Lehce se totiž může stát, že vám nebudou vyhovovat a budete chtít tamhleto odstranit a tohle přidat. A ono to nemusí být tak jednoduché. Pokud si chcete nějakou nainstalovat, není to problém, na výběr je jich dost. Oproti linuxovým zvyklostem se stahují ze stránek výrobce. Než se Xandrosu v příštím pokračování zcela zbavíme, řekneme si o něm pár slov.
Xandros Linux
Není to špatný systém - nabízí vše, co může uživatel potřebovat. Ovládání je vcelku originální, ačkoliv je celý systém poskládaný z mnoha známých programů, ne vždy je lze poznat na první pohled. Je zde správce souborů podobnými tomu z Windows, dokonce tak i vypadá, ale je to KDE. :-) Sekundují mu Gwenview jako prohlížeč obrázků nebo SMPlayer jako správce videonahrávek a suita dalších starých známých.
Správce fotek - nepatrně opravený Gwenview
Překvapilo mě, že úpravy, které autoři v programech provedli, je významně vylepšují. Škoda, že už se nedostanou do "upstreamu", tedy do ostatních distribucí - programy jsou pro KDE 3.x, takže v KDE4 je musí vymyslet někdo jiný. Jde třeba o vlastnosti disku - ihned zobrazují "koláč" obsazenosti, což mi vždy chybělo. Správce souborů je taky povedený, ačkoliv jednoduchý - mnoho uživatelů ale nic jiného nechce.
Další aplikace jsou StarOffice (kupodivu ne OpenOffice.org), poznámky na plochu (KNotes), FreeMind pro tvoření myšlenkových map, Skype, Pidgin pro chatování (Jabber, ICQ), hříčky pro děti, něco pro školní výuku a spousta drobných nesmyslů, které jsou na každém linuxovém desktopu, ale zde dostávají teprve ten správný rozměr (např. datum, čas a časové zóny, zaplnění disku, nahrávání zvuku apod.).
Programy pro multimédia, na popředí okno s hláškou o vybité baterii
Aplikace jsou rozděleny do karet na horní hraně obrazovky. Panel s úlohami existuje, ale neumí skoro nic - obsahuje jen systray a spuštěné programy. V systémové oblasti běží standadně také běžně neznámé programy (ikony) - jednou se se spouští správce úloh (kde lze neposlušné aplikace zabíjet, KSysGuard), další přivolává pomoc (nápověda se zobrazí ve Firefoxu).
Nápověda ve Firefoxu je názorná
Ikony v systémové oblasti
Z dalších ikon zmíním tu, která oznamuje aktualizace (šedý obdélníček s hvězdičkou), po kliknutí se zobrazí správce softwaru, viz dále. Pak je tu ještě malinkatý ciferníček, jenž mění barvy podle výkonu, který má netbook nastaven (není to monitor výkonu, ten jsem bohužel nenašel, přitom je mezi aplety na panel jak v KDE tak v GNOME). Názvy profilů odpovídají těm, které známe z běžných notebooků - výkon, na žádost agresivně, na žádost konzervativně, úspora (nebo podobné názvy; hehe, v KDE4, ve kterém pracuji, to ještě není přeložené... :-D).
Profily procesoru
ovlivňující jeho výkon
Pak samozřejmě reproduktor pro ovládání hlasitosti, indikátor bezdrátového či klasického síťového připojení - po klepnutí se spustí velmi komfortní správce připojení, který bychom donedávna marně hledali třeba v Ubuntu. Pak ještě připojené datové karty (jedna ikona), USB disky (jiná ikona), indikátor nabití a přepínač pro asijské abecedy, což je sice praktická věc, ale přesto jsem si nastavil klávesnici českou.
Instalace softwaru
Software se instaluje stažením ze stránek výrobce, zřejmě lze použít i repozitáře a apt jako v Debianu a Ubuntu, ale protože si dal výrobce viditelně hodně práce, aby se tohoto systému zbavil, neměl jsem moc chuť to zkoušet. Tady už se opravdu nemůžu ubránit výkřiku - proč tam nedali Ubuntu? Řekněte mi jediný důvod kromě toho, že má Asus "svou" distribuci... nevěřím ale, že tohle byl hlavní důvod pro ně.
Z pohledu luxusu, který mi nabízí balíčkovací systémy, mi tohle přijde jako nedodělek - aplikace hlídající updaty je poměrně rozumná a jde ji nastavit, aby jen hlásila upgrady, nebo je stáhla, nebo je rovnou instalovala. Ale nesedí mi do toho ten softwarový archiv na webu.. kdyby tohle bylo přímo součástí aplikace, mělo by to z mého pohledu větší smysl. Takhle je na kartě New software zobrazena nula, ačkoliv webový archiv je plný programů...
Nezmínil jsem poměrně dost důležitou věc - netbook jsem koupil ve Státech za cca 260 dolarů, a to přímo "americkou edici", která má jen 4GB disk, nemá kameru ani bluetooth (na ničem z toho jsem netrval).
Disk je systémem zcela zaplněn
Vzhledem k tomu, že jsou data na disku duplikovaná (opět nápad nevím k čemu), byl disk ihned po zakoupení v podstatě plný. V Americe kvůli tomu chtěli lidé málem protestovat...;-) Ale prostě je to tak. Ne, Linux za to nemůže. Netbook má čtečku datových karet a tři USB porty. Dostal jsem jako dárek 16GB flash disk a 2GB kartu - myslím, že je to vyřešeno.
Malý disk byla také příčina, proč po jedné aktualizaci systém vůbec nenaběhl (černá obrazovka). Dalo mi několik desítek minut práce a přemýšlení, než jsem nabootoval z USB disku a zjistil, že je disk zcela zaplněný, což se X serveru velmi nelíbilo a dostal se do nedefinovaného stavu. Běžný uživatel by to už reklamoval - nedivím se.
Systém jsem používal zhruba dva měsíce, všechno fungovalo, je velmi rychlý. Ale nebylo to ono, neměl jsem ho pod kontrolou a zabíral disk, který před pár lety bohatě stačil pro systém plný aplikací i data. Tady byl trochu problém nainstalovat i SSH klienta nebo připojit NFS disky. Bloumal jsem tedy po webu a hledal jsem náhradu, zkoušel jsem jich mnoho a chvíli trvalo, než jsem dospěl k výsledku. A o tom pojednává další díl.