Každý z nás jistě používá nějaký zavaděč systému - bootloader. Ať už jde o primitivní MBR a IO.sys, FreeBSD loader nebo LILO či GRUB. Bez nich by se náš oblíbený (nebo i neoblíbený) operační systém nespustil. GAG mezi tyto programy tak zcela nezapadá, protože se o normální bootloader nejedná. Skutečně jde o boot "manager", který má za úlohu nad všemi těmito programy dohlížet. Sám o sobě sice nedokáže zavést žádný systém, ale dokáže jiné zajímavé věci. Nejdřív se však podívejme, co obsahuje zip balíček a jak jej zprovoznit.
Aktuálně je k dispozici verze 4.5 a balíček je (trochu nezvykle) v .zip formátu. Obsah balíčku mne trochu zaskočil, čekal jsem moře zdrojových souborů, nějaký Makefile a případně configure. Ničeho takového jsem se však nedočkal, místo toho pár dokumentačních souborů, soubory disk.dsk, gag.iso a utilitky rawrite2 a ntrawrite pro zápis obrazů disku pro Windows. Slibně vypadá však podadresář devel, do kterého se hned nořím. Obsah souboru readme.txt mne však nepotěšil. Píše se tam totiž, že na zkompilování programu je potřeba Borland Turbo Assembler a je tam .bat soubor pro DOS, který se má o kompilaci postarat. Jelikož takový assembler opravdu nemám, variantu kompilování ze zdrojových souborů budu muset opustit. Není to ale žádná tragédie, jelikož takovým low-level programům by nějaká optimalizace příliš nepomohla.
Ať už získáme soubor disk.dsk kompilováním ze zdrojových souborů, nebo použijeme ten, který je už hotový, musíme jej zapsat na disketu. Kdo nemá disketovou mechaniku, ale má CD-RW mechaniku, může použít soubor gag.iso a pomocí svého oblíbeného software jej vypálit na CD. Soubor nahrajeme na disketu pomocí příkazu dd if=disk.dsk of=/dev/fd0 bs=512 a jsme hotovi. Před instalováním programu GAG na pevný disk je však dobré dodržet několik bezpečnostních zásad, abychom pak nebyli nemile překvapeni tím, že nám systém nechce nabootovat. GAG se při instalaci nahraje do první stopy disku a jak jsem už uvedl, žádný systém nedokáže bez pomoci nabootovat. Proto svůj zavaděč (LILO, GRUB) musíme nainstalovat do superbloku některého oddílu (nejlépe linuxového - /boot nebo root). Já mám disky poněkud exoticky rozděleny, tak zkouším jeden ze svých RAID1 oddílů (mám na nich /home) - hda3, která začíná pod hranicí 8 GB (toto jsem volil jen pro jistotu, teoreticky by žádný problém s 8GB hranicí být neměl) - doufám, že vše proběhne hladce. V GRUBu jsem zadal root (hd0,0) setup (hd0,2). Druhá věc, kterou je potřeba vyzkoušet před instalací GAGu, je ověřit, že systém skutečně naběhne - tzn. nabootovat z GAG diskety a zkusit spustit všechny operační systémy, které na svém počítači máme nainstalovány. Až si ověříme, že všechno funguje, pak teprve můžeme přejít k instalaci boot manageru na disk.
Po restartu systému a nabootování z diskety se na obrazovce objeví menu s výběrem dokumentace, kterou je dobré si přečíst. Nicméně jedná se o tu samou dokumentaci, která je k dispozici na webových stránkách programu a v programovém balíčku. Než se dostanete do tohoto stádia, tak už pravděpodobně budete mít všechnu dokumentaci pročtenou skrz naskrz. Dále se dostanete pomocí volby Install, která však ještě nic neinstaluje. Následuje výběr klávesnice (zvolil jsem qwertz) a pak výběr jazyka - k dispozici je i čeština. Nejvýraznějším prvkem, kterého si všimne každý, je VGA grafika, u bootu z diskety je ikona 3,5" diskety a u nastavení je ikona šroubováku. Moc hezké. Volím možnost nastavení, protože boot z diskety by mne přivedl jenom zpět na úvodní obrazovku. Teď je potřeba přidat do nabídky operační systémy. Ovládání je jiné než u bootloaderů, v menu se nepohybuje šipkami na klávesnici, ale vybírá se volba podle písmena v názvu, které je odlišeno jinou barvou. U přidávání operačních systémů jsou na výběr oddíly pomocí písmen, pomocí čísel se vybírá konkrétní disk. Primární oddíly jsou vyvedeny černou barvou, rozšířené modrou. Po výběru oddílu následuje zadání názvu (maximálně 15 znaků) a výběr ikony. Přidal jsem do nabídky Windows 98 a Gentoo Linux. Pak je potřeba nastavení uložit - lze ukládat i na disketu, takže prozatím jsem zvolil možnost "instalovat na disketu". Jako první jsem zkusil nastartovat Windows, to šlo bez problémů. Následně jsem opět restartoval a zkusil zavést Gentoo z oddílu hda3, ale to selhalo. Po opětovném přečtení dokumentace GRUBu jsem zjistil, že je "žádoucí", aby se GRUB instaloval mimo běžící operační systém. Tak jsem po restartu v GRUBu zvolil příkazový řádek, vypsal opět příkazy pro instalaci na třetí oddíl prvního disku. Zkusil jsem boot s touto druhou instalací - a už to jede.
Po vyřešení problémů nastává malé zhodnocení - to, že GAG nedokáže bootovat přímo např. linuxový kernel a potřebuje k tomu další program, vede k tomu, že je bootovací proces celkově o něco delší - jestli máme v daném OS nainstalovaných více kernelů. Totiž v případě, že máme (nebo používáme) kernel jenom jeden, dá se nastavit doba čekání v bootloaderu na 0 s - tj. dojde k okamžitému zavedení výchozího kernelu. A ještě malý trik pro ty, kdo používají víc kernelů a také se jim nechce čekat a procházet postupně z GAGu do GRUBu. Jestli máte na disku více než jeden oddíl (nebo máte víc disků), můžete (v případě GRUBu) nakopírovat adresář /boot na souborový systém jiný než root (např. /home na hda2), přepsat v něm konfigurační soubor grub.conf (nebo menu.lst - dle verze), ve kterém si nastavíte vytoužený kernel jako výchozí a po restartu zadáte z příkazové řádky GRUBu patřičně pozměněné příkazy - v našem ukázkovém případě by to byly příkazy tyto: root (hd0,1) setup (hd0,1). A je hotovo, pak stačí v GAGu jako operační systém přidat tento oddíl, nazvat ho třeba Gentoo_alt a můžete přímo z GAGu bootovat dva různé kernely bez čekání.
V případě, že používáte LILO, stačí mít vytvořených několik konfiguračních souborů a hlavně v nich uvést rozdílné .map soubory, jinak by fungovala pouze jedna instalace. Ještě bych se rád zmínil o jedné velmi zajímavé funkci - tou je možnost "skrytí" primárních oddílů. Je to vhodné pro ty, kdo z nějakého důvodu potřebují mít nainstalovaný třeba DOS s Windows 3.11 a Windows 98 zároveň. V základním nastavení boot manager "skrývá" pouze oddíly nižší, ale dá se nastavit, aby skryl všechny (i vyšší) primární oddíly disku. GAG toho docílí tím způsobem, že dočasně změní typ oddílu v tabulce oddílů na nějaký jiný, než je podporován systémy DOS a Windows. Pro tyto systémy má GAG schováno ještě jedno překvapení. Tím je možnost nainstalovat a bootovat tyto systémy z jiného než prvního disku, ovšem tato možnost má také svou cenu. GAG musí nainstalovat do paměti malý rezidentní prográmek, který zahazuje systémová volání na jiné disky a tím pádem se tváří, jako by bootovaný disk byl v systému diskem jediným. Nevýhodu je to, že nefungují 32bitové ovladače pro pevné disky a CD/DVD mechaniky. Jestli skutečně potřebujete startovat z jiného než prvního disku s těmito systémy, dá se pomoci ještě tím, že si najdete příslušný ovladač (.sys soubor), zavedete jej pomocí config.sys a v autoexec.bat pak spustíte program mscdex.exe s příslušnými parametry - jako to bývalo kdysi v DOSu.
Jestliže vám GAG z nějakého důvodu nenaběhne, tak nezoufejte - v případě, že jednotlivé položky operačních systémů v menu nejsou chráněny heslem, můžete použít klávesovou zkratku - podržet [Ctrl+Alt+Shift] a nabootuje poslední použitý systém. GAG se dá také pohodlně odinstalovat.
Na závěr malé varování pro uživatele softwarového RAIDu. Jestliže používáte autodetekci diskových polí při zavádění kernelu, nedoporučuji instalovat boot loader na diskový oddíl začleněný do RAIDu. Pro autodetekci si totiž software RAID ukládá informace do superbloku oddílu, který by se tímto způsobem přepsal. Na GAGu je zajímavá zejména jeho grafická stránka, upoutají ikony při bootu, do některé z příštích verzí se plánuje dokonce podpora myši(!). Navíc dokáže ještě několik triků, které jsou v určitých podmínkách velmi užitečné. GAG proto mohu doporučit zejména těm, kdo touží po atraktivním vzhledu už od startu počítače, nebo těm, kterým se hodí některá z extra funkcí, které GAG nabízí.
