Toto vydání se vývojáři chlubí celou řadou zajímavých vylepšení: výrazně větší podporou netbooků (No konečně!) a nej(h)různějších mobilních zařízení, cloudů, podporou souborového systému Btrfs (je v nabídce, ale není výchozí), mnoha vylepšeními správce balíčků a celkově velmi moderním softwarem.
Na instalaci se prakticky nic nezměnilo. Pár jednoduchých kroků, které můžete prostě projít "klikáním na Další", nebo se ponořit do hlubin nastavení. Dle chuti a zkušenosti uživatele. Kromě mírné změny barevného ladění je asi nejvýraznější změnou přibytí podpory LXDE, kteréžto odlehčené prostředí si při instalaci lze vybrat.
Výběr pracovního prostředí. K dispozici jsou tradiční i méně běžné možnosti
Jinak je instalace jednoduchá a na běžném počítači bude trvat tak půl hodiny až hodinu. Tradičně je nutné dát si jen pozor - jako u každé distribuce - v kroku rozdělení disku, aby si uživatel nesmazal něco, čeho by později litoval. K dispozici jsou i ISO obrazy pro živá CD/USB. Jejich instalace je v podstatě stejná a stejně jednoduchá jako v případě klasického DVD nebo síťového mini CD.
Souhrn instalace před samotnou instalací
Slideshow, která vám bude krátit instalaci systému
První spuštění trvá vždy o něco déle, další už jsou výrazně rychlejší. Ať už zvolíte KDE (4.4.4) nebo GNOME (2.30.1), po instalaci v systému najdete dostatek softwaru pro práci. OpenSUSE jaksi nikdy nevynikala v podpoře multimédií a ani tato verze není výjimkou. Nejpozději s první aktualizací sice do systému dostanete kodeky pro MP3, ale MP3 přehrajete jen v Banshee (na jeho vývoji se podílí Novell a v nynější verzi se dočkal mnohých vylepšení), ale v Amaroku (2.3) už ne. Není mi zcela jasné proč.
Spouští se KDE
Poprvé spuštěné KDE
Pokud se pokusíte přehrát soubor, pro který chybí kodeky (nebo obecně program, kterým by šel otevřít - netýká se to jen multimédií), systém lehce zaprotestuje a pokusí se to napravit.
Amarok nepřehraje MP3, ale snaží se to napravit
Nejdříve se pokusí vyhledat potřebné balíčky v dostupných repozitářích, a pokud se mu to nepovede, vyzve vás k přidání dalších repozitářů.
Chce to nějaké další, lepší repozitáře...
Spustí se správce repozitářů, kde pravděpodobně uvidíte jen ty základní. Klikněte na Přidat a pak vyberte Komunitní repozitáře. Z další nabídky vyberte repozitář Packman, případně i další dle libosti. Po dalším odklikání všech oken by se měly nainstalovat potřebné balíčky a vaše MP3 by se s drobným zpožděním měly přehrát. Není to úplně dokonalé, ale lepší než nic.
Správce repozitářů. Čím nižší číslo priority, tím je repozitář "důležitější"
Volba přidání nového repozitáře
Pokud tato možnost nefunguje, tak jak má, nebo se vám to ani nechce zkoušet, můžete navštívit opensuse-community.org a proklikat se na Multimeda/Restricted formats a 1-click installation, která vám přidá Packmanův repozitář (a případně další) a z nich nainstaluje potřebné balíčky. Repozitář lze samozřejmě přidat ručně a ručně i nainstalovat potřebné multimediální balíčky, což mně osobně přijde nejrychlejší.
KDE je přítomno ve vyzrálé verzi 4.4.4. Touto dobou se už sice dere na svět verze 4.5, ale integrace sotva vyšlého, tak velkého projektu do zbytku distribuce by pro vývojáře byla sebevražda. Další verze openSUSE už bude pravděpodobně obsahovat KDE 4.6. Už to není ani tolik o nových převratných novinkách (i když pod kapotou se najde řada zajímavých změn), ale o zlepšování uživatelského pohodlí a přívětivosti celého prostředí.
Přidání nových widgetů na panel a plochu (pomocí tlačítka s logem Plasmy v pravém rohu)
Amarok ve verzi 2.3. Každá verze přináší určité změny vzhledu a vylepšení programu
OpenSUSE hodně dbá na jednotný vzhled a uživatelské rozhraní celého systému. Řada aplikací obsahuje grafický styl celé distribuce a různá vylepšení od Novellu.
Startovací obrazovka OpenOffice.org, na jehož vývoji se Novell podílí
Zatím jsem psal hlavně o KDE. Stranou samozřejmě nezůstávají ani desktopová prostředí založená na GTK (GNOME, Xfce a LXDE). GNOME (2.30.1) je ve znamení příprav na přechod na GNOME 3. Nedočkáte se tak převratných změn, spíše úklidu všeho starého nepořádku (např. chybí součásti GNOME/GTK 1). Zájemci si mohou vyzkoušet ochutnávku vlastností nového GNOME 3 (GNOME Shell, ve výchozím stavu vypnuto). Já musím potupně přiznat, že GNOME prakticky neznám a tak tyto testy přenechávám znalejším. Podle vývojářů se mnohých vylepšení dočkaly hlavně správce balíčků Nautilus, hudební přehrávač Banshee a správce osobních informací Evolution (pošta, kalendář, kontakty apod.; taktéž součást profesionálního portfolia Novellu).
Více se dozvíte v článku o GNOME 2.30.
GNOME v podání openSUSE 11.3 – Téma Sonar a originální styl nabídky
Hlavní nabídka GNOME sice na pohled vypadá zajímavě, ale nutnost kliknout na tlačítko Více aplikací... (popřípadě použití vyhledávacího políčka) a počkání na načtení nového okna se seznamem aplikací mi nepřijde ideální. Ale třeba to stálým uživatelům vyhovuje. Velice sympatická je snaha o jednotný styl: ovládací centrum YaST pro nastavení systému a uživatelské nastavení GNOME vypadají prakticky stejně.
Správce systému YaST a uživatelské nastavení GNOME - najděte 10 rozdílů...
Výběr pracovního prostředí. K dispozici jsou tradiční i méně běžné možnosti
Správce softwaru ve verzi pro GTK. Je libo Moblin? Srovnejte s verzí pro KDE/Qt níže. Obě přesně odpovídají svému prostředí
Mílového zlepšení se dočkala podpora prostředí Xfce, které v minulých verzích bylo spíše do počtu a nebylo dobře podporované ani oblíbené. Nyní má potenciál svou reputaci alespoň trochu napravit. Navíc přibylo LXDE. Obě prostředí lze zvolit při instalaci nebo kdykoliv doinstalovat.
Xfce v podání openSUSE
Nováček mezi prostředími podporovanými openSUSE: LXDE
Hlavní výhodou openSUSE (kromě uživatelské přívětivosti a propracovaného designu) je ovládací centrum YaST umožňující v systému pohodlně a rychle nastavit i poměrně pokročilé věci. Vše má navíc stejné rozhraní a ovládání. YaST je k dispozici ve verzi pro příkazovou řádku, GTK i Qt. Vždy budou mezi námi tací, kterým bude možnost "naklikat si" poctivý linuxový konfigurák připadat strašná, ale pro nás ostatní je to jistě vítané ulehčení. Mezi moduly YaSTu chybí modul pro nastavení monitoru a grafické karty. Je to díky relativně nedávným změnám v nastavení X serveru a velké důvěře v automatickou konfiguraci. Ta obvykle funguje, ale v případě potíží lze z příkazové řádky spustit sudo sax2. Více o YaSTu se dozvíte např. v našem velice obsáhlém seriálu o nastavení hardwaru v openSUSE.
Ovládací centrum YaST a správa softwaru, verze pro Qt/KDE. Srovnejte s verzí pro GTK výše
Ovládací centrum YaST. V pozadí nastavení firewallu a síťové karty
OpenSUSE už od verze 10.3 podporuje i přímou instalaci balíčků z webu pomocí 1-click install (soubory YMP). Např. na software.opensuse.org nebo packages.opensuse-community.org můžete hledat software ve všech repozitářích (na druhé jmenované adrese i v nepodporovaných komunitních repozitářích, jako je Packman). Kliknutím na Nainstalovat 1 kliknutím se spustí průvodce, který umožní pohodlně (jen s nemalým počtem kliků na Další) nainstalovat zvolený balíček a přidat potřebné repozitáře.
Instalace Opery pomocí 1-click install
Balíček už se stahuje a instaluje...
Nejen distribučním isem živ je člověk, a tak nemohu nezmínit velké změny na webech openSUSE. Jejich cílem je mít v první řadě všechny weby bez ohledu na redakční systém s podporou tématu Bento - všechny weby budou mít nahoře stejnou navigační lištu s odkazem na další služby a stejný barevný design a styl. Aktuálně je vidět na stránce softwaru a pár dalších webech. Wiki je právě ve stádiu přerodu, který bude ještě pár dní trvat. Další zajímavou novinkou tohoto vydání je podpora distribucí odvozených od openSUSE (něco, jako jsou např. spiny Fedory). Nabídka postupně roste a již nyní je celkem zajímavá. Vyzdvihl bych kromě živých CD/USB Xfce a LXDE hlavně openSUSE Education. Některé z těchto distribucí byly vytvořeny pomocí SUSE Studia, pomocí kterého si svoji variaci na openSUSE můžete udělat i vy.
Nová verze openSUSE vyjde v průběhu dne
Pro účely tohoto článku musím říci "naneštěstí", ale mám bezproblémový hardware, takže nemohu docenit zlepšenou podporu openSUSE pro různé speciality. Mohu-li podle kontaktu s vývojovými verzemi, včetně té "skoro hotové" (od toho, co vychází se prakticky neliší), soudit, tímto vydáním se vývojáři chlubí celkem oprávněně. Distribuce působí povedeně. Jak po technické stránce, tak, dle mého skromného názoru, příjemných vzhledem. Tak doufám, že to vydrží. Chyby byly, jsou a budou, ale toto vydání se určitě povedlo.
Stahovat můžete například z českého zrcadla karneval.cz.
