přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, 2T: OLPC se nedaří, Palm představil linuxový WebOS

2T: OLPC se nedaří, Palm představil linuxový WebOS

dvatydny.gif

Vietnam sází na open source. Palm představil WebOS. OLPC propouští polovinu zaměstnanců. AbiWord získal peníze na zlepšení podpory ODF. Jak jsme vybírali linuxový program roku. Do linuxového jádra byly přidány dva nové souborové systémy. Sabayon Linux 4. FreeBSD 7.1.


Co se děje ve světě Linuxu a open source

Vietnam sází na open source

Zdá se, že Vietnam je další zemí, která se rozhodla ke kompletnímu přechodu vládních úřadů na open source. Podle listu VietNamNet Bridge nařídil ministr informatiky a komunikací Le Doan Hop všem vládním úřadům přechod na open source. Do poloviny letošního roku musí všechny vládní servery běžet na open source softwaru a všechen personál musí být vyškolen pro práci s OSS. Do konce roku musí 70 % všech úřadů používat open source software také na desktopu. Do konce roku 2010 pak musí používat OSS všichni státní zaměstnanci.

Co se týče desktopových aplikací, nařízení explicitně jmenuje tyto programy: OpenOffice.org, Mozilla Thunderbird, Mozilla Firefox a Unikey, což je vietnamský program pro psaní. Dokument neuvádí, jak se mají úřady chovat v případě operačního systému na klientských stanicích. Všechny uvedené programy běží jak na Windows, tak na Linuxu, takže je možné, že v tomto případě budou mít úřady možnost volby.

Nařízení také vyžaduje od prodejců počítačů, aby na prodávané počítače neinstalovali pirátské verze komerčního softwaru, ale raději zvolili open source alternativu.

Palm představil WebOS

Kdysi dominantní Palm, výrobce přenosných zařízení PDA, v posledních letech skomírá. Vývoj systému PalmOS se prakticky zastavil již před několika lety a dnes nemůže držet krok s moderními mobilními systémy. Již několik let Palm slibuje nový operační systém postavený na Linuxu. Prvním produktem s tímto systémem měl být Palm Foleo, který by dnes zapadal do kategorie notebooků. Prototyp byl předveden v polovině roku 2007. Reakce na koncept byly odmítavé, kritikům se nelíbilo, že není zařízení tak malé jako PDA a na druhé straně zase neposkytuje možnosti plnohodnotného PC. Palm se nakonec rozhodl od uvedení na trh upustit. Bylo to pár měsíců před tím, než se svět po uvedení Asus Eee zbláznil do tzv. netbooků.

Palm Foleo, zdroj http://en.wikipedia.orgPalm Foleo, zdroj http://en.wikipedia.org

Palm začal svá zařízení prodávat s Windows Mobile a ani největší fanoušci Palmu už nedoufali, že se nového systému dočkají. Nakonec se tak stalo. Na letošním veletrhu CES v Las Vegas Palm uvedl nový chytrý telefon Palm Pre, na kterém běží systém WebOS, jenž je postaven na Linuxu a využívá webové technologie XHTML, JavaScript, CSS a k vykreslování je pravděpodobně použit WebKit.

První reakce na systém jsou zatím pozitivní. Špatnou zprávou pro všechny uživatele PalmOS je to, že aplikace pro něj nebudou na WebOS fungovat. Přístroj by se měl dostat na americký trh v první polovině roku, v Evropě se ho pravděpodobně dočkáme o pár měsíců později, také kvůli tomu, že první verze umí pouze CDMA, verze pro GSM/UMTS bude následovat.

OLPC propouští polovinu zaměstnanců

Krize dolehla i na americkou neziskovou organizaci One Laptop Per Child, která stojí za tzv. stodolarových notebookem. V následujících dnech ji opustí zhruba 50 % všech zaměstnanců a zůstane jen 32, kteří budou mít za úkol především práci na druhé generaci notebooku.

OLPC se potýká s nenaplněnými cíli již téměř od začátku. Prodeje nemají takové objemy, jak se původně předpokládalo, a OLPC je válcováno jinými projekty, jako jen např. ClassMate od společnosti Intel. Minulý rok si organizace také odbyla první velký rozkol. Ač bylo původním cílem organizace nabízet na notebooku výhradně svobodný software, šéf OLPC Nicholas Negroponte přišel s oznámením, že se bude na stodolarové notebooky předinstalovávat i systém Windows. Na základě tohoto rozhodnutí opustilo řady zaměstnanců několik významných pracovníků, podle nichž se organizace zpronevěřila původnímu záměru. Bohužel pro OLPC se ukazuje, že ani toto rozhodnutí nepomáhá k dosažení vyšších prodejů.

OLPC opustil také kompletní tým vývojářů prostředí Sugar, které bylo vyvíjeno speciálně pro stodolarový notebook. K zastřešení vývoje tohoto prostředí vznikla nezisková organizace Sugar Labs, která nedávno prohlásila, že se připojí ke GNOME Foundation.

AbiWord získal peníze na zlepšení podpory ODF

AbiWord je jednoduchý textový procesor, který sice neobsahuje takové množství funkcí jako OpenOffice.org, ale k běžné práci často stačí a přitom má také své výhody. Podporuje celou řadu operačních systémů od Linuxu, přes Windows až po AmigaOS, zajišťuje tak velmi dobrou přenositelnost dokumentů mezi jednotlivými platformami. Oproti OpenOffice.org vyžaduje mnohem méně systémových zdrojů, údajně mu stačí i procesor 486 a 16MB RAM. AbiWord byl vybrán také jako textový procesor pro tzv. stodolarový notebook. Společně s tabulkovým editorem Gnumeric je součástí GNOME Office.

AbiWordAbiWord

Použitelnost AbiWordu je limitována slabší podporou nových formátů ODF a OOXML. Minimálně v případě ODF by se to nyní mělo změnit. Společnost AbiSource, která byla založena jedním z vývojářů AbiWordu, nyní dostane prostředky na zlepšení podpory ODF. Dárcem je nizozemská nezisková organizace NLnet, která se zabývá podporou podobných projektů.

Jak jsme vybírali linuxový program roku

Minulý týden jsme byli redakcí Živě požádáni, abychom vybrali linuxový program do seznamu nejvýraznějších programů roku 2008. V redakční konferenci se kolem tohoto zadání strhla docela velká debata. Z výběru byl vyloučen OpenOffice.org 3, který už své místo seznamu měl. Prvním návrhem bylo KDE 4, s čímž ale nesouhlasili všichni. KDE 4 totiž není přímo program, ale spíše soubor programů, a v raných verzích se potýkalo s nestabilitou. Několik lidí navrhovalo Wine, které slouží ke spouštění programů pro Windows v Linuxu a za poslední rok prodělalo nebývalý vývoj. Dále padaly návrhy na MPlayer, Amarok, Krusader, GIMP, Compiz Fusion, Kaffeine či Vim.

Šéfredaktor LinuxEXPRESu nakonec (ne)demokraticky rozhodl a vybral KDE 4. V roce 2008 bylo, co se linuxového softwaru, jasným číslem jedna. Od uspěchaného KDE 4.0, které postrádalo funkcionalitu KDE 3 a bylo nestabilní, se dopracovalo až k použitelné verzi KDE 4.2. KDE 4 navíc přináší věci, které nejsou inovativní pouze v rámci linuxového softwaru, ale i v rámci celého softwarového vývoje.

Novinky ze světa softwaru

Do linuxového jádra byly přidány dva nové souborové systémy

Do hlavního vývojového stromu linuxového jádra se dostaly nové souborové systémy - Btrfs a Squashfs. Oba by se měly objevit v následujícím vydání 2.6.29. Btrfs by se mohl v budoucnu stát nejpoužívanějším souborovým systémem v Linuxu. Potenciál na to má. V některých vlastnostech se snaží vyrovnat opěvovanému ZFS od Sunu, které nemůže být v Linuxu obsažen z licenčních důvodů. Zatímco ostatní souborové systémy jako NTFS nebo Ext4 využívají pro zachování datové integrity žurnály, Btrfs je nepotřebuje. Dokáže si totiž velmi rychle snímkovat stav souborového systému a využívat to jako transakční mechanismus.

Squashfs je komprimovaný souborový systém pouze pro čtení. Využívá se na přenosných zařízeních, které mají omezené zdroje. Je používán už několika distribucemi. Dosud byl jeho vývoj veden mimo jádro a nyní byl označen za dostatečně stabilní a zařazen do jádra.

Nedávno byl do jádra přidán také souborový systém Ext4, který je následovníkem momentálně nejpopulárnějšího souborového systému na Linuxu - Ext3. Jedná se spíše o evoluční systém, který odstraňuje nedostatky svého předchůdce. V nejbližší době ho pravděpodobně nahradí na pozici nejpopulárnějšího souborového systému, ale v budoucnu by mohl být vystřídán právě Btrfs, který má potenciál mnohem revolučnějších vlastností.

Zařazení do jádra se už pravděpodobně nedočká další revoluční souborový systém - Reiser4, který byl uveden již v roce 2004. Jak je známo, jeho tvůrce Hans Reiser byl shledán vinným z vraždy své manželky a další vývoj se tím zastavil. Dnes sice opět pokračuje, ale zájem o něj upadá právě ve prospěch Btrfs, který některé z jeho revolučních vlastností obsahuje taky.

Novinky ze světa distribucí

Sabayon Linux 4

Sabayon Linux je distribuce, která má svůj původ v Itálii a jejím zakladatelem a správcem v jedné osobě je Ital Fabio Erculiani. Je postavený na Gentoo, ale na rozdíl od něj se nekompiluje celý ze zdrojových kódů, ale základní systém se nainstaluje z předkompilovaných balíčků. Patřil také k prvním distribucím, které podporovaly 3D desktop.

Sabayon je pojmenovaný podle italského moučníku a podobně pocukrované je i čtvrté vydání, které autoři vydali na přelomu roku. Obsahuje nejnovější verze prostředí KDE (k dispozici je i KDE 3), GNOME a Xfce. Kancelářský balík OpenOffice.org 3 a další programy. Kromě open-source programů obsahuje i proprietární software - Flash Player, Google Earth, Picasa, Opera.

Sabayon, zdroj http://www.sabayonlinux.orgSabayon, zdroj http://www.sabayonlinux.org

Sabayon může být volbou pro ty, které láká Gentoo, ale je na ně technicky příliš náročné. Oproti Gentoo má také výhodu v tom, že obsahuje nástroj pro správu binárních balíčků. K dispozici je jak 32bitová, tak 64bitová verze. Stahovat můžete ze stránek projektu.

FreeBSD 7.1

Systém FreeBSD je považován za neznámého velikána svobodných operačních systémů. Je pravděpodobně nejznámějším systémem z rodiny BSD, přesto je ve stínu Linuxu. To však neznamená, že by se jednalo o kvalitativně horší systém, jeho vývojáři a příznivci se snaží přesvědčit ostatní o opaku. Zatímco Linux je systém unixového typu vyvinutý tzv. na zelené louce, FreeBSD vychází z původního Unixu. S Linuxem je binárně kompatibilní, takže binární soubory vytvořené pro Linux by měly fungovat i ve FreeBSD.

První menší vydání v sedmé řadě přináší především opravy, ale obsahuje i některé nové vlastnosti. Vývojáře určitě zaujme DTrace, který byl portován ze systému OpenSolaris. Bohužel stále není plně implementována do stabilní verze další věc od Sunu - souborový systém ZFS. Dále nový zavaděč podporuje bootování z USB a GPT disků. Co se týče prostředí, nabízí FreeBSD i nadále KDE 3.5.10 a GNOME 2.22.3. FreeBSD je k dispozici je stažení ve verzích pro různé platformy (x86, amd64, sparc64, powerpc,...).

Nahoru

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME

| proč linux | blog