V úvodu článku o GNOME 2.26 jsem se vyjádřil v tom smyslu, že práce na GNOME pokračují, jen to není tak vidět. Vývojáři přesunuli svoji pozornost z programování funkcí pro uživatele na programování nových technologií a čištění knihoven a programů od zastaralého kódu. O GNOME 2.28 to platí dvojnásob. Opravdu důležitých změn, které uživatelé postřehnou, je minimum, pravděpodobně nejméně od té doby, co jsem začal sledovat vývoj GNOME. Na druhou stranu plány vytyčené pro přechod na GNOME 3 se daří plnit a platforma už se zbavila velkého množství starého kódu a knihoven. Zatím mimo hlavní větev se již také vyvíjejí technologie, které by měly pokud možno hladce nahradit ty, které jsou v GNOME nyní. Ale o tom až na konci článku.
GNOME Bluetooth
Modul GNOME Bluetooth má v tomto vydání GNOME premiéru a já osobně jej považuji za nejzásadnější novinku podzimního vydání. Dosud byla podpora bluetooth zařízení v GNOME vyřešena tak napůl. Většina zařízení šla bez problémů spárovat a připojila se jako výměnné disky. To vše díky modulu bluez-gnome. NetworkManager také obsahoval možnost připojit se k internetu za pomoci spárovaného telefonu, ale teprve GNOME Bluetooth správu bluetooth zařízení centralizuje a rozvíjí. Neomezuje se totiž pouze na telefony, ale přináší podporu také stovek dalších zařízení jako jsou myši, klávesnice nebo headsety.
GNOME Bluetooth je forkem bluez-gnome a jeho správcem je Bastien Nocera, který vyvíjí také přehrávač Totem. Ten v rozhovoru, který jsme vám v lednu přinesli, říkal, že jeho novým projektem je právě podpora bluetooth v GNOME. Dosud totiž všechny zařízení fungovaly, ale to neznamenalo, že fungovaly všechny jejich vlastnosti. GNOME Bluetooth se to snaží změnit a např. za pomoci zvukového serveru PulseAudio přináší funkčnost celé řady USB headsetů a sluchátek. Konečně tedy něco, kvůli čemu se vyplatí nechat PulseAudio v počítači. Dosud totiž přinášelo uživateli spíše komplikace než výhody. A jak se dozvíte níže v článku, PulseAudio je do GNOME integrováno čím dál více, takže časem bez něj asi nepůjde plnohodnotně používat.
GNOME Bluetooth také přebírá správu mobilního připojení a integruje ji také do NetworkManageru. Když se podaří mobilní telefon spárovat, v NetworkManageru se objeví položka mobilního Internetu.
Empathy
Ač se stále jedná o mladou aplikaci (do GNOME byla uvedena před rokem), pomalu dozrává do kvalitního komunikačního programu. Před rokem bylo Empathy přijato poněkud s rozpaky, protože nenabízelo prakticky žádné funkce a obsahovalo hodně chyb. Již v jarním vydání však byl poznat výrazný posun a nyní se Empathy dostalo do takového stavu, že jím na pozici výchozího kecálku nahradili léty prověřený Pidgin (dříve Gaim). Hlavním důvodem byla podpora videa, kterou Pidgin nedávno taky získal, což vyvolalo tlak na tvůrce Ubuntu, aby se opět vrátili k ověřenému Pidginu. Realita je ale taková, že zatímco Pidgin podporuje video pouze pro Jabber, Empathy umí totéž i v síti MSN, která je minimálně v Evropě a Severní Americe nejpopulárnější (chcete-li vidět, jak vypadá takový hovor mezi Empathy a originálním klientem, podívejte se na tento článek). Nicméně jak Empathy, tak Pidgin používají stejný framework (Farsight2), takže je jen otázkou času, kdy stejnou funkcionalitu implementuje i Pidgin.
Podporou videa v síti MSN však výčet novinek v Empathy nekončí. Byla vylepšena konverzace. K dispozici je několik novým témat, včetně toho ve stylu kecálku Adium. Zlepšila se také podpora konferencí, kde už Empathy konečně podporuje takové věci jako zvýraznění zprávy, pokud obsahuje uživatelovo jméno. Výrazně vylepšený byl seznam kontaktů. Místo kopírování lze teď seznam reorganizovat pomocí klasického “táhni a pusť”. V hlavní nabídce přibyla položka Zobrazit, pomocí níž lze seznam třídit, zobrazovat odpojené kontakty atd.
Za zajímavou funkci považuji podporu geolokace, která je založena na frameworku GeoClue. Ten sbírá pomocí Dbus informace o lokaci počítače a poskytuje tuto informaci aplikacím. Pokud má některý z vašich kontaktů podporu této funkce, stačí na něj v seznamu kontaktů najet a zobrazí se jeho lokace, kterou si můžete nechat zobrazit i na mapě. Na co se však těším v novém Empathy nejvíce, je sdílení desktopu. To šlo dosud pomocí Vine, ale to fungovalo jen v případě, že měl počítač veřejnou IP adresu. Jediný program, o kterém vím, že dokázal protunelovat tuto službu skrz nejrůznější NATy, byl Skype, ale za pomocí rozšíření, které bylo pouze pro Windows. Empathy používá speciální funkci frameworku Telepathy zvanou StreamTube, která naváže spojení mezi oběma počítači a komunikace nadále probíhá pomocí protokolu VNC za pomoci programu Vino.
Empathy je momentálně rozhodně nejživěji se vyvíjejícím programem, minimálně co se týče nových funkcí. Těch je tentokráte celá řada a já za všechny ostatní uvedu už jen vylepšený přenos souborů, který má podporu checksum a dokáže tak zkontrolovat, jestli byl soubor přenesen v pořádku, a přepínání videohovoru do fullscreenu.
Hamster
Hamster (v překladu znám jako Měřič času) byl uveden stejně jako Empathy v GNOME 2.24 a stejně jako Empathy se neustále dynamicky rozvíjí. Hamster je užitečná aplikace do panelu, která měří čas strávený nad určitými činnosti a servíruje přehledné statistiky. Já osobně ji používám, když dělám práci, za kterou jsem placený od hodiny. Hamster má sice pouze jednoho vývojáře, který ale pracuje s entuziasmem a aplikaci neustále rozvíjí. Tentokráte nabízí kompletně přepracované přehledy, které spojují grafy kategorií a období. Grafy jsou obohaceny o barvy. Startování jednotlivých činností nyní umí automatické dokončování. Přidávat také můžete činnost, které už byly dokončeny, což se hodí v případě, kdy začnete měřit pomocí Hamsteru např. uprostřed projektu. Přibyla také možnost exportu v různých formátech – iCal, XML a TSV.
Obrázek programu Hamster, zdroj gnome.org
Cheese
Významného přepracování se dočkala i aplikace Cheese, která slouží k práci s webkamerou. Můžete nahrávat video, dělat snímky, různě je deformovat apod. Osobně tuto aplikaci používám pouze, abych zjistil, zda připojená webkamera opravdu funguje, ale pro některé uživatele může být užitečná. A právě pro ně si vývojáři připravili několik novinek. Přibyla možnost vytváření sérií fotek, kde si můžete nastavit jejich počet a to, jak rychle se budou pořizovat. Pokud existuje nějaký typ počítače, kde je webkamera prakticky na všech přístrojích, jsou to netbooky. Proto vývojáři upravili rozhraní tak, aby se s ním lépe pracovalo na malých obrazovkách. Přibyla také podpora pro zaznamenávání fotky stiknutím tlačítka na externí webkameře.
Přepracované rozhraní aplikace Cheese, zdroj gnome.org
Epiphany
Tak jsme se konečně dočkali. Dávno oznámený přechod prohlížeče Epiphany z vykreslovacího jádra Gecko na WebKit se konečně stává skutečností. Již v posledních dvou verzích byla k dispozici varianta s WebKitem, ale Gecko i nadále zůstávalo výchozím. Po pravdě Epiphany s WebKitem mělo docela daleko do bezproblémové použitelnosti. Nyní však vývojáři hlásí, že už je verze s WebKitem dostatečně odladěná, a stává se tedy výchozí. Uživatelé mohou narazit pouze na jednu nepříjemnou regresi spojenou s přechodem – nelze ukládat přihlašovací údaje. To by mělo být vyřešeno v dalším vydání.
Přechodem naopak uživatelé získávají rychlejší vykreslování a odezvy prohlížeče a také se začaly řešit dlouhodobé chyby, což dosud nemělo cenu, protože byly spojené s jádrem Gecko.
Ovládání zvuku
Na ovládání zvuku se v posledních vydáních GNOME intenzivně pracuje a novinky přibyly i v nyní. Minule bylo celé rozhraní ovládání zvuku přepracováno a byly integrovány vlastnosti, které umožňuje PulseAudio. Patří mezi ně například ovládání hlasitosti jednotlivých aplikací. Nyní k těmto vlastnostem přibylo také rozšířené nastavení výstupního zařížení. Pokud máte například zvukový systém 5.1, můžete ovládat hlasitost jednotlivých kanálů nebo subwooferu. Novinkou je také to, že změny se projevují okamžitě.
Drobnosti a úklid
Kromě zásadnějších novinek nové GNOME přináší také celou řadu dílčích vylepšení, které sice nikoho neomráčí, ale potěší. Totem získal podporu DVD menu a je schopen obnovit přehrávání od poslední přehrané pozice. Byl také s definitivní platností odstraněn backend postavený na Xine. Prohlížeč dokumentů Evince umožňuje upravovat a ukládat poznámky k dokumentům. Byl také portován na platformu Microsoft Windows. Přibylo diskutované nastavení, podle kterého se standardně nezobrazují ikony v nabídkách a tlačítcích. Já jsem si naopak všiml, že v nástrojových lištách zmizely popisky a zůstaly jen ikony. Správa napájení podporuje notebooky s více bateriemi a umožňuje vypínání disku pomocí vrstvy DeviceKit. Vykreslování písma bylo vylepšeno novým jádrem OpenType, které je paměťově méně náročné a lépe si poradí s poškozenými písmy. Vypalovací program Brasero nyní umí vypalovat na více disků. GNOME klade důraz také na zpřístupnění tělesně postiženým, takže i tentokráte bylo ovedeno hodně práce ve čtečce obrazovky Orca. Byl zlepšen výkon, opraveno 140 chyb a přibylo několik nových vlastností. V dokumentaci se začalo přecházet na nový XML jazyk Mallard, který je vyvinut speciálně pro heslovitou nápovědu a učí se lépe než Dockbook, který by měl postupně nahradit. První dokumentací v Mallardu je nápověda k Empathy.
V GNOME 2.28 byla kompletně odstraněna závislost na zastaralých knihovnách esound, libgnomevfs, libgnomeprint a libgnomeprintui. Dále se pracuje na odstranění závislostí na knihovnách libart_lgpl, libbonobo(ui), libglade, libgnome, libgnomecanvas, libgnomeprint(ui), libgnomeui, libgnomevfs. Mnoho aplikací také přestalo používat zastaralé části GTK+ a Glib, které budou s příchodem GNOME 3 odříznuty.
Lokalizace
Lokalizace do českého jazyka se drží na velmi dobré úrovni. Momentálně je přeloženo 95 % řetězců a z modulů běžného pracovního prostředí prakticky všechno. Výjimkou je Empathy, jehož překlad by měl být dokončen do první opravené verze. Úroveň překladu přidružených aplikací se dlouhodobě drží na 80 %. Podařilo se však výrazně zapracovat na překladech dokumentace, které jsou dokončeny z 63 %, což je oproti minulému vydání skok o neuvěřitelných 40 % a čeština se tak zařadila mezi jazyky, které mají dokumentaci nejlépe přeloženou. Český lokalizační tým k dnešnímu datu čítá 25 registrovaných překladatelů.
Bohužel se to samé nedá říct o lokalizaci do slovenštiny, která se i nadále propadá. Zatímco GNOME 2.14 bylo přeloženo do slovenštiny z 80 %, nynější vydání už je jenom 48 %. Ještě hůře jsou na tom přidružené aplikace, které jsou přeloženy jen z 41 %, na rozdíl od samotného GNOME však zaznamenaly oproti minulé verzi zlepšení.
Jak jej získat
Nové GNOME můžete nejjednodušeji vyzkoušet tak, že si stáhnete ukázkový Live systém. K dispozici by měly být také obrazy do VMware, QEMU a Parallels. Vydání 2.28 se nachází také ve vývojových verzích všech velkých distribucí – Ubuntu 9.10, Mandriva 2010, Fedora 12, openSUSE 11.2.
GNOME se můžete také sestavit ze zdrojových kódů pomocí JHBuild, který je k tomu speciálně navržen.
GNOME 3
GNOME Shell
Mediálně nejatraktivnější novinkou nadcházejícího GNOME má být GNOME Shell. Je to způsobeno hlavně tím, že bude nejvíc na očích a nejvíce se dotkne práce běžných uživatelů. Nahradit by měl GNOME Panel, který je momentálně již jen velmi těžko spravovatelný. Kromě toho by měl také přinést zásadní změny uživatelského rozhraní a toho, jak uživatelé přistupují k souborům a aplikacím.
Kromě GNOME Panelu by měl nahradit také Metacity a sloučit tak funkce panelu a kompozitního manažeru do jednoho procesu. Jelikož bude použit stávající kód z Metacity a pro vykreslování scén se bude používat knihovna Clutter, přezdívá se tomuto řešení Mutter. Programovat v rámci GNOME Shellu bude možné pomocí JavaScriptu. Vývojáři tento jazyk zvolili, protože je jednoduchý a velmi rozšířený a proto bude moct rozšíření pro GNOME Shell vytvářet široká masa programátorů.
GNOME Shell je již v GNOME 2.28 obsažený, ale pouze jako alternativa ke stávajícím řešením. Nic však nebrání v jeho vyzkoušení. Některé distribuce ho již mají v repozitářích a bez problémů ho lze zkompilovat. Zatím má neučesaný vzhled a moc toho neumí, na druhou stranu je na alfa verzi neobyčejně stabilní.
Pokud chcete získat představu o tom, jak se GNOME Shell ovládá, podívejte se na tato videa.
GNOME Zeitgeist
Další novou technologií, o které se hodně debatovalo, je Zeitgeist. Ten byl měl také výrazně zasáhnout do způsobu, jakým uživatelé používají počítač. Doposud uživatelé přistupovali k souborům v systému tradičním způsobem pomocí hiearchie. Ten je sice zažitý a uživatelé ho mají pod kůží, ale má svá omezení. Zeitgeist chce nabízet uživatelům data na způsob databáze, kde mohou na jednotlivé soubory nahlížet z různých pohledů. Momentálně se jedná o tyto pohledy: typ, zdroj, čas, název, tag, sousedící data, komentáře, umístění (GPS). Kromě klasických souborů by měly být zdrojem dat i takové věci jako e-maily v Evolutionu, historie ve Firefoxu, poznámky v Tomboy. Zeitgeist tak maže rozdíly mezi soubory a daty uloženými v jednotlivých programech.
Podle všeho se Zeitgeist spojil s projektem Mayanna, který má podobné cíle, ale ještě šiřší záběr. Zeitgeist by tak měla být součástí Mayanny jako zásuvný modul. Nicméně grafické rozhraní Zeitgeist pro GNOME 3 se bude jmenovat GNOME Activity Journal.