Po dlouhé „bitvě“ o postavení digitálních decentralizovaných měn, jako je například Bitcoin, se tyto měny stanou v Japonsku legálními platidly. Zákon je zavádí jako samostatnou kategorii, odlišnou od „elektronických peněz“. Mění se tak i daňové postavení těchto měn – příjmy v nich budou daněny obvyklou daní z příjmů, naopak konverze nebudou zatíženy osmiprocentní spotřební daní.
Elektronické peníze, které známe i z českého zákona o platebním styku, jsou spjaty s konkrétní entitou (vydavatelem), jenž určuje, kdo tyto peníze může používat a k jakému účelu. Naopak digitální měna podle nového japonského zákona není spjata s žádnou entitou a může ji používat obecně kdokoli k jakémukoli účelu.
Zákon zároveň ukládá nové povinnosti směnárnám, které provádějí konverze mezi digitálními a běžnými měnami. Nově budou muset zjišťovat nejen totožnost klientů, ale i jejich profesi, obchodní záměry apod. Směnárny budou muset plnit také stanovené kapitálové požadavky a pravidla pro bezpečnost IT systémů.
