Linux E X P R E S, Praxe

V dnešním článku se podíváme na jednoduché nástroje vhodné pro zálohování v desktopovém prostředí GNOME. Článek popisuje zálohování v domácích podmínkách, v žádném případě jej nelze považovat za úplné pojednání, profesionální úvod do zálohování ani návod, jak zálohovat v prostředí, kde jde o větší peníze. V takovém případě si sežeňte co nejvíce relevantních informací z různých zdrojů a udělejte si názor sami. Což je ostatně dobrý nápad nejen v případě zálohování.

V posledním článku Průvodce Linuxem se podíváme na pár položek, se kterými se v průběhu používání GNU/Linuxu pravděpodobně setkáte. V následujících řádcích napíši něco o zavaděči systému, změně grafického prostředí, zmíním se o práci v silně nepopulárním terminálu (pro běžné uživatele) a také si něco řekneme o možnosti upgradu systému. Jak začít tento nesourodý článek? Jako vždy - od začátku...

Je to sotva pár hodin, co odjel jeden můj dobrý kamarád na lyžovačku do Itálie. Na starosti mi tu však zanechal svoje "dítě" - poměrně rozsáhlou bezdrátovou síť se stovkami klientů. Já jsem se tak během chvíle stal na osm dní technickou podporou, servisním technikem a účetní v jedné osobě.

Pokud jste se ještě neodvážili nainstalovat linuxovou distribuci a pouze jste si prohlédli obrázky jednotlivých distribucí vyladěných "ku oku svému", pak již máte představu, co vše je možné v linuxových distribucích upravovat. Zjednodušeně řečeno - je možné upravovat téměř cokoliv. V dnešním článku si řekneme něco o možnostech změny vzhledu distribucí Linuxu.

Linux je použitelný prakticky pro cokoliv. Dnešní příklad ukáže cestu jedním biologickým výzkumem na poli ekologie a molekulární biologie, od počátku až do konce. Ku pomoci nám bude povětšinou svobodný software z prostředí GNU/Linuxu.

V předchozích dvou článcích jsme si pověděli, jak nainstalujeme linuxové programy v Linuxu. Jelikož všechno není zcela růžové, někteří uživatelé mohou v Linuxu požadovat program, který je určený pouze pro Windows. Častou komplikací při přechodu k Linuxu bývá problém návyku nejen na nový operační systém, ale také na nové programy. Proto existuje několik projektů, které nabízejí uživatelům přecházejícím k Linuxu šanci, aby si svůj oblíbený - nebo v horším případě "nenahraditelný" - program mohli spustit i v Linuxu.

Pokračujeme v instalaci softwaru v Linuxu, na následujících řádcích uvedeme méně častý až výjimečný způsob instalace softwaru v Linuxu - ruční stažení balíku z webových stránek. Používá se opravdu výjimečně a je považován za nevhodný.

Nyní se budeme věnovat instalaci softwaru v Linuxu, častokrát mytizované kvůli své údajné obtížnosti. V následujících řádcích se ukáže, že instalace softwaru v běžných distribucích Linuxu je opravdu hračkou pro každého. Pokud ještě nemáte nastavené připojení k internetu, pak tak učiňte s pomocí předchozích dílů.

Z množiny častých dotazů uživatelů Ubuntu jsme vybrali tři otázky a nabízíme jejich řešení. Dozvíte se, co máte dělat, když zapomenete heslo, jak si ochránit počítač pomocí firewallu a jak si start systému zrychlit vypnutím nepoužívaných služeb.

Každá linuxová distribuce má možnosti svého nastavení uzpůsobené v rámci grafického prostředí, všechny rozdíly mezi distribucemi není možné postihnout. Současné distribuce Linuxu mají mnoho nástrojů pro nastavení, nepředpokládám, že budete mít problémy se orientovat v ovládacích centrech, které distribuce nabízejí. Nabídky jsou dobře okomentované a srozumitelné.

Jedni to zatracují, jiní to obdivují, názory na následující techniku programování se liší. Ke které skupině programátorů se přikloníte vy, to už záleží jen na vás. Oč se jedná a jak se s tím pracuje, vám ukáže poslední díl seriálu, který je věnovaný programovacímu jazyku Ruby.