr neexistuje. Jak je vidět z uvedených příkladů, může být dražší/levnější jeden i druhý systém – záleží hlavně na tom, zda je potřeba podpora a na jaké úrovni. Významný podíl na celkových nákladech mají náklady na správu. Je žádoucí je minimalizovat, což nedílně souvisí s tím, jak moc ten který systém potřebuje nějakou ruční nebo poloautomatickou údržbu. Náklady na správu mohou být ovlivněny i znalostmi a zkušenostmi správců, tedy jak rychle a efektivně jsou schopni řešit problémy a hlavně jim předcházet.

Další – a v tomto článku vůbec neuvažovanou – rovinou celé problematiky je, do jako míry (a zda vůbec) ještě dnes využívat klasické řešení založené na plnohodnotných počítačích pro každého uživatele. Náhrada počítačů jednoduchými a levnými terminály může snížit jak náklady na správu, tak na elektřinu (terminály mají nižší spotřebu), ale i na pořízení systému. Náklady na pořízení licencí či na placenou podporu by se pak totiž mohly posunout úplně někam jinam. Tohle téma by vydalo na (přinejmenším jeden) samostatný článek. Možná se k této záležitosti ještě vrátíme...

Nahoru

Příspěvky

Petr Valach Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Petr Valach 5. 12. 2012, 03:57:53
Odpovědět  Odkaz 
Nebudu zapírat, že tento článek mi vyrazil dech a dost šokoval.

Na druhou stranu se jen ukazuje, že linuxexpres je férový a netají informace.

Každopádně ty výpočty, resp. jejich výsledky, jsou znepokojující.
Jiří Eischmann Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Jiří Eischmann 6. 12. 2012, 00:05:05
Odpovědět  Odkaz 
Co je na tom tak šokujícího? Že je většina nákladů na správu a tedy i Linux, který se pořídí zdarma, není ve výsledku tak výrazně levnější, je známý fakt. Stejně jako, že placený Linux je zpravidla dražší než Windows. Tam se platí především za podporu, která je výrazně lepší než u cenově srovnatelných Windows.
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
rr5 5. 12. 2012, 07:57:43
Odpovědět  Odkaz 
Dobry den
poslednu vetu by som zmenil z "Mozna" na "Urcite".

Co sa tyka nakladov na udrzbu, spravujeme win aj linux servre a ten podiel casu je cca 90% na win a 10% na linuxoch.
To znamena ze 90% nasich nakladov je venovanych win.

Ja keby som mal vlastnu firmu, tak cela bezi LEN na linux serveroch, a vsetci zamestnanci by mali len terminal a v nich win7+office vo virtuali.

Cize na server len linux, na desktop len win.
Zabezpečení systému
Marek 5. 12. 2012, 08:35:34
Odpovědět  Odkaz 
Po přečtení uvodního odstavce, jsem byl znepokojen, že se do nákladů nezapočítávají náklady na zabezpečení systému. Především ve střední a velké firmě je třeba u varianty Windows započítat pořizovací cenu antiviru, firewallu apod. Včetně nákladů na nastavení a správu.
Po přečteni celeho článku a výsledků, kde podíl nákladů na správu se pohybuje od 65 do 76%, by tato položka byla nejspíš minoritní a tedy dále raději "držím ústa".
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Jerry H. 5. 12. 2012, 10:35:08
Odpovědět  Odkaz 
Pracuji v oblasti správy serverů Windows a Linux a zkušenost (s lehnou nadsázkou) je taková, že Win neustále potřebují opečovávat, zatímco na Linux se po konfiguraci už nemusí skoro šáhnout. Rozdíl je pak vidět mezi Lin a Win teamem při pohotovostech -- u linuxáků celý víkend pohoda a klid, windouzáci se nemohou o víkendu hnout z domu a moc se nevyspí :(
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Kysilka 5. 12. 2012, 10:59:22
Odpovědět  Odkaz 
zdravim,

zajimavy clanek.

Toto je stara znama vec, ze cena SW je mensi cast z nakladu. Nejdrazsi je ta sprava. Nebo ten clovek co mi tu spravu za 30kKc mesicne ci podobne v kancelari dela ty 4 roky, co je zivotni cyklus SW.

Ono u Linuxu neni ani tak vyhoda, ze je vse zadarmo, ale podle me budou cenove rozdily v te sprave. A jak je taky merit nebo odhadnout dopredu.

Co se tyce kancelarskeho baliku, tak bych uvazoval o SoftMaker Office, ale take neni levny. Libre Office fandim, ale je par veci, ktere jeste chybi k zakladni pouzitelnosti. Staci jedna absolutne pozicovana tabulka v DOCX nebo nejaky slozitejsi tvar ve VML.

Ono je otazkou, kdyz clovek vidi ty kalkulace, jak delat treba nejakou podporu a dodelky okolo open-source programu pro platici uzivatele. Uz tam moc penez na dalsi strany nezbyva.

gf
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Ebe 5. 12. 2012, 11:42:31
Odpovědět  Odkaz 
Moc dík za férový článek. Přesto se domnívám, že to pro korporátčíky je voda na MS mlýn. Ze zkušenosti i z diskuze plyne, že v porovnání chybí časová náročnost podpory podle OS a další náklady (antivir) a tak také pracovní stanice na Linuxu/OSX lze lépe spravovat in-house a u Windows je podpora dodavatelem často nezbytná. Sám ovšem nevím jak tyto aspekty do takového srovnání vtělit.
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
nasson 5. 12. 2012, 11:44:45
Odpovědět  Odkaz 
Dobry den,

je to zajimave a nerad bych byl neprijemny. Presto si neodpustim poznamku, ze nadpis "Priklady z praxe" se mi velmi nelibi. Ostatne hned pod nadpisem je napsano, ze jde o modelove situace. Jinak naklady u 5 PC ve firme na udrzbu me dost sokovaly. Jestli pak neni lepsi si odpustit komfort a priplatit jednomu zamestnanci (domacimu kutilovi) za udrzbu. Ale vy jako IT se na to urcite divate jinak, nez ja.
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Rover623 5. 12. 2012, 12:33:26
Odpovědět  Odkaz 
Ono je trochu otázka co si představíme pod pojmem "domácí kutil". Znám hodně lidí co se pohybují kolem počítačů a můžu říct, že na tom co studovali absolutně nesejde. Problémem dneška je potom spíš fakt, že každej ňouma kterej umí nainstalovat Windows se považuje za IT odborníka a ostatní uživatelé ho za "odborníka" dokonce považují. Takových lidí znám dost a upřímně, nesvěřil bych jim ani kalkulačku.

Tady je právě kámen úrazu, většina vedoucích pracovníků nemá vzdělání aby dokázala odhadnout kdo je dobrý a kdo špatný (eventuálně s papírem). Svěřit správu sítě nějakému hejhulovi, který tvrdí, že o tom něco ví je stejně riskantní jako udělat výběrové řízení, najmout někoho kdo prokazatelně studoval a za měsíc zjistit, že kromě klikání myší ve Windows nezvládne vůbec nic. Pokud má někdo provádět správu firemní sítě, musím bezpodmínečně vědět, že ví co dělá, jinak ty škody mohou být větší než veškeré finance ušetřené na jeho platu.

Jak známo odborníci, kteří vědí co dělají nejsou zrovna levní. Firem kde správu dělal nějaký studentík který dál než k základnímu pochopení Windows nedošel jsem už taky pár viděl a nedávno jsem jednomu člověku který po něm nastoupil pomáhal tu síť rozběhat. 4 roky jeho správy se podepsaly hodně a dát to celé do kupy si vyžádalo neustálé odstavování sítě po dobu 14 dnů. Výsledek, škoda vzniklá odstávkou byla 5x vyšší než prostředky které firma ušetřila za 4 roky na jeho platu.
Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
backup 5. 12. 2012, 13:31:03
Odpovědět  Odkaz 
dost by me zajimalo, co je na siti pro 5 (nebo i 20) PC tak problematickeho. Me zkusenosti jsou, ze firma do 20 PC nejakeho admina vubec nepotrebuje, kdyz to nejaky dodavatel nastavi a jednou za mesic neco zodpovi na telefonu.
Re: Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Rover623 5. 12. 2012, 23:59:47
Odpovědět  Odkaz 
Nic, já se tu ani nesnažím prosazovat, že se má podpora outsourcovat (to je blbost a pro malé firmy je to nevýhodné). Spíš narážím na stav, který v ČR mezi správci firemních sítí panuje a ten je bohužel takový, že dost lidí je nekompetentních něco takového vůbec dělat a podle toho některé firemní sítě vypadají. Ono obvykle firma kde tu síť někdo postavil, nastavil a jednou za rok tam dojde udělat kontrolu (případně dojde pouze když je problém) je na tom lépe než firma kde se v té síti hrabe každý den někdo kdo si myslí, že ví co dělá.
Re: Re: Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Petr Ježek 9. 12. 2012, 18:41:05
Odpovědět  Odkaz 
Outsourcing (tfujtajxl to je ale blbé slovo!) je cena za pohodlnost. Pro malou firmu stačí zkušený kolega, který ví, oč jde a doma má síť o více než 5 zařízeních. Právě my linuxáci můžeme jít do byznysu a dokázat snížit náklady na nástroj, jehož smysl je managementu obvykle znám pouze mlhavě. Pomoc zvenčí dává smysl právě pouze u linuxové varianty, neboť je třeba při prvnotní instalaci a konfoguraci a pak už jen při periodických kontrolách a při aktualizacích SW.
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Šimerda 6. 12. 2012, 15:07:09
Odpovědět  Odkaz 
„Jestli pak neni lepsi si odpustit komfort a priplatit jednomu zamestnanci (domacimu kutilovi) za udrzbu.“

Jo, nejdřív se v tom dva týdny vrtá kutil, a pak se volá odborník. A kutil pak odevzdává pozdě vlastní práci. To se vyplatí.

A neni to vůbec zdravý přístup. Když je čas a klid, tak si můžou kutilové dělat, co potřebujou. Ale ve chvíli, kdy firma potřebuje něco dělat, tak by měli všichni dělat svoji práci. A to nejde, když si šéf nemůže poslat ani e-mail.

Netuším, v jakém typu firmy by šlo toto bezztrátově aplikovat :D.

Malý příklad z praxe. Prd windowsům rozumím, tehdejší zákazníky jsem na to upozorňoval předem a oni trvali na tom, že nebudou shánět nikoho, kdo jim rozumí. Po nějaké době jsem to začal naprosto chápat.

Grafik potřeboval během pár dnů něco odevzdat. A potřeboval se dívat na různé výsledky něčí práce. Byly v PDF. A cca druhá otevřená instance Acrobat Readeru odstavila počítač z provozu na několik minut (či do hard-resetu).

Já z pohledu windows světa rádobyodborník jsem sice neměl páru, v čem je problém. Ale po asi půl hodině telefonování jsem na první pokus nainstaloval bezproblémovou verzi AR. Domácí kutil by nemusel mít ani komu zavolat a nevyřešení problému by v tu chvíli znamenalo koupi nového počítače s parametry těch, na kterých se problém neprojevil. A ten by se musel nastavit a všechno.

Je potřeba si uvědomit, že hodnota práce zaměstnanců v kritických obdobích má řádově vyšší cenu než jejich plat. Takže ve výsledku je přesunutí takového zaměstnance na post kutila
extrémně drahý. Nejen, že mu všechno trvá dlouho a je větší riziko, že něco zkurví, ale způsobí přitom prodlevu ve své vlastní práci.
Petr Valach Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Petr Valach 9. 12. 2012, 22:42:24
Odpovědět  Odkaz 
Tak v naší malé firmičce se to má tak. Když se objeví sebemenší problém, jsem první na ráně, kdo je a) buď na odstřel (jako že za to můžu já!!!!), b) jsem první a poslední záchrana. To souvisí s otřesnou IT gramotností. Zatím jsem nic nepokurvil, ba právě naopak. Pouštím se výhradně do věcí, kterým rozumím anebo mám možnost si to nějak otestovat. Nevařím z vody, stavím na zkušenostech a znalostech, byť jsou skrovné. Ale každopádně daleko převyšující stav u všech, zcela u všech. A někdy musím fungovat jako hotline přes telefon.

Nějaká základní administrace a servis mi nezabere moc času, ostatně nikdo nemůže říct ani ň. Když jsou zakázky, dějí se věci. Za půl roku moje produktivita vzrostla o 100 procent (možná o víc). Jelikož jsem tabulkový úchyl, můžu to doložit. S čím jsem se jebal před rokem půl dne, mám dnes hotové... prakticky ihned, do půl hodiny.

A jedna moc fajn poznámka. Dělal jsem přes víkend výpočet, vážení. Spočetl jsem (spíš provedl odhad), kolik hodin času naší firmičce ročně ukradne používání Utlouka od mrkvošitu. Počítal jsem pouze dva kompy a vyšlo mi 200 - 300 osobohodin!!!! Takže - moje měsíční prezence je 180 až 210 hodin. Jelikož ale dělám specifický job, který jaksi nikdo u nás neumí, dělám ho víceméně sám. (Kolega jen hlídá a kontroluje kvalitu a vyjednává se zákazníkem.) 300 hodin poděleno dvěma, to je 150 hodin na jednoho člověka - dejme tomu právě mého kolegu. To je cca moje měsíční časová výtěžnost. Jenže jeho čas je čtyřikrát dražší než můj, protože dělá job, který potom zpracovávají další lidi a živí celou firmu. Prostě jako kdybych 4 měsíce nechodil do práce.

Takhle se plýtvají peníze.

Naštěstí přecházíme na Thunderbird. Ale kdybych se neobjevil já, pan Vědec, Inženýr apod., tak se jede ve starých vymletých kolejích dál.

Pak ať se nikdo nediví, že ta firma i přes celkem slušný počet zakázek chcípá. (A kdybych nelikvidoval její IT průsery, tak už je dávno pod drnem.)
Re: Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Jiří Janovec 10. 12. 2012, 08:39:03
Odpovědět  Odkaz 
Jak Vás konkrétně okrádá Outlook o čas? Nějak to nechápu.
Jsem zastánce OSS, zatím jsem nenarazil na opravdu dobré PIM. Na Win které musím používat v práci se mi líbi v podstatě právě jen a pouze Outlook, tak bych rád věděl v čem spočívá to žraní času..
Petr Valach Re: Re: Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Petr Valach 10. 12. 2012, 09:39:43
Odpovědět  Odkaz 
Outlook má příšerně pomalé vyhledávání. Má ho špatně řešené. Má mizerný systém zachytávání spamu. Je pomalý. Má strašně málo funkcí pro správu pošty.

Thunderbird s nasypanými doplňky není PIM, ale pro správu pošty je to top.
Re: Re: Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Šimerda 10. 12. 2012, 20:50:27
Odpovědět  Odkaz 
Jo, když po mně někdo chtěl nastavit Outlook tak, aby správně podporoval mazání zpráv na IMAP účtech, tak se mi to na jedné verzi povedlo (ač to bylo dost pracné), na jiné verzi vůbec.
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Lukáš Jelínek 10. 12. 2012, 20:54:56
Odpovědět  Odkaz 
Dovecot na to má kdyžtak workaround ;-)
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Vladimír 5. 12. 2012, 13:38:19
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den,
podnikám již mnoho let, na 5 počítačů bych si nikdy neobjednal firmu za 3000 měsíčně. Možná, nějaká velká firma, nebo úřad si to může dovolit.
Podnikatel, který nekrade a nedává úplatky za zakázky těžko.
Když koupím notebook, tak tam už jakési Windows jsou. Dá spoustu práce vyhodit to "moudro", co tam výrobce počítačů přidal. Pak stejně počítač neustále cosi hlásí a stále chce potvrzovat různé licence atd. Zaměstnanci Vám počítač okamžitě zavirují, protože jsou nepoučitelní. Takže si musíte koupit spoustu dodatečného softu.
Pokud použijete Linux, tak to jednou nastavíte a tak 3 roky máte pokoj. Viry nejsou, počítač neotravuje a chodí jako hodiny. Takže na Linux potřebujete za 5 let odborníka tak 2x.
Problémem jsou CAD programy a účetnické programy, které pod Linuxem zásadně nechodí.
Takže s nákladovostí to vidím úplně jinak.
Zaměstnanci brblají, když mají na stole počítač s Linuxem, protože je v Linuxu řada věcí jinak. "Ale pane vedoucí, ta ikonka se mi úplně ztratila, jo takhle, vona je jinde, no to jsem nevěděla".
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Šimerda 6. 12. 2012, 15:22:44
Odpovědět  Odkaz 
To je velmi jednoduché. Ohodnoťte si hodinu svojí práce. Spočítejte si, kolik času jste tomu věnoval. Pokud svůj čas jako podnikatel hodnotíte na 200 Kč, a průměrně správou ztratíte třeba pět hodin měsíčně a neděláte nic kritického, tak pak je vcelku logické, že si externího správce neobjednáte.

Jiná věc by byla, kdybyste musel řešit problém s PC a kvůli tomu zrušit schůzku ohledně zakázky za sto tisíc, díky níž byste později získal další zakázky, které by třeba během dvou let daly půl milionu a zajistily by vám tak obživu. I kdyby byly třeba 60% náklady, pořád
se jedná o 200 000 Kč. A ty 3000 Kč měsíčně dají za dva roky „pouhých“ 72000 Kč.

Tak by holt nebyly náklady 60%, ale 70%. Nějakých 128 000 Kč by tenhle samotný kontakt se zákazníkem během dvou let hodil. Náklady by se zohlednily do daní. A mohl byste v klidu pracovat na jiných zakázkách a dělat business místo hrabání se v počítači.

No a pokud se to umí levněji než za 3000 Kč, tak tím lépe.

„Zaměstnanci brblají, když mají na stole počítač s Linuxem, protože je v Linuxu řada věcí jinak. "Ale pane vedoucí, ta ikonka se mi úplně ztratila, jo takhle, vona je jinde, no to jsem nevěděla".“

Zaměstnanci nejvíc brblají, když nemají co na práci nebo když k té práci nejsou dostatečně pozitivně či negativně motivováni. Sice nepatřím mezi lidi, kteří by na krizi nějak moc věřili, ale jedna věc se za poslední roky změnila. Spousta lidí chce zůstat v práci, a když se jim to správně podá, tak začnou pracovat a přestanou brblat.
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
backup 5. 12. 2012, 13:43:50
Odpovědět  Odkaz 
je to i moje zkusenost, ze volba IT infrastruktury dnes neovlivnuje zasadne financni rozhodovani. Vetsina firem, kde mame instalovan nas system, kalkuluje s naklady pro pracovni misto. A plat takoveho zamestnance je radove vetsi polozka nez ty rozpocitane naklady na pracovni misto. A i ten stul a ta zidle jsou mnohem drazsi nez ten odpovidajici dil te IT infrastruktury. Kdyz uz je v takovych firmach rec o nakladech na pracovni misto, tak je mnohem dulezitejsi se bavit o tom, jestli se vyplati dat zamestnanci ergonomickou zidli a nebo ne.

Nas system bezi na linux servreh a klient muze byt win nebo lin. Zakaznici to vedi a proto se nekteri i ptali, zda by pracovni stanice meli prehodit na linux a co by se usetrilo. Zatim jsme museli vzdy podle pravdy poradit, at zustanou u windows.
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Šimerda 6. 12. 2012, 15:25:01
Odpovědět  Odkaz 
„Zatim jsme museli vzdy podle pravdy poradit, at zustanou u windows.“

Zavedený systém má výhodu sám o sobě. Ale kdybych měl vše stavět odznovu, tak pro Windows najdu jen málo důvodů.
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Honza HavlBrod 5. 12. 2012, 14:25:55
Odpovědět  Odkaz 
Firemní nasazení jsem zkoušel a v zásadě jsem narazil na tyto hlavní překážky -
1. Neochotu lidí se naučit něco jiného, než jsou zvyklí
2. V OS Linux je absence ovladačů na nové tiskárny a skenery. Zejména zařízení HP jsou choulostivé na lidovou tvořivost a nefungují vždy spolehlivě.
3. Ve firmě, kde až dosud používají Acces jako hlavní databázový program, tak se bez emulátoru - mj. placeného (Cross over office)- neobejdete.
To vše za předpokladu, že nebudete řešit licence a cena OS = 0 Kč

Doma používám pouze OS Ubuntu (nechci hodnotit kvalitu distribucí, i když jsem už během cca 10 let vyzkoušel téměř vše). Nenarazil jsem zatím na jedinou překážku pro normálního uživatele. Cena je opět = 0 Kč
Moje pařanské děti zase jedou na Win...Tedy cena za 2x OEM licence na zakoupená železa.
Miroslav Hrončok Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Miro Hrončok 5. 12. 2012, 17:32:14
Odpovědět  Odkaz 
Cokoli funguje v Crossover se dá rozběhat obezličkou pomocí trial verze, funguje to pak s normálním Wine.
Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Šimerda 6. 12. 2012, 15:32:43
Odpovědět  Odkaz 
A není jednodušší ten Crossover prostě „upirátit“, jako se to dělá s těma windowsoidníma nástrojema? :D
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Šimerda 6. 12. 2012, 15:31:44
Odpovědět  Odkaz 
„1. Neochotu lidí se naučit něco jiného, než jsou zvyklí“

Kolik procent času se uživatel zabývá operačním systémem a grafickým prostředím? Pokud nezanedbatelnou část, tak je chyba jinde.

„2. V OS Linux je absence ovladačů na nové tiskárny a skenery. Zejména zařízení HP jsou choulostivé na lidovou tvořivost a nefungují vždy spolehlivě.“

Zejména s HP mám (a znám) spíše dobré zkušenosti. Nehledě na to, že ty nové tiskárny a skenery ve skutečnosti žádné nové ovladače nepotřebují. Problém bych viděl u administrátora.

„3. Ve firmě, kde až dosud používají Acces jako hlavní databázový program, tak se bez emulátoru - mj. placeného (Cross over office)- neobejdete.“

Jestli firma závisí na microsoftích nástrojích typu Access, tak (kromě toho, že to považuju za problém sám o sobě), to měl být bod #1, ne až #3. Chtít accessářům instalovat linux je pitomost par excellence, tím spíše bez Crossover.
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Slotrdc 19. 11. 2015, 17:53:52
Odpovědět  Odkaz 
Zrovna u HP to neplatí.Tam je podpora špičková při instalaci tiskárny a skeneru
v Linuxu.
Petr Valach Trocha zkušeností
Petr Valach 6. 12. 2012, 02:51:56
Odpovědět  Odkaz 
Nikdy jsem nepracoval pro žádnou firmu, která by měla např. server pořešený na linuxu. Aspoň o tom nevím. A minimálně klientské kompy byly widlácké.

Současnost. Malá firma, opravdu jen několik pracovníků vč. mé maličkosti. Poznámka mimo - tvrdohlavý tým zuby nehty urputně celá léta se štítící jakýmkoliv změnám a vylepšením (výsledek - provoz na hranici katastrofy a často jsem volán k nefungujícímu kompu, ve kterém se nachází faktura pro čekajícího zákazníka; docela p.del, ne?).

Vše jede výhradně na widlích, protože grafika musí být na windowsech. Kolik stály licence, to popravdě nevím, jsou to staré šunky windows xp, akorát na nejnovějším kompu je windows 7. Operační systém i jednotlivé aplikace využívány, abych tak řekl, skoro minimálně, tedy na strašně primitivní úrovni.

IT gramotnost je mizerná. Bohužel jediným, kdo aspoň trochu do věci vidí, jsem já, ale to zase naráží na osobní problém (mám tak trochu nálepku blbečka). Síťař nejsem, síť je momentálně v docela špatném stavu, protože nefunguje vzdálené připojení, byly dílčí síťové problémy, které jsem víceméně sám vyřešil. Na ty sofistikovanější věci má šéf kamaráda, který je ale momentálně dlouhodobě nemocný. Vzdálené připojení jsem nakonec vyřešil team viewerem.

Doménu spravuje externí firma, nevím, jaké jsou náklady. Ta vybudovala i e-shop a spravuje ho, samozřejmě spravuje i poštu.

Servisní zásahy jsou tedy prováděny pouze mnou a mnohdy musím tvrdošíjně trvat na tom, že je třeba se o počítače starat. Neexistuje zálohování čehokoliv (pošty, důležitých souborů, finančního programu), až já jsem před časem protlačil Cobian, který běží naprosto dokonale. Občas kolegům zazálohuju poštu. Nějaké čištění, defragmentace atd. si musím odpustit, protože kolegové mají debilní narážky ("aby mi to zítra běželo") a nepřejí si to (bohužel, amatérismus nad nebeskou úroveň). Občas to přece jen dělám, když všichni zmizí domů, takže kolega měl minulý týden desítky giga přebytečných souborů...

Došlo k průlomu a za několik hodin budu kolegům demonstrovat Thunderbird. Okamžitě poté dojde k jeho nasazení na kompu kolegy. Ten jej využívá i doma. Nyní přes noc chystám demonstraci a hlavně e-mailový profil pro kolegu. Máme novou kolegyni, která je s věcí srozuměna a po zacvičení na Thunderbird přejde.

Poznámka na závěr. Nejsem debil a moje zarputilost velmi brzy vyprchá, pokud se věci velmi dramaticky nezmění - hlavně přístup. Já chodím do práce, mám na starosti svoje zakázky, na kterých si dělám vlastně sám. Starostí mám nad hlavu a moje firma to není. A když je šéfovi všechno fuk a radši dává přednost večírkům, tak je to těžké. Chápu, že šéf chce mít po tolika letech, co firmu buduje, už klid, ale firma není v takové kondici, aby si to mohl dovolit. Na jednu stranu ho chápu, na stranu druhou já šéf nejsem a spím 4 hodiny a makám jak kůň 17 hodin denně.
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
mrtn 6. 12. 2012, 15:17:56
Odpovědět  Odkaz 
No peníze nejsou všechno, do těch tabulek se asi nevejde obecná datová bezpečnost a s tím spojený klidný spánek ;-)

U nás (malá advokátní kancelář) máme 5 desktopů a 2 servery (pracovní + zálohovací) máme už dva roky všechno na Linuxu (desktopy a jeden server Ubuntu, jeden server Debian).
Jediné dvě Windows aplikace bez alternativy běží ve Virtualboxu (Codexis advokacie, Pohoda Stormware).

Náklady na správu jsou výrazně vyšší než by byly na Windows (hlavně ušlý zisk, když se učím něco nového nebo to instaluju, místo abych dělal něco fakturovatelné klientům ;-)), ale rozhodně to stojí za to.

Přechod od Windows probíhal v postupných krocích cca dva roky 2008 - 2010, napřed postupná změna aplikací na multiplatformní (Thunderbird, Firefox, OpenOffice, samotný systém až nakonec).

Všechny změny probíhaly v pořadí můj desktop doma - můj desktop v práci - ostatní), takže uživatelé viděli, že to funguje, a akceptace byla/je stoprocentní.

Ty tabulky v článku jsou sice pěkné, z čistě finančního pohledu to možná sedí, ale je plno aspektů, které se nedají snadno ocenit - zejména výrazně nižší bezpečnostní rizika.
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Šimerda 6. 12. 2012, 15:36:11
Odpovědět  Odkaz 
„Náklady na správu jsou výrazně vyšší než by byly na Windows (hlavně ušlý zisk, když se učím něco nového nebo to instaluju, místo abych dělal něco fakturovatelné klientům ;-)), ale rozhodně to stojí za to.“

Tak to už je věc toho kutilství, které je relativně drahé :).

„Ty tabulky v článku jsou sice pěkné, z čistě finančního pohledu to možná sedí, ale je plno aspektů, které se nedají snadno ocenit - zejména výrazně nižší bezpečnostní rizika.“

Jsou věci, které by se v článku špatně zdůvodňovaly. Bezpečnost a celková spolehlivost systému podle mě patří mezi ně. My to víme, vy to víte, ale vědí to oni?
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Petr Ježek 9. 12. 2012, 18:51:12
Odpovědět  Odkaz 
Místo Pohody zkuste FlexiBee nativně pro linux. Vím, o čem mluvím...
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
mrtn 9. 12. 2012, 20:45:10
Odpovědět  Odkaz 
"Místo Pohody zkuste FlexiBee nativně pro linux. Vím, o čem mluvím..."

Ani ne, jednou mi to stačilo.

Bohužel jsem se letos na jaře spolehl na sliby obchodního zástupce, že mi podle potřeby můžou doprogramovat zakázkově jednu funkcionalitu, kterou potřebujeme.

Z FlexiBee mi po nákupu suše sdělili, že "v současné době tuto funkci systém neumožňuje." a obchodní zástupce mi sice slíbil nabídku na doprogramování, ale pak už jsem o něm neslyšel.

Takže teď mám jednu zbytečnou licenci na FlexiBee a totální nezájem o další pokusy.
Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Šimerda 10. 12. 2012, 20:52:37
Odpovědět  Odkaz 
Mám z okolí spíše pozitivní ohlasi především od lidí, kteří používají Flexibee tak, jak je. Ale tipoval bych, že při troše snahy není problém se s nimi zkontaktovat a to ani v případě pochybení či opomenutí jednoho člověka.

Takže ano. Člověk může být uražený, může si zanadávat, ale pokud se nepokusil s danou situací něco udělat, tak je to řekl bych dost zbytečné.
Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
mrtn 10. 12. 2012, 21:21:00
Odpovědět  Odkaz 
"Takže ano. Člověk může být uražený, může si zanadávat, ale pokud se nepokusil s danou situací něco udělat, tak je to řekl bych dost zbytečné."

no pochybuji, že se dalo udělat víc než nabídnout, že za to zaplatím ;-)

Čas můžu ztrácet i zábavněji, takže co.

Uražený taky nejsem, už jsem naletěl i v dražších věcech než u jedné licence.

Akorát jsem odpověděl na doporučení někoho, kdo si myslel, že ví o čem mluví (viz výše).
Re: Re: Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
Pavel Šimerda 11. 12. 2012, 13:56:34
Odpovědět  Odkaz 
„Akorát jsem odpověděl na doporučení někoho, kdo si myslel, že ví o čem mluví (viz výše).“

Já to doporučení potvrzuju.
Linux versus Windows: Náklady na pořízení a provoz
SlotrDC 19. 11. 2015, 18:03:17
Odpovědět  Odkaz 
Jako živnostník,se musím zastat Linuxu a FlexiBee.V případě gramotnosti je to systém přesně šitej na míru.(Zdarma a jednoduchej.)Instalace 0Kč.

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Dlouholetý člen autorského týmu LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře, podniká v oblasti IT a zároveň pracuje v týmu projektu Turris. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video, občas se věnuje powerkitingu a na prahu čtyřicítky začal hrát tenis.


  • Distribuce: Debian, Kubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: KDE

| proč linux | blog