přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Dva týdny s Linuxem: OpenOffice.org 3 a Mandriva Linux 2009

Konference Cloud computing v praxi

Dva týdny s Linuxem: OpenOffice.org 3 a Mandriva Linux 2009

dvatydny.gif

ASUS prý s vracením linuxových netbooků problém nemá. Novozélandská škola přišla o peníze na OSS. Open-source hudba? Malý Linux ze Švédska. OpenOffice.org 3. WinStrom 10 - české účetnictví pro Linux. Adobe Flash Player 10. Mono 2.0 a KDE. Mandriva Linux 2009.


reklama

Co se děje ve světě Linuxu a open source

ASUS prý s vracením linuxových netbooků problém nemá

Minule jsem psal o tom, že zákazníci MSI vracejí čtyřikrát více netbooků s Linuxem než těch s XP. Jednou z otázek, které tato zpráva vyvolala, bylo, zda se jedná o trend napříč všemi výrobci netbooků, nebo jen o problém MSI. Částečně na to odpověděl na svém blogu Jack Schofield, redaktor anglického deníku Guardian, který hovořil s několika lidmi ze společnosti Asustek. Nezískal sice konkrétní čísla, ale lidé ze společnosti mu sdělili, že si nemyslí, že by se vracely jejich netbooky Eee s Linuxem více než s Windows. Co však zůstalo za jejich očekáváním, je prodejnost linuxové varianty.

eee.jpgPůvodně ASUS doufal, že bude rozložení mezi Eee s Windows a Linuxem 50:50, ale momentálně to je 60:40 pro Windows. Na druhou stranu se není čemu divit. Mnohá místní zastoupení ASUSu se staví k prodeji linuxových variant velmi vlažně a ty jsou navíc v porovnání s variantami s Windows dostupné buď s velkým zpožděním nebo vůbec. Výjimkou není ani Česká republika. I přesto by mělo být letos prodáno kolem dvou milionů Eee s Linuxem.

ASUS MSI ukazuje, jakou cestou se vydat. Zatímco MSI na svůj netbook Wind nasadilo korporátní distribuci SLED, která asi není příliš přizpůsobená danému hardwaru, ASUS na své netbooky instaluje Xandros Linux, který má sice své mouchy, ale je na daný hardware vyladěný a uživatelské prostředí je svou jednoduchostí cílené na běžné domácí uživatele.

Novozélandská škola přišla o peníze na OSS

U protinožců se rozhořela aféra, jejíž účastníky jsou jedna novozélandská škola a ministerstvo školství. Warrington School v Otagu se snaží postupně přejít na operační systém Linux. Problém nastal v momentě, kdy se škola rozhodla peníze ušetřené nezakoupením licencí k produktům Microsoftu použít k najmutí místního technika a na další vývoj linuxového prostředí. Za všechno může byrokracie ministerstva, to totiž neumožňuje utratit peníze jinak než na nákup softwaru.

Pokud se škola rozhodne na licencích ušetřit a investovat peníze do počítačového vybavení jiným způsobem, má smůlu. Podle ředitele Warrington School Nathana Parkera jsou tak školy tlačeny do používání počítačového vybavení, které nakonec ani nepotřebují. Podle mluvčího ministerstva mají školy v rámci vyjednaného programu slevu na licence produktů od Microsoftu, takže za něj nemusí utrácet vysoké částky. Také dodal, že je na svobodné vůli každé školy si software zvolit. Za ministerstvo slíbil, že se budou podporou alternativních řešení zabývat.

Open-source hudba?

V oblasti softwaru se již open-source licence dávno zabydlely. Pomalu se však začínají objevovat pokusy o open-source projekty v oblastech, kde je otevřený model zatím nezvyklý. Hned několik jich je v oblasti hardwaru. Pracuje se na první zcela otevřené grafické kartě. Projekt Openmoko, který si dal za cíl vytvořit open-source mobilní telefon, již svůj produkt dokonce nabízí - Neo1973.

S velkým ohlasem se setkalo také otevřené pivo nazvané Free Beer, které vymysleli dánští studenti a recept publikovali pod licencí Creative Commons. Zveřejnění receptu se dočkalo velkého ohlasu a nadšenci do vaření piva začali hlásit nedostatky receptu a vylepšovat jej a dnes je na světě již verze 3.3, která se v menších várkách vaří po celém světě. Abstinenty zase bude zajímat, že v Kanadě se vyrábí OpenCola, která je zase licencovaná pod GNU GPL, a docela se jí daří, už bylo prodáno přes 150 tisíc plechovek.

Svobodná hudba se také stala odpovědí na restriktivní politiky hudebních vydavatelství. Existuje několik serverů, kde můžete stahovat a poslouchat hudbu zveřejněnou pod svobodnou licencí. Jedná se však o bezejmenné kapely. Úspěšná však byla i alba známých skupin, jako jsou Radiohead nebo Nine Inch Nails, která byla umístěna na jejich webech volně ke stažení. Jono Bacon, jeden z vedoucích lidí komunity kolem Ubuntu, se rozhodl, že tento model v hudebním průmyslu vyzkouší. Projekt se jmenuje Severed Fifth a Jono už má sepsané skoro celé metalové album, které ovšem ještě není nahrané. Na stránkách projektu si už můžete stáhnout zvukové oznámení.

Malý Linux ze Švédska

Po řadě vážných zpráviček tu mám jednu oddechovou perličku. Server Linux.com přišel s informací, že jeden švédský pár pojmenoval své dítě po Linuxu. Jak šťastný otec řekl, zvažovali několik jmen, ale když se narodil, napadlo je, že vypadá jako malý Linux, tak ho takhle pojmenovali. Reakce rodiny a přátel prý byly pozitivní a někteří si je dokonce dobírali otázkami, zda své další dítě nepojmenují po Microsoftu. Komentátoři přišli hned s několika otázkami: Bude Richard M. Stallman požadovat, aby se jmenoval GNU/Linux? Bude mít dítě pojmenované Linux problémy s uspáváním a probouzením?

Novinky ze světa softwaru

OpenOffice.org 3

ooo.pngPo třech letech vývoje a osmi letech od začátku projektu vychází další významná verze OpenOffice.org. Má očekávanou podporu formátu OOXML, který pochází z dílny Microsoftu. Bohužel kompatibilita s MS Office 2007 ještě není zdaleka ideální. Může za to skutečnost, že implementace ještě není kompletní, ale také to, že MS Office 2007 se tohoto standardu také nedrží, a nakonec i to, že oficiální podoba standardu ještě nebyla zveřejněna. Takže na bezproblémovou kompatibilitu s MS Office skrze OOXML si budeme muset počkat do dalších verzí. Podporován je také formát ODF ve verzi 1.2.

OpenOffice.org 3, režim zobrazení dvou stránekOpenOffice.org 3, režim zobrazení dvou stránek

Celý kancelářský balík se dočkal menšího faceliftu. Má novou sadu ikon nebo nové startovací centrum. Tabulkový procesor Calc se dočkal oblíbené funkce Řešitel, lepší podpory grafů a počet sloupců byl rozšířen na 1024. Podpora VBA je údajně lepší než u MS Office 2008 pro Mac. Textový procesor Writer má přepracovanou podporu poznámek a sledování změn v dokumentu. Nově si také můžete nechat zobrazit několik stránek na jedné obrazovce. K funkci exportu do PDF, kterou OpenOffice.org obsahuje už řadu let, přibyla - ve formě rozšíření, jež je nutné nejprve nainstalovat - také možnost PDF upravovat. V OpenOffice.org nyní můžete i vytvářet dokumenty pro MediaWiki nebo váš blog. Více informací o novinkách naleznete na českých stránkách tohoto balíku.

OpenOffice.org 3, rozšíření pro editaci PDFOpenOffice.org 3, rozšíření pro editaci PDF

Na zrcadlech jsou k dispozici instalační soubory pro Windows, Linux (DEB, RPM) a Mac OS X.

V souvislosti s vydáním OpenOffice.org se do Sunu, který je hlavním hybatelem tohoto projektu, obul Michael Meeks, jeden z hlavních vývojářů balíku, který je ve službách Novellu. Podle něj vede velká svázanost se Sunem ke stagnaci a nedostatku dobrovolníků podílejících se na vývoji. Tento problém vidí např. za pomalou implementací OOXML. Meeks prohlásil, že na toto téma začal se Sunem intenzivně vyjednávat. Vztahy mezi Sunem a Novellem, dvěma největšími přispěvateli do OpenOffice.org, jsou poslední dobou velmi napjaté. Výsledkem je například verze Novellu Go-oo, která má mimo jiné vlastní implementaci OOXML.

WinStrom 10 - české účetnictví pro Linux

Za jeden z hlavních nedostatků Linuxu, který mu brání v rozšíření ve firmách, je označováno účetnictví. Neplatí sice, že by neexistoval žádný účetní program pro Linux, ale situace není zdaleka tak dobrá jako na platformě Windows. Některá účetnictví pro Windows fungují velmi dobře ve Wine (např. MRP), v emulátorech DOSu (LinKonto). Prakticky jediný grafický účetní program vhodný i pro menší firmy byl HoneyCalc, ten však sloužil primárně pro potřeby firmy, jež jej vyvíjela, takže na potřeby ostatních uživatelů příliš nedbala. Nyní však společnost WINSTROM-SOFTWARE vydala nový produkt WinStrom 10, který kromě Windows nativně podporuje i MacOS X a Linux. A to díky tomu, že je postavený na platformě Java. Program má komerční licenci a s určitými omezeními jej lze používat zadarmo. Pokud vás aplikace zajímá, můžete si jej stáhnout v podobě DEB balíčku. Při instalaci spolupracuje s repozitáři a potřebné věci jako Javu a PostgreSQL si z nich nainstaluje.

Adobe Flash Player 10

Další softwarovou novinkou, která ovlivní téměř všechny uživatele napříč operačními systémy, je Flash Player od Adobe. Flash dnes patří mezi nejdůležitějších webové technologie a spoléhají se na něj tak důležité služby, jako je třeba YouTube, proto se bez Flashe web dnes nedá plnohodnotně používat. Pro uživatele Linuxu býval a stále je Flash Player velké téma. Verze 8 nebyla pro Linux vůbec a devítka přišla se zpožděním a ještě nepracovala tak, jak by si uživatelé představovali. Poslední vydání Flash Playeru však zaznamenávají vzestupnou tendenci a nejinak tomu je také u verze 10. Mezi novinky patří podpora webkamer a optimalizace, díky níž Flash Player při přehrávání méně zatěžuje procesor. Zlepšena byla i stabilita, a to především v prohlížeči Opera. Desátá verze však neukončila dlouhé čekání na 64bitovou variantu, uživatelé 64bitových systémů proto stále musí využívat speciální vrstvu, která běh Flash Playeru na této platformě umožňuje. Připomeňme, že svobodnými náhradami za Adobe Flash Player jsou Swfdec a Gnash; sice mají 64bitové verze, ale zase není jejich podpora Flashe úplná.

Mono 2.0 a KDE

Projekt Mono, který se snaží o vývoj sady nástrojů kompatibilních s prostředím .NET, se dostal do druhé verze. Za vývojem stojí společnost Novell a vede jej Miguel de Icaza, zakladatel GNOME. Někdy to až vypadá, že je Mono vyvíjeno navzdory komunitě. Některé hlasy totiž říkají, že je Mono patentově potenciálně nebezpečné. Z těchto důvodů jej donedávna odmítal i Red Hat. Přesto si Mono razí cestu. Dnes je v něm napsáno hned několik populárních programů pro Linux: správce fotek F-Spot, hudební přehrávač Banshee, desktopový vyhledávač Beagle nebo poznámky TomBoy. K příležitosti vydání verze 2 poskytl de Icaza rozhovor, ve kterém se například zmiňuje, že i známá hra Second Life přešla se svým skriptovacím enginem na Mono a zvýšila výkon 220krát.

Novinky ze světa distribucí

Mandriva Linux 2009

mdv.pngJako první z velkých distribucí byl ve finální verzi uvolněn Mandriva Linux. Největší změnou je přechod na KDE4, konkrétně na KDE 4.1.2. Vývojáři se údajně s implementací nového KDE poprali dobře. Pokud však chcete zůstat u léty prověřeného KDE3, najdete ho stále v repozitářích. Pokud dáváte přednost GNOME, je pro vás připravena verze 2.24. Kompletním redesignem prošel instalátor a ovládací centrum, působí tak moderněji. Nový je nástroj pro nastavení tiskáren a grafický nástroj pro upgrade systému. Nové jádro 2.6.27 přináší mnohem lepší podporu hardwaru. Nový Mandriva Linux obsahuje také čerstvě vydaný OpenOffice.org 3, naopak nový GIMP se do vydání nevešel. Zlepšená byla podpora pro netbooky a práce s mobilními zařízeními.

Mandriva Linux 2009 a KDE4Mandriva Linux 2009 a KDE4

Jak už je v posledních letech zvykem, na pultech knihkupectví se objeví i česká verze Mandrivy na dvouvrstvých DVD a s obsáhlou příručkou. Ta bude kvůli přechodu na KDE4 výrazně přepracována a měla by vyjít v polovině listopadu. Zakoupit si můžete - za 49 euro - verzi PowerPack, která navíc obsahuje kodeky, komerční aplikace a podporu, a za 59 euro verzi umístěnou na 8GB klíčence. Pokud si vystačíte s volně dostupnou verzí, můžete stahovat ze stránek Mandrivy.

Mandriva Linux 2009 a Window MakerMandriva Linux 2009 a Window Maker

Nahoru

Top články z OpenOffice.cz

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME

| proč linux | blog