Větší počet změn je způsoben především tím, že GNOME 2.30 je poslední zastávkou na cestě ke GNOME 3. Původně se jím mělo stát GNOME 2.30 a mělo tedy vyjít už nyní, ale nakonec se rozhodlo, že se ještě půl roku počká. Strašák v podobě KDE 4.0 byl příliš velký. Pokud se dnes podíváte na stav vývoje novinek, které mají být vlajkovými pro GNOME 3, tak nelze nic jiného než konstatovat, že to bylo velmi moudré rozhodnutí. Nejde jen o novinky, ale jedním z hlavních cílů přechodu na novou řadu GNOME je také vyčištění celé platformy a odstranění starých knihoven z GNOME, funkcí z GTK a jejich závislostí. Tento cíl už je z velké části dokončen, ale práce stále pokračují.
Dvoupanelový Nautilus
Správce souborů Nautilus je bez nadsázky srdcem GNOME, nejenže je výchozím nástrojem pro práci se soubory, ale také se stará o zobrazení ikon na ploše, takže se dá říci, že se bez něj prostředí neobejde. Nautilus je dost propracovaný správce souborů, který má za sebou roky vývoje, během niž získal velké množství vlastností. Vývoj však neutichá ani nyní a ve verzi 2.30 se dočkal především vizuálních změn.
Potěšení mohou být fanoušci dvoupanelových správců souborů, protože nyní se mezi ně může řadit i Nautilus. Samozřejmě nikdy nebyl problém otevřít si dvě okna a přetahovat soubory mezi nimi, ale povídejte lidem odkojeným Total Commanderem, že to může být také efektivní způsob práce se soubory. Nyní však mohou vzít Nautilus na milost i oni. Pokud zaškrtnou v nabídce Zobrazit | Další panel, tak se jim v okně zobrazí dva panely vedle sebe. Pokud ještě zvolí Zobrazení v seznamu, tak už se výsledek dosti podobá klasickému dvoupanelovému správci souborů.
Nautilus v dvoupanelovém režimu
Empathy stále na vlně inovací
Empathy se objevilo v GNOME jako výchozí komunikátor již před rokem a půl. Nutno říci, že jeho uvedení bylo předčasné a tenkrát se dal používat jen s velkou dávkou tolerance vůči nedostatku funkcí a množství chyb. Nyní se již Empathy dostává do stavu zralé aplikace, která by měla uživatelům dobře sloužit. Přesto mi stále nesedí. Snažil jsem se jej používat dva dny, ale nakonec jsem stejně skončil zpátky u Pidginu. Množstvím funkcí, stabilitou a rozhraním mi vyhovoval, navíc má nejlepší integraci do GNOME, ale nakonec mě odradily podivnosti jako např. nepochopitelné otevírání konverzací v novém okně. V nastavení jsem si zvolil, že chci, aby se konverzace otevíraly v jednom okně v podobě karet, ale Empathy mi třeba tři koverzace otevřelo v jednom okně a další v novém.
Na ty, kterým Empathy vyvovuje, čekají nové zajímavé vlastnosti. Integrace s GNOME byla ještě více prohloubena. Zaslat soubor nyní můžete prostě tak, že vybraný soubor chytíte, přetáhnete a pustíte na daný kontakt. Výrazně rozšířena byla podpora IRC, podporovány jsou příkazy IRC a vstupovat můžete i do místností chráněných heslem. Mezi podporovanými sítěmi nově naleznete i Facebook Chat. Podle všeho se již jedná o mnohem stabilnější přípojení přes protokol XMPP, které bylo zveřejněno zhruba před měsícem, takže se jedná o rychlou reakci vývojářů. Pokud se Empathy nemůže připojit k některému z účtů, dozvíte se o tom nyní v okně s kontakty. Bohužel stále se mi nepodařilo zprovoznit volání přes SIP s účty Fayn nebo 802.cz. Spíše to ale bude problém ve frameworku Telepathy, který Empathy pro tento protokol používá.
Hamster jako samostatná aplikace
Jednou z dalších čerstvých ryb v rybníce GNOME je Hamster, který se objevil stejně jako Empathy ve verzi 2.24. Jedná se sice víceméně o one-man-show, ale jeho autor se mu poctivě věnuje a Hamster, který v české lokalizaci naleznete pod názvem Měřič času, kvete do velmi dobrého programu. Říkal jsem si, že je ho až škoda na to být pouhým appletem do GNOME panelu, který bude na podzim nahrazen GNOME Shellem. Autor Hamsteru si to uvědomil asi také, takže je ve verzi 2.30 uveden také jako samostatná aplikace, což znamená, že jej můžete používat i mimo GNOME. V nabídce jej naleznete pod Aplikace | Příslušenství | Měřič času.
Vylepšena byla také funkcionalita. Měřené aktivity můžete značkovat a v přehledu je filtrovat podle všech kritérií.
V Hamsteru jde k aktivitám přidávat už i značky
Epiphany na Webkitu
Webový prohlížeč Epiphany je tak trochu stranou zájmu, protože ve většině distribucí využívajících GNOME je na pozici výchozího prohlížeče nahrazen Firefoxem. Rozhodně má však uživatelům co nabídnout. Je to jednoduché a přehledné rozhraní a svižnost. Již relativně dávno byl zahájen přechod na vykreslovací jádro Webkit. Ten se nakonec ukázal jako dosti bolestný a ač již v minulé verzi byl Webkit v Epiphany výchozím jádrem, nefungoval zdaleka ideálně. Jedním z problémů byla nemožnost ukládat hesla. Tento problém je v této verzi vyřešen a hesla jsou ukládána pomocí GNOME klíčenky.
Mezi další novinky patří náhled před tiskem, ukládání libovolného objektu na stránce kliknutím pravého tlačítka, obnovená podpora favicon. Kontextové nabídky jsou kompatibilní s vlastními kontextovými nabídkami stránek. Kliknutím kolečka myši lze vkládat obsah schránky do stránky. Přibyla také pokročilejší nastavení, která jsou však dostupná pouze přes gconf. Můžete tak například změnit User Agent nebo vykreslovací jádro. Nové rozšíření Html5tube přináší podporu pro HTML 5 na YouTube, takže k přehrávání videí už není potřeba Flashplayer.
Epiphany s Webkitem už umí ukládat hesla
Rozhovor
Andre Klapper, člen týmu, který má na starosti plánování a vydávání GNOME.
Které jsou podle tvého názoru nejlepší novinky v GNOME 2.30?
Jako vždy jsou tam inkrementální změny a vylepšení, uvedené v poznámkách k vydání, ale z pohledu uživatele tam není nic ohromujícího jednoduše proto, že jsou vývojáři většinou zaměřeni na přípravy na GNOME 3. Mnoho věcí se událo pod kapotou a byly potřebné, ač nejsou viditelné pro koncové uživatele. Proto je 2.30 pravděpodobně trochu nudná, ale je to dobrý a potřebný krok na cestě ke GNOME 3.
Co se mi osobně líbí na 2.30 nejvíce, je nový systém uživatelské nápovědy „Mallard“, který je strukturován tématicky. Empathy, Gcalctool, Gnotravex a Hamster jsou první aplikace, které jej používají místo tradičního přístupu („Buď číst ten dlouhý nudný manuál nebo rovnou hledat některá slova s tím, že naleznete odpověd na svou otázku, pokud jste zvolili ta správná slova“). Plus poprvé za mnoho let, možná vůbec poprvé, je GNOME přeloženo do češtiny ze 100 %.
Už je jisté, že se z GNOME 2.32 stane GNOME 3?
Vždy je tu troška nejistoty, protože množství úkolů je obrovské a lidské zdroje jsou v open source limitované. Nikdy nemůžete udělat kompletní analýzu rizika prostě proto, že se jedná o mnoho komplexních oblastí, které vyžadují hluboké znalosti. Dokonce i když pracujete ve skvělém týmu s rozdílnými znalostmi a pozadím, můžete zkusit riziko pouze minimalizovat.
V posledních letech jsme neměli ani jedno vydání GNOME, které muselo být odloženo. Jak distributoři, tak uživatelé očekávají vysokou kvalitu vydání GNOME, ale také dodržování časového plánu. Na druhou stranu jsme si samozřejmě vědomi odezvy na fórech po zveřejnění plánu pro GNOME 3, kde ty negativní nebo varující příspěvky byly většinou „Ale já ten nový shell nechci, já chci mít i nadále svůj panel“ (což je samozřejmě možné skrze distribuce) a „Ale neudělejte to jako KDE 4.0“ (KDE 4 je skvělé, ale nazývat to .0 naznačuje, že se jedná o stabilní vydání).
Takže ano, GNOME 3 bude vydáno letos a diskutovali jsme v release teamu o případných náhradních řešeních nebo následujících potřebných rozhodnutích pro případ, že plán nebude fungovat tak, jak se předpokládalo.
Pokud bys měl stupnici, na které by nula byla začátek prací na GNOME 3 a deset by bylo GNOME 3 tak, jak jste jej plánovali, kde by se nacházel vývoj nyní?
Když release team GNOME oznámil v červenci 2008 GNOME 3, chtěli jsme vytvořit nějaký podnět a nechat vývojáře GNOME diskutovat o konkrétních plánech, protože v minulosti kolovaly pouze neurčité nápady bez toho, aniž by se na ně někdo zaměřil. Odezva vedla ke konkrétnímu návrhu, který release team vydal v dubnu 2009.
GNOME 3 se skládá z několika oblastí. Abych některé z nich jmenoval: stránky založené na CMS, push marketing, nový software a uživatelská zkušenost jako GNOME Shell nebo Activity Journal/Zeitgeist, nuda jako úklid velkého množství kódu nebo komplexní portování (např. v oblasti přístupnosti), vysvětlování našeho sdělení vývojářům, když jde o platformu a její moduly...
Já osobně nemůžu a nebudu sledovat všechny tyto oblasti vzhledem k tomu, že si chci nechat taky nějaký čas pro skutečný život, ale ze svého omezeného pohledu bych dal 7. Mnoho práce je hotovo, ale hodně ještě musí být uděláno.
Kde vidíš největší rizika vzhledem ke GNOME 3?
Přístupnost má velké množství rizik, hlavně kvůli týmu s velmi malým stavem vývojářů a chybějícímu financování. Infrastruktura se musí přesunout z libbonobo na D-Bus a všechny nové věci potřebují ještě hodně testování.
Portování všech aplikací na to, aby používaly nové GSettings/dconf místo Gconf, by nemělo být tak komplexní, jakmile portování začne s největšími aplikacemi. Hackfest věnující se GSettings, který se koná v dubnu, by měl také pomoci tento úkol posunout dál.
Také tým GTK+ je tradičně vždycky trochu za plánem, když se blíží vydání, nicméně to by rozhodně nemělo blokovat vydání GNOME.
Jedna záchranná otázka (slíbil jsem Andrému, že mu položím alespoň jednu otázku, na kterou bude určitě schopný odpovědět :-): Jaké pivo máš rád?
Nepil jsem alkohol několik let. V té době byl rozhodně mým oblíbeným nealkoholickým pivem Budvar, protože chutnal, jako byste byli v místnosti, kde se mlátí obilí (ano, vyrůstal jsem na venkově...). Dneska piju hlavně Gambrinus. Staropramen je taky dobrý. Nebo Kozel, když jsem součástí temné strany.
Synchronizující Tomboy
Tomboy patří mezi populární nástroje pro tvorbu a uchovávání poznámek. To je typ informací, který je dobré mít na všech počítačích, na kterých pracujete. Proto v Tomboyi přibyla synchronizace poznámek automaticky na pozadí. Dosud totiž bylo všechno nutno dělat ručně. Výrazně optimalizován byl start a Tomboy nyní startuje prakticky okamžitě. Pokud kopírujete něco z poznámek do aplikací jako OpenOffice.org nebo Evolution, je zachováno HTML formátování.
Vylepšený Vinagre
Vylepšení se dočkal taky klient pro vzdálený přístup k obrazovce Vinagre. V zájmu zvýšení bezpečnosti přibyla podpora pro SSH tunelování. Díky tomu, že můžete nastavit nižší hloubku barev a JPEG kompresi, snížíte reakční dobu i na pomalých připojeních. Přibyl nový naslouchací režim, který pomahá v případě, kdy nemá vzdálený počítač veřejnou IP adresu. V tomto režimu můžete vzdálený počítač informovat, že se k němu připojujete a on se připojí k vám.
Další novinky
Ze systémových nástrojů bylo odstraněno tlačítko Odemčít. Původně bylo heslo roota vyžadováno ihned při spuštění daného nástroje. Pak si ale vývojáři uvědomili, že ne pro všechny operace v těchto nástrojích jsou práva roota potřeba, tak přišli s řešením, kdy jste mohli nástroje používat bez práv a ta případně získat kliknutím na tlačítko Odemčít a zadáním hesla. Nyní se vývojáři rozhodli jít jinou cestou a toto tlačítko odstranit. Když prostě budete chtít provést operaci, která práva roota potřebuje, bude vám ve spolupráci s PolicyKitem nabídnuto zadání hesla a posléze práva přidělena.
V prohlížeči dokumentů Evince byla zlepšena podpora tisku, byl přidán dialog pro nastavení stránky a nastavení roztáhnutí stránky. Přibyl režim převrácených barev, zlepšen byl prezentační režim a podpora poznámek k PDF umí nyní pracovat se vzdálenými dokumenty.
Dlouho si uživatelé stěžovali, že v GNOME neexistuje nějaký grafický nástroj pro instalaci písem. Vývojáři GNOME to vyřešili po svém. Prostě jen stačí v Nautilu poklikat na soubor písma a ono se nainstaluje.
Pokud máte nastaveno několik rozložení klávesnic a chcete mezi nimi přepínat, již si nemusíte dávat speciální applet na panel, přepínač se zobrazí přímo v oznamovací oblasti.
Správce archivů File Roller nyní umí pomocí PackageKit požádat o nainstalování balíčků, které jsou potřebné pro práci s daným archivem.
Díky knihovně libmobiledevice jsou zařízení iPhone a iPod Touch podporována v gvfs. Pokud tedy jeden z těch přístrojů připojíte, neměli byste mít problém synchronizovat hudbu, přistupovat k souborům a stahovat fotky.
Když jsem přednášel na letošním Ubuntu Global Jam, byl jsem příjemně překvapený, že připojení a odpojení projektoru fungovalo bez nejmenších problémů. Především jsem byl překvapený, že po odpojení a navrácení do standardního rozlišení zůstaly všechny applety na panelu tak jako dříve. Je to tím, že v GNOME Panel opravili letitou chybu, která způsobovala, že se po navrácení do původního rozlišení applety poskládaly, jak se jim zachtělo.
Lokalizace
Jsem rád, že můžu napsat, že lokalizace GNOME do češtiny je kompletní. Dlouho se pohybovala na úrovni 95 %. Nyní však překladatelé zabrali a dotáhli to do konce. Překlady dokumentací se lehce zlepšily a jsou na úrovni 54 %. Značnou část nepřeložených řetězců však tvoří dokumentace pro vývojáře a drtivá většina aplikací má nápovědu přeloženou. Pozvedla se také lokalizace přidružených aplikací, v minulé verzi byly přeloženy z 80 %, nyní to je již 93 %. V českém překladatelském týmu je registrováno již 38 překladatelů, samozřejmě ne všichni jsou aktivní, ale od minulého vydání již přibylo 13.
Na některých snímcích obrazovky jsou stále anglické řetězce. Je to kvůli tomu, že kompletní překlad ještě do distribuce „neprobublal“.
Bohužel optimistická čísla nemám pro slovenskou lokalizaci. Tomuto tématu jsem také věnoval článek na blogu, který vyvolal zajímavou debatu a snahy o odvolání koordinátora, jehož dosavadním výsledkem práce je propad překladů z 80 % (2.14) na 46 %. Ano, jednu dobu byly slovenské překlady GNOME velmi dobré a původně se GNOME překládalo do češtiny ze slovenštiny. Každopádně slovenský koordinátor setrval na svém místě a na výsledcích žádná změna zatím vidět nejde. Naopak např. přidružené aplikace se propadly už na pouhých 29 %.
GNOME 3
Na přechodu na GNOME 3 už se pracuje již více než rok. Někdo čeká převratnou změnu podobnou rozdílu mezi KDE 3 a KDE 4. To však čekat nemůžeme. Jak GTK, tak GNOME má evoluční vývoj, takže nás žádný šok nečeká. Já osobně vidím hlavní přínos GNOME 3 ve velkém pročistění a odlehčení celé platformy. Většina této práce je již však hotova a její plody můžeme pozorovat již aktuálním vydání. GNOME se za poslední dvě verze zrychlilo a celková odezva je svižnější.
Ačkoliv lidé, kteří plánovali vývoj GNOME 3, přistupovali k problému realističtěji než jejich kolegové z KDE a dali vývojářům raději více času, už nyní je jasné, že některé oblasti čeká citelná regrese. Mezi ně patří např. podpora pro zdravotně postižené. Tu má GNOME asi nejlepší ve světě open source, ale jediní dva placení vývojáři projektu a11y byli na začátku propuštěni společností Oracle a smělé plány se tak asi nepodaří naplnit.
Přestože většina změn pro GNOME 3 je prováděna pod povrchem, lidé kolem GNOME se shodli na tom, že není možné uvést novou řadu bez výrazné změny „user experience“. Tuto změnu by měly reprezentovat především GNOME Shell a GNOME Activity Journal.
GNOME Shell
O GNOME Shell se toho napsalo již hodně. Mělo by se jednat zbrusu nové rozhraní desktopu. Někteří tvrdí, že je to jen výsledek snahy přinést za každou cenu něco nového a jiného, jiní zase tvrdí, že je to zajímavý nápad. Všichni se však shodují na tom, že je potřeba udělat ještě velké množství práce. Ostatně GNOME Shell si můžete zkusit už nyní. Je součástí GNOME, i když volitelnou. Stačí jej nainstalovat a spustit příkazem „gnome-shell –replace &“. Pamatujte na to, že k jeho běhu potřebujete 3D akceleraci.
Ukázka současného stavu GNOME Shell
GNOME Activity Journal
Původně vychází z projektu Zeitgeist. Tak se nyní jmenuje technologie pracující na pozadí, grafická aplikace dostala pojmenování Activity Journal. Zatímco skrze klasické správce souborů lze k souborům přistupovat hiearchicky, Zeitgeist nabízí databázový přístup. Na soubory můžete nahlížet z různých úhlů. Současná podoba Activity Journal nabízí časový pohled. Jedná se de facto o kalendář, v kterém se zobrazuje, kdy jste používali které soubory. Zajímavou informací také je, že vám zobrazuje, odkdy dokdy jste daný soubor používali. Jedná se o zajímavý nápad, který ale opět potřebuje ještě hodně práce.