přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích

Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích

asus_eee_pc.jpg

Do trhu malých notebooků (nebo chcete-li netbooků či minibooků) byly linuxovými příznivci a firmami vkládány nemalé naděje. Začátky byly slibné, první netbooky se prodávaly pouze s Linuxem, vzpomeňme na Asus Eee PC. Microsoft však ucítil požár a začal ho energicky hasit dříve, než se rozšíří na zbytek trhu s desktopovými OS. Nyní přišla z jeho tábora zpráva, že po roce Linux na netboocích definitivně porazil, protože Windows dosáhly tržního podílu 96 %. Je to jen zbožné přání Microsoftu, nebo pro všechny příznivce Linuxu velmi smutná skutečnost?


Autorem výroku o porážce Linuxu je Brandon LeBlanc, který na The Windows Blog publikoval článek shrnující vývoj na trhu netbooků za poslední rok. Konstatuje, že před rokem začínaly Windows s tržním podílem 10 % a v únoru už měly podíl 96 %, což působí už na první pohled fantasticky. Ba co víc, uživatelé, kteří si Linux koupili, jsou s ním nespokojení a modelů s Linuxem se vrací čtyřikrát více než modelů s Windows XP, tvrdí LeBlanc a odkazuje čtenáře na vyjádření MSI, významného výrobce netbooků, a Canonical, který je zase známý distribucí Ubuntu.

Jako důvod, proč Windows Linux tak rychle převálcovaly, uvádí, že je jednodušší je nastavit, používat a spravovat. Navíc si rozumějí se zařízeními, které lidi používají. Konkrétně udává, že si Windows rozumí s 3000 tiskárnami, více než 700 digitálními fotoaparáty, 240 webkamerami, 180 digitálními kamerami. Zpráva Brandona LeBlanca zní jednoznačně. Pokud si však člověk chce udělat úplný obrázek o situaci, měl by si poslechnout i názor z druhé strany.

Marketing všemi způsoby

Na článek Brandona LeBlanca dost ostře reagovala společnost Canonical, protože jí LeBlanc do úst vložil něco, co z její strany nezaznělo. Nikdy totiž netvrdila, že jsou linuxové modely vraceny čtyřikrát více než modely s Windows. Tato informace, která se vydává za fakt nebo se ji minimálně někdo stále za fakt vydávat pokouší, má prapůvod v rozhovoru s představitelem společnosti MSI. Ten si postěžoval, že jim zákazníci vracejí linuxové modely čtyřikrát častěji.

Už tenkrát se rozvířila debata, nakolik je to způsobeno Linuxem jako takovým a nakolik volbou a zpracováním konkrétního řešení. MSI totiž vsadilo na SUSE Linux Enterprise Desktop, což je distribuce určená pro korporátní sféru, tedy pro použití na hony vzdálené netbookům. Jakou má SLED multimediální podporu, jsem si vyzkoušel také, jelikož jsem si kupoval notebook, kde byla tato distribuce předinstalovaná. O tom, na jakou podporu nebo spíše nepodporu multimédií jsem narazil, si můžete přečíst v recenzi. To, že podobnou zkušenost jako MSI nepotvrdil žádný další výrobce netbooků, už zůstalo jaksi „ztraceno v překladu".

A na tento fakt upozorňovala i společnost Canonical, když se údaj o čtyřnásobném vracení linuxových modelů objevil. Podle ní totiž výrobce, který poskytuje opravdu kvalitní linuxové řešení, nemá se slabými prodeji a větším vracením žádné problémy. I když jej přímo nezmiňuje, lze vydedukovat, že má na mysli konkrétního výrobce: Dell.

Když se chce, všechno jde

Právě Dell na své netbooky (ale i ostatní počítače) instaluje Ubuntu. Tím ale jeho zájem o Linux nekončí. Aby zákazníkům nabídl opravdu plnohodnotné linuxové řešení, vytváří vlastní verzi Ubuntu a vlastní DVD přehrávač. Upravená verze Ubuntu navíc obsahuje licencované kodeky, takže ty mohou být k dispozici již v základní instalaci. Dell je také přispěvatelem do několika open-source projektů.

Čtěte recenzi: Dell Inspiron Mini 9: Malý pracant s Ubuntu

Jak píše Canonical, zatímco Windows jsou výrobci distribuovány s počítači již několik dekád, u Linuxu se to teprve učí. Před rokem jsem si kupoval jeden z prvních modelů Eee a musím říct, že Xandros, který byl něm nainstalovaný, neudělal dobrý dojem ani na mě jakožto uživatele, ani na ostatní, kteří Linux viděli poprvé v životě. Přitom stačilo dotáhnout pár detailů, které ASUS s Xandrosem odstranily v dalších verzích. Část uživatelů tím ale od Linuxu už definitivně odradily.

Skutečný zdroj čísel a dat

Asi nejvýraznější informací, která v článku LeBlanca zazněla, byl tržní podíl Windows na netboocích na úrovni 96 %. Microsoft už nějakou dobu prohlašuje, že po váhavém začátku dosáhl tržního podílu 90 %; 96 % by znamenalo ještě výraznější vytlačení Linuxu. Jak ale píše DesktopLinux.com, jedná se o číslo dosti zkreslené.

Zaprvé se tu bavíme o americkém trhu. Za druhé se jedná údaj získaný z dat NPD Retail Tracking Service, která sbírá informace o prodejích pouze z kamenných obchodů, v nichž nejsou linuxové modely prakticky k dostání. Prodeje na internetu, kde se linuxové modely prodávají především, tato statistika vůbec nereflektuje. V kamenných obchodech se Linuxu opravdu nedaří. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že v nich nakupuje jiná skupina lidí. Ta, která nad výběrem počítače příliš nepřemýšlí a jejich spokojenost s počítačem končí v momentě, kdy nespustí exe soubor svého oblíbeného programu. Pokud si zákazník vybere linuxový model na internetu, lze u něj s větší pravděpodobností očekávat, že ví, co od Linuxu očekávat.

V neposlední řadě jsou to divné obchodní strategie výrobců, které mohou prodej linuxových modelů ovlivnit. Zkušenosti s tím mají především čeští zákazníci. Koupit v Česku nebo na Slovensku např. linuxový Asus Eee, byl ještě nedávno detektivní úkol. Oficiálním argumentem, proč se k nám linuxové modely nevozí, bylo, že o ně není zájem. Zvláště v době, kdy u nás Asus žádný linuxový model neprodával, to znělo poněkud divně.

Každopádně, když porovnáme oněch 96 % s prohlášeními jednotlivých výrobců, dostáváme výrazný rozpor. V únoru společnost DELL prohlásila, že prodá 30 % netbooků s Linuxem (a mimochodem počet vrácených kusů je velmi malý a srovnatelný s Windows XP). ASUS dosud prodával 30-40 % Eee s Linuxem a dále počítá s podílem linuxových modelů kolem 30 %. Podíl Acerů prodaných s Linuxem se pohybuje kolem 20 %. Přitom tito tři výrobci vyrobí zhruba polovinu všech netbooků.

Faktory, které determinují trh s netbooky

V této části bych rád shrnul nejzásadnější věci, které podle mě ovlivňují podíl Linuxu na trhu s netbooky.

Nízká cena Windows XP

Microsoft zareagoval na nástup Linuxu na netboocích výrazně agresivní cenovou strategií. OEM licence k netbookům prodává za zlomek normální ceny a u některých zařízení (jako např. stodolarový notebook) mu stačí i 10 dolarů. Podle mého názoru je to jeden z nejdůležitějších faktorů, který obrátil situaci ve prospěch Windows. Po pravdě, být uživatelem Windows a rozhodovat se, jestli koupit pro mě neznámý Linux nebo za stejnou či trochu vyšší cenu pořídit Windows XP, které důvěrně znám a za které jsem na normálním počítači musel zaplatit mnohem více, rozhodnu se pro Windows.

To však může být pro Microsoft dvojsečnou zbraní. Tato cenová strategie se odráží na tržbách a přiznává to i Microsoft. Podle posledních finančních výsledků poklesly tržby klientské divize o 8 % a za jednu z hlavním příčin tohoto poklesu jsou označovány levné licence pro netbooky. U výběhových Windows XP to nemusí Microsoft zase tak moc bolet, ale pokud stejnou cenu nasadí i u Windows 7, může to mít větší negativní dopad na výkonnost celé klientské divize. Pokud naopak cenu oproti Windows XP zvýší, otevírá se znovu šance pro Linux.

Rostoucí trh

Na začátku byly netbooky spíše raritou a hračkou pro počítačové nadšence. Navíc se jednalo o minimalistické hardwarové zařízení. To vše nahrávalo Linuxu. Netbooky se však chytly, dostávají se mezi běžné uživatele, i jejich hardwarové vybavení se pomalu blíží regulérním notebookům a roste také cena. To vše zase nahrává Windows. Některé, spíše high-end, netbooky se už ve variantě s Linuxem ani nedělají.

Tímto vývojem však může zamíchat příchod architektury ARM, která je výrazně úspornější než klasická architektura x86 a bude schopna nabídnout netbooky i s násobky dosavadní výdrže na baterie. To může být velká konkurenční výhoda. Microsoft žádné plnohodnotné Windows pro tuto architekturu nemá. Věřím tomu, že pokud si to situace vyžádá, verzi pro architekturu ARM vytvoří. To však nevyřeší problém s nedostatkem aplikací pro Windows na ARM a ten se hned tak vyřešit nepodaří. Linuxové distribuce jsou v tomto směru mnohem lépe připravené, Ubuntu bude mít verzi pro ARM od vydání 9.04, pracuje na ní i Xandros. Až na pár problémů, jako např. flashplayer, budou distribuce schopny přinést plnohodnotný linuxový zážitek i na tuto architekturu.

Síťový efekt

Microsoft je monopolem (nebo přesněji firmou s výrazným dominantním postavením), který těží z tzv. síťového efektu. Ten spočívá v tom, že jsou lidé na Windows zvyklí, setkávají se s nimi od základní školy až po zaměstnání. O Windows je mnohem větší povědomí než o Linuxu, vychází o něm mnohem více knížek, časopisů, článků. Výrobci hardwaru a softwaru vzhledem k tržnímu podílu tento systém mnohem více podporují. Obecně platí, že i kvalitativně lepšímu konkurentovi trvá roky, než se proti síťovému efektu prosadí. A platí, že kvalitativní rozdíl musí být dost výrazný na to, aby novým zákazníkům vyvážil nevýhody, které jim přechod kvůli síťovému efektu způsobí.

Síťový efekt působí na různé segmenty trhu různě a očekávalo se, že u netbooků nebude tak silný. Přece jen většina lidí k nim nepotřebuje připojovat raritní hardware, instalovat speciální software a prohlížení webu je téměř identické jak v Linuxu, tak ve Windows. Ukazuje se však, že v momentě, kdy pro běžného uživatele Linux nemá zásadní konkurenční výhodu (u netbooků to byla především cena), uživatel spíše volí jemu známé a zavedené Windows.

Kvalita linuxových řešení

Jak už jsem psal výše, prodejnost a míru vrácených netbooků do značné míry ovlivňuje konkrétní linuxové řešení. Zatímco někteří výrobci už kvalitně připravená řešení dělají, jiní jdou spíše strategií „dát tam něco, aby tam nějaký systém byl a pokud možno to nic nestálo". Vrcholem takové strategie byl prodej linuxové distribuce Linpus na noteboocích Acer, která neměla ani grafické rozhraní, ani nebyla daným hardwarem podporována. Prostě jen sloužila jako alibi pro protipirátské organizace. Takováto řešení nejenže zákazníky zklamou, ale dělají špatné jméno i těm, kteří se to snaží dělat dobře.

Linuxu by také pomohlo řešení od nějakého známého jména. V tomto případě se nejpravděpodobněji jeví linuxový Android od Googlu. Myslím si, že pro netbooky už existují vhodnější linuxové systémy, ale Google má takovou marketingovou sílu, že může Linuxu na netboocích pomoci.

Nabídka modelů

Posledním velkým prvkem, který determinuje rozložení sil na trhu s netbooky, je samotná nabídka firem. Pokud výrobce nabízí deset modelů s Windows a jeden s Linuxem, nelze očekávat, že se bude Linux prodávat stejně. Někdy výrobci v určitých zemích pro jistotu nenabízejí linuxové modely vůbec.

Tvrdit v momentě, kdy jsem daný druh výrobku v dané zemi nikdy neprodával, že je to dáno poptávkou, je docela úsměvné. Následná poptávka je potom do značné míry determinována nabídkou. Zákazník stojí před situací, kdy má o Linux buď tak velký zájem, že si „vybere" i z jednoho modelu, nebo si prostě koupí model s Windows s tím, že si tam potom nainstaluje, co chce. Tak to dle mých zkušeností dělá většina uživatelů Linuxu, ale ve statistikách prodeje to bohužel Linuxu body nepřidá.

Vítěz: Zatím nejasný

Nevím, jestli situaci kolem netbooků považovat z pohledu Linuxu za dobrou nebo špatnou. Neoddiskutovatelným faktem je, že za poslední rok zaznamenal výrazný ústup ve prospěch Windows. Ale před rokem se trh teprve začal formovat a asi ani ti největší optimisté nemohli čekat, že bude Linux na zformovaném trhu z ničeho nic dominovat. I nadále má však mnohonásobně vyšší zastoupení než mezi desktopy obecně. Windows ani Linux však neřekly své poslední slovo, tak se máme na co těšit. Já zatím za největšího vítěze považuji zákazníka, protože se konečně aspoň v jednom segmentu trhu s desktopovými OS rozhořel opravdový konkurenční boj.


Naše články o netboocích

Chrome OS: Crostini dostalo podporu GPU

chrome_logo.png

Crostiny je sada funkcí (můžeme říci kontejner kontejner), která přináší na Chromebooky možnost provozovat linuxové aplikace. Vývoj Crostini probíhal doslova megalomanským tempem a stále přináší nové a nové funkce. Nejnovější vývoj, který můžeme dnes vidět, přinesl podporu GPU pro Crostiny.


 

Jak si vybrat počítač a zvolit operační systém

dell-vostro-1220_1.jpg

V nedávné době jsem se dal do řeči s mnoha lidmi nad tím, zda jim více vyhovuje desktop, nebo notebook. Nadhodil jsem také téma operačního systému a nakonec si řekl, že by bylo zajímavé sepsat srovnání konkrétních typů osobních počítačů podle operačních systémů. Položil jsem si proto několik otázek, vytyčil požadavky a začal zjišťovat, jaká je současná situace. 


 

Netbooky měly být budoucností Linuxu, jak je to dnes?

asus_eee_pc.jpg

Linuxové distribuce jsou často představovány jako ideální operační systém pro netbooky a před několika lety jim byla předpovídána velká budoucnost. Jak jsou na tom v tomto odvětví dnes, jakou mají konkurenci a lze vůbec takové počítače zakoupit s Linuxem nebo bez předinstalovaného systému?


 

Ubuntu chce mít 200 miliónů uživatelů za čtyři roky

dvatydny.gif

Google I/O: Android 3.1 a vize domácnosti ovládané Androidem. Microsoft koupil Skype. Co bude s linuxovou verzí? Ambiciózní Ubuntu: Dvě stě miliónů uživatelů za čtyři roky. Google představil notebooky s Chrome OS. Kontroverze kolem Androidu. Tor Browser: Mozilla Firefox anonymně.


 

Lenovo ThinkPad X201

tpx201.jpg

Jsou to zhruba dva roky, co firma Lenovo uvedla na trh model X200, na který námi testovaný model navazuje jak zaměřením, tak vzhledem. Hlavní změny se dějí uvnitř stroje – je postaven na zcela nové technologii od Intelu. Nové nejsou jen vnitřnosti stroje. O všem se dočtete v našem článku. Tento model je vrcholem nabídky dobře přenosných notebooků a zároveň tím nejdražším, které Lenovo v celém svém portfoliu nabízí.


 
1 2 3 4 5 6   Následující   ››

Nahoru

Příspěvky

Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
Jockey 12. 04. 2009, 00:46:56
Odpovědět  Odkaz 
Prsne jak je napsano ve clanku tak jsem si koupil notebook s vistama a prvni co sem udelal je ze sem naformatoval disk a nainstaloval debian.
Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
Čiky 13. 04. 2009, 08:14:24
Odpovědět  Odkaz 
Blahopřeji Vám, tímto jste nejen přispěl penězi Balmerovi a spol., ale hlavně podpořil argument, že zákazníci mají zájem jen o notebooky/netbooky s Windows.
A protože se takhle nemoudře chová většina linuxáků, tak se situace bude jenom zhoršovat.
Vojtěch Trefný Re:Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
Vojtěch Trefný 13. 04. 2009, 08:47:18
Odpovědět  Odkaz 
A co má podle vás asi tak dělat, když se daný model neprodává bez OS nebo s Linuxem?
Petr Šafařík Re:Re:Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
Peťoš 13. 04. 2009, 09:34:00
Odpovědět  Odkaz 
Moznost tu vzdycky je a to NEprijmout licenci windows. Vratis samolepku, cislo a je to (OK, takhle jednoduche to neni, ale je to mozne. Uz je to chvilku zpatky, ale tusim ze na ABiCku byl o tom clanek...
Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
paul 13. 04. 2009, 12:38:14
Odpovědět  Odkaz 
První co jsem udělal byla instalace systému Windows.Proč? Pod Windows funguje běžné spotřebné zboží hned.Nemusím Googlovat a zjištovat jak zprovozním USB modem od Vodafonu,jak synchronizuji svůj mobil s WM když Wammu můj model nepodporuje a podporovat nebude,proč mi nefungují tlačítka na scaneru od HP atd. Kdyby se na netbooky hned ze začátku nasadil Linux připravený pro konzumní zákazníky ,tak nepochybuji o obrovském úspěchu a migraci lidí na Linux.
Osobně používám jako dualboot Ubuntu a Madrivu na starém PC.(SuSe má mimořádně nepřátelskou komunitu)Na notebooku mám samozřejmě Windows Vista.Proč?Potřebuji naistalovat a používat z originál CD výukové programy které mají exe,potřebuji další věci které v Lnuxu nefungují.Emulaci neberu.Přeji Linuxu hodně zdaru a méně blbců kteří odrazují potencionální zájemce o migraci na Linux.
Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
brass 12. 04. 2009, 09:12:49
Odpovědět  Odkaz 
Tedka cekam na HP 2140, jeste nevim jakou distribuci pouziji, bude se pouzivat akorat na brouzdani po netu, email - asi Evolution, obcas napisou neco v openoffice ... Windows XP tam bohuzel nebude ...
Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
lmanik 12. 04. 2009, 12:36:41
Odpovědět  Odkaz 
Jednoznačně s článkem souhlasím, největším problémem je dle mého právě ta celoživotní masáž, která začíná defakto již ve školce.
Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
Milhouse 13. 04. 2009, 00:25:25
Odpovědět  Odkaz 
Ahoj.
Často přemýšlím, co je problém v nasazení GNU/Linuxu. A výsledek je zhruba stejný,jako s myšlenkové pohnutky Jirky.

Neříkám, že Linux nemá problémy, ale Win je má také a řekl bych, že i o dost problematičtější.

Jen čas ukáže, kdo bude vítěz. Ale selský rozum mi napovídá jediného kandidáta. A to OSS.
Není jen GNU/Linux, ale i GNU/BSD, GNU/OpenSolaris a další.
Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
cybermage 13. 04. 2009, 02:38:32
Odpovědět  Odkaz 
To by mě teda vážně zajímalo, proč píšete zkratku GNU před BSD a OpenSolarisem ?
GNU znamená "GNU is Not Unix", zatímco BSD a OpenSolaris z Unixu přímo vycházejí... (to že na ně byli portovány programy z GNU z nich ještě nedělá GNU :)
Petr Šafařík Re:Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
Peťoš 13. 04. 2009, 09:31:39
Odpovědět  Odkaz 
Kdybys byl vedel o GNU vic, nez jen, ze GNU neni Linux, neptal by jsi se. Linux je jádro. GNU je nad jadrem zakladni sada programu. Najdi si to na wiki...
Re:Re:Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
Milhouse 13. 04. 2009, 17:13:12
Odpovědět  Odkaz 
Myslím, že Peťoš to řekl dosti výstižně...
Re:Re:Re:Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
cybermage 13. 04. 2009, 22:26:31
Odpovědět  Odkaz 
Protože dneska večer nemám co dělat, tak jsem se kouknul na (anglickou) Wikipedii na projekty FreeBSD, OpenBSD, NetBSD a GNU.
Přesně podle předpokladů jsem nenašel žádné spojení mezi BSD projekty a GNU - s vyjímkou zmínky o využívání některých aplikací z GNU. Nikde jsem ale nenarazil (ani na domovských stránkách jednotlivých projektů) na "GNU/FreeBSD" nebo "GNU/OpenBSD". Rovněž na GNU ftp serveru - ftp://mirrors.kernel.org/gnu/ - jsem nenašel žádné přímé spojení s jakoukoliv aplikací z nějakého BSD.
Tak co tedy Peťoš řekl (napsal) tak moc výstižně ? Já jsem nezpochybňoval "GNU/Linux" (minimálně z historických důvodů je toto spojení oprávněné), ale spojení "GNU/BSD" a "GNU/OpenSolaris", což jsou projekty které s GNU (narozdíl od Linuxu) nikdy nijak těsněji nespolupracovali a bylo by asi nefér, aby si je GNU takto přivlastňovalo.
Projekty Debian GNU/kFreeBSD a Debian GNU/NetBSD mi přijdou spíš jako sólo akce lidí z Debianu než GNU.
Re:Re:Re:Re:Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
Radim 14. 04. 2009, 07:42:13
Odpovědět  Odkaz 
http://opensolaris.org/os/community/gnu_solaris/
http://www.debian.org/ports/netbsd/
Re:Re:Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
cybermage 13. 04. 2009, 21:02:41
Odpovědět  Odkaz 
Takže znovu - BSD je (možná spíše byl) projekt univerzity Berkley - tedy není součástí projektu GNU. To že BSD systémy používají například kompilátor z projektu GCC z nich ještě nedělá součást projektu GNU.
To je jako říct, že když je součástí Linuxové distribuce balíček OpenSSH (původně vytvořený projektem OpenBSD), tak je Linux součástí projektu BSD - chápete ten nesmysl ?
BSD a Solaris nemají s projektem GNU a jeho vedením nic společného - nejsou jeho součástí.
Nebo ještě jinak - pokud si pamatujete ze základní školy množiny, tak je tu jedna velká základní množina - Svobodný software. Ta má pak svoje podmnožiny - GNU, *BSD apod. Ty zase mohou mít svoje podmnožiny (Gtk a GCC pro GNU, pro OpenBSD by to bylo zmiňované OpenSSH atd.).
To že je projekt součástí svobodného software záleží na jeho licenci (GPL i BSD jsou svobodné licence). Ve vašem případě to ale vypadá tak, že pojmy GNU a Free Software zcela volně zaměňujete.
Re:Re:Re:Re:Zamyšlení: Jak je to skutečně s Linuxem v netboocích
Milhouse 14. 04. 2009, 08:42:53
Odpovědět  Odkaz 
Ach jo, řešíte zbytečnosti.
Ano, tyto systémy před název GNU/ nedávají. Ale to neznamená, že to nevyužívají.

Šlo mi jen o to ukázat, jaké systémy s možnou kombinací softu z rodiny GNU se dle mě prosadí. Jsou také další části softu, jak proprietální tak jiný.

Kdybych to napsal jako: "...GNU/Linux a systémy BSD, OpenSolaris s programy a nástroji GNU...", tak budete spokojen?

Nedělám si nárok na přesné označení, bylo to jen rychlejší a pohodlnější označení kombinace. Což se touto debatou hodně nevyplatilo. :D

Už to uzavřeme, ju? ;)

Bye
Ked uz Win XP nebudu podporovane
Tester 14. 04. 2009, 09:51:50
Odpovědět  Odkaz 
Uz sa tesim na dobu ked Microsoft prestane podporovat Windows XP a bude nutit majitelov netbookov na prechod na Windows 7, ktory podla mna uz nebude za taku uzasnu cenu lebo ako prakticky monopol si to MS bude moct dovolit. Potom len tisice uzivatelov precitnu a zbadaju, ze to s tym ich Win XP na netbooku nie je take uzasne. Mozno to bude ten cas kedy prejdu na Linux.
Osobne planujem kupit povodnu verziu netbooku t.j. bez Win XP a bez 160 GB HDD, ktory je o polovicu lacnejsi, rychlejsi, ma vecsiu vydrz na baterie a ma vsetko co potrebujem pre bezny zivot.
Jde vrátit licence windows?
Jan 17. 04. 2009, 09:32:24
Odpovědět  Odkaz 
Mám Asus eee 701 4G, nové modely se mi nelíbí kvůli windows a praktické nemožnosti je koupit bez nich. Dá se vrátit ta licence za windows, když je nechci používat?
Jiří Eischmann Re:Jde vrátit licence windows?
Jiří Eischmann 17. 04. 2009, 10:00:56
Odpovědět  Odkaz 
Po spuštění počítače musíte odmítnout licenci a potom kontaktovat prodejce, pak už to chce jenom vytrvalost. Právo na to máte, ale dělají to velmi neradi, viz jeden profláknutý případ:
http://www.abclinuxu.cz/blog/kamil_paral/2008/8/vraceni-licence-windows-u-lenovo-cr
Placani do vody?
Milovoj 24. 07. 2009, 08:34:23
Odpovědět  Odkaz 
Placani do vody - tak mi prijde tenhle clanek. Kde jsou nejake zdroje o te prodejnosti Linuxu, Dell 30, Asus 30-40% ? Netvrdim ze to tak neni, ale pokud vyvracim nejaky argument, tak bych mel mit protiargument.
Nebo jak vite, ze Linuxove netbooky se lepe prodavaji na netu? Nejaky zdroj by nebyl?
Jiří Eischmann Re:Placani do vody?
Jiří Eischmann 24. 07. 2009, 17:36:49
Odpovědět  Odkaz 
Na to mám odpověď: UTFG
Všechno jsou to prohlášení představitelů daných společností, která se dají snadno vyhledat.
Jak jsem přišel na to, že se netbooky s Linuxem prodávají na internetu lépe než v kamenných obchodech? Použil jsem selský rozum. Zajděte si do ElectroWorldu, Datartu atd., kolik tam mají netbooků s Linuxem. Pak se podívejte na CzechComputers, Alza atd., tak linuxové modely najdete. Navíc třeba takový Wall-mart stáhl linuxové počítače z obchodů, ale nechal je v internetovém obchodu, protože se tam líp prodávají.

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME

| proč linux | blog