Linux E X P R E S,

Sehnat notebook s Linuxem nemusí být úplně jednoduché, zvláště pokud máte nějaké konkrétní požadavky na jeho parametry. Nabídka je sice na první pohled široká, ale překvapivě stejnorodá. A chybí produkty některých zvučných značek. Níže se pokusím nastínit současnou situaci a popsat konkrétní příklad jednoho velmi zajímavého modelu, Dellu Vostro 1220.

V magazínu Linux.com vyšel zajímavý rozhovor s Josem Poortvlietem, bývalým marketingovým šéfem KDE a nynějším community managerem openSUSE. Hlavním tématem jsou viditelné změny v prostředí KDE ve verzi 4.5.

OpenSUSE je právem řazeno mezi nejlepší a nejpoužívanější linuxové distribuce. Verze, jejichž desetinné číslo končí na trojku, bývají (na rozdíl od těch končících na jedničku) velmi stabilní a vyvedené. Vzpomeňme jen na svého času velmi populární 10.3. Současná verze 11.3 není výjimkou. I ona se velmi povedla. AKTUALIZACE: Stahujte!

Každému z nás se to už určitě stalo. Přečtete si zajímavý článek, kamarád vám něco ukáže nebo nějak jinak narazíte na zajímavý software. Ale co když onen software není v repozitářích? Pak člověku zbývají dvě možnosti. Počkat a doufat, že to někdo zabalí, nebo se sám zapojit. Tento článek nebude o čekání, ale o tom jak si k vytouženému software dopomoci.

Do konce února probíhá průzkum mezi minulými, současnými i jen potenciálními uživateli openSUSE.

Rok 2009 byl plný událostí, které se přímo i nepřímo týkaly Linuxu a otevřeného softwaru. Netbooky i nadále hýbaly světem Linuxu stejně tak jako Linux ovlivňoval svět mobilních telefonů. OSS byl nasazován na úřadech po celé Evropě kromě České republiky. Nejeden z nás se zapotil s grafickými kartami Intel a v neposlední řadě vyšlo mnoho distribucí obsahujících mimo jiné i stabilní a použitelné KDE 4.

Stovky linuxových distribucí existují mimo jiné proto, že spousta lidí hledá tu pravou distribuci šitou na jeho míru. Něco speciálních, splnění počítačových snů o ideálním software. A pokud takovou distribuci v nabídce nenajdete? Můžete si buď přizpůsobit nějakou již existující (zpravidla za použití různých poinstalačních úprav) nebo si můžete vytvořit vlastní. Druhá možnost nikdy nebyla snazší, než se SUSE Studio.

ABI Research: Linux je na 32 % netbooků. Německá vláda chce otevřené standardy a open source. Linux do škol má v Rusku problémy. Zakladatel KDE oceněn křížem za zásluhy. OpenOffice.org v Dánsku. Microsoft poprvé uděloval ceny za open source. GNOME 3 odloženo o půl roku. RawTherapee bude open source. Mandriva Linux 2010.0. openSUSE 11.2.

Čtu takhle diskuzi pod článkem o openSUSE 11.2. Některým komentátorům se nelíbí, že si Lukáš Jelínek troufl vyjádřit v recenzi svůj názor na výchozí pozadí plochy.

Čerstvá verze "zelené" linuxové distribuce je sice podle číselného značení jen menší aktualizací, nicméně, podobně jako v dřívějších takových případech, její tvůrci slibují opět kopec nových technologií a k tomu ještě osvěžující vzhled. Je proto zcela na místě ptát se, do jaké míry získaly tyto sliby reálnou podobu.

Po minulém díle, kde bylo cílem dosáhnout v openSUSE fungování tiskáren, bude tento díl věnován zařízením, která s tiskárnami poměrně úzce souvisejí - skenerům. Většina uživatelů sice skenuje méně často než tiskne, nicméně pokud už potřeba přenést něco z papíru nebo jiné takové předlohy do počítače, je velmi žádoucí, aby vše fungovalo hladce.

Výsledkem práce na počítači mnohdy bývá tištěný dokument na papíře nebo jiném materiálu. Aby mohl být vytištěn, musí být nejen k počítači připojena tiskárna, ale tato tiskárna také musí správně spolupracovat v rámci celého řetězce od aplikačního programu až po zařízení samotné.

Desktop bez multimediálních funkcí si lze dnes jen stěží představit. Zvuková karta je standardní součástí prakticky každého nového počítače a očekává se, že bude bezproblémově fungovat. Některé počítače mohou obsahovat také televizní kartu a i od té se zcela oprávněně očekává snadné zprovoznění. V distribuci openSUSE tato zařízení obvykle fungují bez potřeby nějakého nastavování - a když už je k němu potřeba sáhnout, na pomoc přispěchá program YaST2 se svými jednoduchými dialogy.

Přímé pokračování minulého dílu o nastavení firewallu. Tento díl pojednává o nastavení NATu, maškarády, všesměrovém vysílání a technologii IPsec. Tím končí několik dílů o nastavení sítě.