Tcl/Tk
Tcl (foneticky tykl) je skriptovací jazyk, který myšlenkově vychází z LISPu. Zkratka Tcl znamená "Tool Command Language". Volně přeloženo jazyk vhodný k začlenění do programu. Tk (foneticky tee-kay) je knihovna základních grafických elementů, která plně dostačuje k vytvoření grafického uživatelského rozhraní (GUI). Pro velkou oblibu je Tk distribuováno spolu s Tcl. Dohromady pak Tcl/Tk tvoří velmi mocný, ale přitom jednoduše využitelný nástroj pro tvorbu prototypových aplikací s GUI.
Thursday, 3. August 2006
| Autor Lukáš Faltýnek
| známka 2.00
Dáváme svým stránkám novou šťávu
Již několik let používám pro své osobní stránky program zvaný CMS (Content Management System čili systém pro správu obsahu). Jedná se o systém postavený na PHP a MySQL databázi. Mým vyvoleným produktem bylo Mambo ve verzi 4.5.1. Je to lepší než se pachtit s HTML stránkami, které se navíc musí intenzivněji měnit v případě jakýchkoliv potřeb.
Monday, 31. July 2006
| Autor Svatopluk Vít
Vytváříme elektronické knihy pro PDA
Svatopluk Vít e-knihy čte, Lubomír Čevela je umí vytvářet. Elektronické knihy prý mají budoucnost. Vzhledem ke klesajícím cenám mobilních zařízení a ke stoupajícím cenám v polygrafickém průmyslu se není čemu divit. Proto jistě stojí za to vědět, jaké možnosti při vytváření elektronických knih máme na Linuxu.
Tuesday, 25. July 2006
| Autor Lubomír Čevela
9
| známka 2.50
IPP2P – kladivo na stahovače
Někteří z vás již možná znají ten bezmocný pocit, když se před vaším zrakem mění graf přenesených dat na souvislou čáru, která kopíruje maximální dovolenou propustnost sítě. Tato nemilá věc se stala jednoho dne i mně, proto bych vám rád poradil, jak takovéto situaci předejít, případně jak z ní elegantně vybruslit.
Tuesday, 25. July 2006
| Autor Milan Kozák
14
| známka 1.33
Bash 15: case
Pokud jste sami nepřišli na to, jak s pomocí read (který jsme brali minule) vytvářet textové rozhraní pro komunikaci s uživatelem, bude se vám jistě hodit příkaz case, který si ukážeme tentokrát.
Thursday, 20. July 2006
| Autor Bohdan Milar
| známka 1.00
PDF: Poznejte dobový fenomén
Portable Document Format je datový formát souboru určený pro elektronickou distribuci dokumentů. Byl navržen firmou Adobe Systems Inc. a poprvé specifikován v roce 1993. Byl vytvořen s myšlenkou stoprocentní přenositelnosti dokumentů a nezávislosti na použitém operačním systému a software.
Monday, 17. July 2006
| Autor Jaroslav Luger
| známka 2.00
Ada
V první polovině 70. let si lidé z amerického ministerstva národní obrany začali uvědomovat, že vynakládají až příliš mnoho finančních prostředků na vývoj a údržbu softwarového vybavení. Hlavní příčinou vysokých výdajů bylo používání více než 350 různých programovacích jazyků pro nejrůznější projekty. Většina jazyků byla navíc zastaralá či hardwarově závislá.
Tuesday, 11. July 2006
| Autor Lukáš Faltýnek
Vyplatí se VoIP?
Voice over IP je fenoménem poslední doby, neboť tak jako další nové technologie, které se rozšiřují, umožňuje znatelně snižovat náklady, v tomto případě náklady telekomunikační. Kupodivu ani tak nezáleží na tom, zda se jedná o nákladové položky soukromé osoby nebo subjektu firemní sféry. Přesto se však zaměříme především na firemní sféru. Zdeněk Pižl .
Monday, 26. June 2006
| Autor Zdeněk Pižl
1
| známka 1.00
Cestovní Pascal
Chcete použít Pascal na netradiční platformě? Svatopluk Vít vás seznámí s jeho implementací pro palm.
Thursday, 22. June 2006
| Autor Svatopluk Vít
| známka 1.33
Palm Desktop na Linuxu
Kvalitní desktopová aplikace spolupracující s vaším PDA je jeho nejcennějším příslušenstvím. Stačí si uvědomit, kolik záznamů, které nosíte v paměti svého kapesního miláčka, vzniklo v dokonalém pohodlí přímo na vašem PC. Linuxové náhrady Palm Desktopu J-Pilot a KPilot se již zabydlely na počítačích mnoha spokojených uživatelů. Podívejme se na to, jaké možnosti svým uživatelům nabízí a jak obstojí ve srovnání s originálním Palm Desktopem. Lubomír Čevela .
Thursday, 15. June 2006
| Autor Lubomír Čevela
| známka 1.00
Vývoj jádra II. – jednoduchý modul
V minulém dílu seriálu o vývoji součástí linuxového jádra jsme si shrnuli hlavní zásady, kterými by se měl každý vývojář řídit. Nyní přejdeme k samotnému vývoji. Na konci této kapitoly už by měl být každý schopen vytvořit, zkompilovat a načíst svůj vlastní modul. Lukáš Jelínek .
Tuesday, 13. June 2006
| Autor Lukáš Jelínek
6
| známka 2.33