Linux E X P R E S, Hardware

Když jsme zjistili, že společnost Foxit dodává na trh elektronickou čtečku knih pro formát PDF běžící na Linuxu, ihned jsme objednali jeden kousek do redakce. Lukáš Zapletal přístroj podrobil týdennímu testování a přinášíme vám výsledek.

Úspěchy při prodeji netbooků inspirovaly výrobce k vytvoření úsporných PC tzv. nettopů. Nejvýkonnější z nich jsou vybaveny dvoujádrovým procesorem Atom a jsou postaveny na platformě NVIDIA ION. Takto je možné charakterizovat recenzovaný počítač ecoSimplix.

Po minulém díle, kde bylo cílem dosáhnout v openSUSE fungování tiskáren, bude tento díl věnován zařízením, která s tiskárnami poměrně úzce souvisejí - skenerům. Většina uživatelů sice skenuje méně často než tiskne, nicméně pokud už potřeba přenést něco z papíru nebo jiné takové předlohy do počítače, je velmi žádoucí, aby vše fungovalo hladce.

Výsledkem práce na počítači mnohdy bývá tištěný dokument na papíře nebo jiném materiálu. Aby mohl být vytištěn, musí být nejen k počítači připojena tiskárna, ale tato tiskárna také musí správně spolupracovat v rámci celého řetězce od aplikačního programu až po zařízení samotné.

Desktop bez multimediálních funkcí si lze dnes jen stěží představit. Zvuková karta je standardní součástí prakticky každého nového počítače a očekává se, že bude bezproblémově fungovat. Některé počítače mohou obsahovat také televizní kartu a i od té se zcela oprávněně očekává snadné zprovoznění. V distribuci openSUSE tato zařízení obvykle fungují bez potřeby nějakého nastavování - a když už je k němu potřeba sáhnout, na pomoc přispěchá program YaST2 se svými jednoduchými dialogy.

Přímé pokračování minulého dílu o nastavení firewallu. Tento díl pojednává o nastavení NATu, maškarády, všesměrovém vysílání a technologii IPsec. Tím končí několik dílů o nastavení sítě.

Přestože nastavování firewallu není přímo hardwarovou záležitostí, je prakticky nedílně spjato s používáním jakéhokoli (zejména "vnějšího", tedy z Internetu přístupného) síťového rozhraní. Proto má v tomto seriálu své důležité místo, a to dokonce ve dvou dílech.

Mezi síťová zařízení patří i modemy a další zařízení určená pro "modemový" způsob síťové komunikace. V distribuci openSUSE jsou pro tato zařízení připraveny dvě specifické sekce v programu YaST2, pomocí nichž lze takovou komunikaci zprovoznit velmi rychle a bez zvláštních znalostí.

Síťová zařízení mohou být v distribuci openSUSE ovládána dvěma způsoby - pomocí technologie NetworkManager nebo ručně. V obou případech se však základní parametry nastavují ve všeobecném konfiguračním programu YaST. Pomocí něj lze nastavovat celkem čtyři věci: síťová rozhraní a tři druhy modemů (konkrétně ADSL, ISDN a klasické modemy pro obyčejnou telefonní linku). Tento článek se bude věnovat jen nastavení síťových rozhraní jako takových.

Nejdůležitějšími hardwarovými komponentami jsou obvykle ty, které zajišťují komunikaci počítače s uživatelem. Proto jsou to právě tato zařízení, na které je vhodné se při konfiguraci harwaru zaměřit nejdříve. V distribuci openSUSE není nastavování běžných parametrů nic složitého.

Linuxová distribuce openSUSE je určena především pro použití na desktopech. Z toho vychází i předpoklad, že by mělo jít prakticky všechno potřebné jednoduše nastavit přes grafické uživatelské rozhraní. Do této kategorie patří i nastavování hardwaru a částí systému, které s ním souvisejí.