Linux E X P R E S, Hardware

Společnosti Philips a Songbird uzavřely začátkem roku 2010 partnerství, kdy Philips bude přidávat k vybraným MP3/MP4 přehrávačům upravenou verzi Songbirdu a vývojáři jej budou upravovat dle požadavků. Zakoupením vybraných výrobků tak vlastně podpoříte program Songbird, a to jsme také udělali. V recenzi se podíváme na MP3 přehrávač GoGear Spark.

Zálohovat. Zálohovat. Zálohovat. Ti, co už zažili selhání disků a ztrátu fotek, hudby, týdnů práce nebo třeba skoro hotové diplomky, chápou, co to znamená. Můžete pálit soubory na stohy DVD, ukládat je na všude možně rozeseté disky, svěřovat je webovým službám, nebo si pořídit speciální záložní server.

Když jsme zjistili, že společnost Foxit dodává na trh elektronickou čtečku knih pro formát PDF běžící na Linuxu, ihned jsme objednali jeden kousek do redakce. Lukáš Zapletal přístroj podrobil týdennímu testování a přinášíme vám výsledek.

Úspěchy při prodeji netbooků inspirovaly výrobce k vytvoření úsporných PC tzv. nettopů. Nejvýkonnější z nich jsou vybaveny dvoujádrovým procesorem Atom a jsou postaveny na platformě NVIDIA ION. Takto je možné charakterizovat recenzovaný počítač ecoSimplix.

Po minulém díle, kde bylo cílem dosáhnout v openSUSE fungování tiskáren, bude tento díl věnován zařízením, která s tiskárnami poměrně úzce souvisejí - skenerům. Většina uživatelů sice skenuje méně často než tiskne, nicméně pokud už potřeba přenést něco z papíru nebo jiné takové předlohy do počítače, je velmi žádoucí, aby vše fungovalo hladce.

Výsledkem práce na počítači mnohdy bývá tištěný dokument na papíře nebo jiném materiálu. Aby mohl být vytištěn, musí být nejen k počítači připojena tiskárna, ale tato tiskárna také musí správně spolupracovat v rámci celého řetězce od aplikačního programu až po zařízení samotné.

Desktop bez multimediálních funkcí si lze dnes jen stěží představit. Zvuková karta je standardní součástí prakticky každého nového počítače a očekává se, že bude bezproblémově fungovat. Některé počítače mohou obsahovat také televizní kartu a i od té se zcela oprávněně očekává snadné zprovoznění. V distribuci openSUSE tato zařízení obvykle fungují bez potřeby nějakého nastavování - a když už je k němu potřeba sáhnout, na pomoc přispěchá program YaST2 se svými jednoduchými dialogy.

Přímé pokračování minulého dílu o nastavení firewallu. Tento díl pojednává o nastavení NATu, maškarády, všesměrovém vysílání a technologii IPsec. Tím končí několik dílů o nastavení sítě.

Přestože nastavování firewallu není přímo hardwarovou záležitostí, je prakticky nedílně spjato s používáním jakéhokoli (zejména "vnějšího", tedy z Internetu přístupného) síťového rozhraní. Proto má v tomto seriálu své důležité místo, a to dokonce ve dvou dílech.

Mezi síťová zařízení patří i modemy a další zařízení určená pro "modemový" způsob síťové komunikace. V distribuci openSUSE jsou pro tato zařízení připraveny dvě specifické sekce v programu YaST2, pomocí nichž lze takovou komunikaci zprovoznit velmi rychle a bez zvláštních znalostí.

Síťová zařízení mohou být v distribuci openSUSE ovládána dvěma způsoby - pomocí technologie NetworkManager nebo ručně. V obou případech se však základní parametry nastavují ve všeobecném konfiguračním programu YaST. Pomocí něj lze nastavovat celkem čtyři věci: síťová rozhraní a tři druhy modemů (konkrétně ADSL, ISDN a klasické modemy pro obyčejnou telefonní linku). Tento článek se bude věnovat jen nastavení síťových rozhraní jako takových.