přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila

Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila

knol_dead.png

Společnost Google vzdává projekt vlastní svobodné encyklopedie Knol, která původně měla ambici konkurovat Wikipedii. Přes značné naděje vkládané do nesporně zajímavého projektu se nakonec Knol ukázal jako velký propadák a zařadil se k neúspěšným produktům Googlu (Wave, Buzz...).


Představení Knolu

Vstupní stránka Knolu Vstupní stránka Knolu

Knol neusiloval jako Wikipedie o vytvoření jednoho autoritativního článku ke každému heslu, nýbrž připouštěl názorovou pluralitu. Každý námět mohl být zpracován kýmkoli. Pochopitelně mohla vznikat duplicitní pojetí téhož tématu. Každý článek, označovaný terminologií Googlu jako knol s malým k, měl vždy jednoho autora nebo autorský kolektiv. Knol implementoval některé metody spolupráce. Například autor článku mohl připustit komentáře, čímž získával podněty od svých čtenářů.

Čtenář zadal do vyhledávání v Knolu klíčové slovo a Google mu našel příslušné články. Současně metodami umělé inteligence výsledky hledání seřadil podle jejich odhadované atraktivity. Články a jejich tvůrce je možné hodnotit, což optimalizuje řazení článků při vyhledávání. Nejlepší články a autoři byli vyjmenováváni ve speciálních seznamech.

Ve smyslu svobody slova byl tedy Knol svobodnější Wikipedie. Svoboda ve světě softwaru vyvstává z možnosti bez dalšího souhlasu software upravovat, rozšiřovat o nové funkce, odstraňovat nechtěné funkce, začleňovat do jiného softwaru, sdružovat s jiným softwarem do distribuce, komentovat či jinými způsoby vytvářet odvozená díla. Obsah Wikipedie lze svobodně upravovat jen mimo Wikipedii. Encyklopedie Wikipedie totiž nezakládá právo na svobodu slova, protože s úpravami musí souhlasit ostatní čtenáři a v případě sporů i správci.

Přednosti ve srovnání s Wikipedií

V první polovině roku 2008 vzbudil nově vzniknuvší Knol značnou pozornost a v médiích bylo publikováno množství článků o této perspektivní službě. Komentátoři zdůrazňovali přednosti koncepce a editačního modelu Knolu oproti Wikipedii. Zbytek této kapitoly shrnuje nejčastěji zmiňované výhody.

Odolnost vůči cíleným dezinformacím a nepodloženostem

Začněme příkladem nedostatečných citací zdrojů. Dříve infobox u hesla Česká republika na Wikipedii uváděl, že mottem České republiky je heslo „Pravda vítězí“. Údaj o mottu tak rozporoval třeba článek Státní symboly České republiky, který pojem motto České republiky nezná a heslo „Pravda vítězí“ psané velkými písmeny zná jen jako nápis na vlajce prezidenta. V diskusi k heslu Česká republika byla dvakrát vznesena ve věci motta připomínka, následně bylo motto označkováno poznámkou „zdroj?“. Nikdo nebyl s to ozdrojovat zpochybněné tvrzení, a proto byla informace o mottu smazána. Znění motta, ba dokonce jeho existenci, skutečně není triviální dokázat. Například pro klíčové sousloví „motto České republiky“ nalezne Google jen nepříliš relevantní odkazy. Z české jazykové mutace před svým smazáním stačilo motto probublat do téměř všech ostatních jazykových mutací (namátkou slovenské, německé, baskické, ruské, vietnamské nebo čínské). Údajné motto České republiky i bez potřebného ověření proniklo do dalších hesel české Wikipedie (např. Latinská rčení V) a celkově vystupuje na Wikipedii téměř jako notorieta.

Seznam nejlépe hodnocených autorů Seznam nejlépe hodnocených autorů

Na Knolu má článek jednoho autora, který zaručuje souměřitelnou kvalitu v celém rozsahu článku. Na Wikipedii snadno diletanti kontaminují hodnotný článek několika zavádějícími výroky, přičemž se článek stále může jevit jako velmi kvalitní.

Navíc na Wikipedii mohou směřovat úmyslné útoky. Známý ekologický aktivista William Connolley provedl přibližně čtyřicet tisíc editací v pěti a půl tisících článků. Účelem podle některých názorů měla být manipulace Wikipedie ve prospěch určitých názorů na klimatologii. William Connolley se například snažil odstranit informace o středověkém klimatickém optimu. Na Knolu by býval mohl William Connelley uceleně prezentovat svá stanoviska, ale každý by hned věděl, že se jedná o jeho pohled na věc.

Všeobecnost encyklopedie

Různí odborníci by článek „Lidská ruka“ uchopili naprosto odlišným způsobem. Například anatom by především popisoval tvar ruky, specialista na biomechaniku by studoval fyziku fungování údů, historik umění by kladl důraz na estetickou stránku, pozornost trenéra by zaměstnaly faktory ovlivňující fyzickou výkonnost... Specialista na savce může Wikipedii obvinit z nevyváženosti a antropocentrismu, protože v anatomických článcích má za modelový organismus téměř vždy člověka. Stejně dobře by posloužil i rys, surikata, narval nebo třeba luskoun. Paleontolog by namítl, že není důvod se omezovat na recentní faunu. Zkrátka každý preferuje jiný úhel pohledu, avšak Wikipedie může nabídnout pouze jednu verzi. Na Knolu si čtenář vybíral z více článků a případně si porovnávat různé pohledy na touž problematiku.

Dále Knol připouštěl, aby si autoři prostředí individualizovali. Například Wikipedie vyžaduje jednotnou licenční politiku. Volba licence na Knolu záleží na autorovi, čímž se rozšiřuje i zužuje okruh zveřejnitelných obrázků a dalších materiálů.

Ukázka použití copyrightu Ukázka použití copyrightu

Standardy a regulace

Knol definoval jen málo restriktivní pravidla (např. zákaz pornografie), takže autoři byli z hlediska formy a obsahu velmi málo omezováni. Na Knolu šlo tedy publikovat vlastní výzkum a různé nápady, praktické návody, eseje, špatně doložitelná fakta, ideologicky zabarvené články... Naopak Wikipedie by měla zůstat prostá těchto útvarů.

Wikipedií požadovaný encyklopedický styl je poměrně podrobně rozebrán ve speciálních článcích. Pravidla nemohou tvořit absolutní klíč pro objektivní posouzení všech sporných situací. Například při posuzování věrohodnosti zdroje by měl autor respektovat úvahy:

  • Pokud tvrzení skutečně nevěříte, odstraňte jej a na diskusní stránce požadujte uvedení zdroje.

  • V rámci encyklopedie je fakt tvrzení odsouhlasené konsenzem učenců a expertů pracujících na daném tématu.

  • Skupiny všeobecně známé jako extrémistické nebo dokonce teroristické, ať už politického, náboženského, rasistického nebo jiného charakteru, by nikdy neměly být ve Wikipedii užívány jako zdroje.

Aplikace a interpretace těchto pravidel zůstává značně subjektivní a názory různých autorů se v konkrétních situacích mohou rozcházet. Konečné slovo vždy náleží správcům Wikipedie. Výroky správců jsou někdy kontroverzní (např. cenzurování některých témat). Na Knolu neexistovala diktatura správců. Jak se ukázalo časem, možná to byla chyba.

Historie Knolu

Projekt Knolu byl oznámen v závěru roku 2007. Nejprve Knol běžel v neveřejném režimu. Uzavřená skupina vybraných profesionálů připravovala ukázkové články. Vzhledem k zvolené odborné profilaci panelu se většina demonstračních článků týkala epidemiologie. Inicializační články předváděly doporučený encyklopedický styl. V polovině roku 2008 byl Knol spuštěn naplno.

Odborný článek na Knolu Odborný článek na Knolu

Google nabídl autorům zprostředkování inzerentů skrz systém AdSense a provizi z reklamy. Kdyby Knol uspěl, získali by autoři nejnavštěvovanějších článků slušný příjem. Pobídka k psaní atraktivních článků byla zřejmá, avšak nízká návštěvnost nakonec vyloučila finanční motivaci autorů. Spekulovalo se, že Google bude při vyhledávání na Google.com upřednostňovat články v Knolu třeba na úkor Wikipedie. K žádné obdobné podpoře projektu se však Google neuchýlil.

Hledání hesla Czech na Knolu... Hledání hesla Czech na Knolu...

...a na Wikipedii ...a na Wikipedii

V prvních několika měsících se každý den objevovalo asi pět set nových článků. Záhy však nastaly potíže, neboť většinový uživatel nedokázal nebo nechtěl dodržet předvedený encyklopedický styl. Portál Knol se rychle změnil na obecnou blogovací platformu, ačkoli k tomuto nasazení nebyl uzpůsoben. Knol čelil svému zamoření encyklopedicky nevýznamnými články. Při absenci kvalitních článků Knol vracel irelevantní výsledky vyhledávání. Například pro klíčové slovo „Czech“ (v angličtině "český") Knol na prvním místě vrací článek, jenž pojednává o problematice sestavování horoskopů pro jistou českou modelku. Od počátku roku 2009 již článků přestalo přibývat, Google přestal službu vylepšovat a celkově začal Knol „vyhnívat“. Knol se stal jako encyklopedie nepoužitelným.

Hledaný článek by již exportován Hledaný článek by již exportován

Koncem roku 2011 Google oznámil, že Knol spolu s některými dalšími projekty bude v následujícím roce ukončen. Rozhodnutí možná souvisí se změnou smluvních podmínek Googlu. Obsah Knolu bude veřejnosti znepřístupněn v poslední dubnový den. Na Svátek práce bude Knol již odstaven. Autoři hesel mohou své výtvory exportovat do formátu hostingu Annotum, který vychází ze svobodného blogovacího CMS systému Wordpress. Zároveň Google exportujícím hosting Annotum doporučuje. K prvnímu září bude celý Knol kompletně smazán.

Nahoru

Příspěvky

Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila
Pavel Šimerda 19. 04. 2012, 12:11:42
Odpovědět  Odkaz 
Celově zajímavá informace, ALE...

Musím se zastavit té cenzury Wikipedie. Ten odkaz na článek na blisty.cz je podle mě irelevantní.

Jedná se o: http://www.blisty.cz/art/35671.html

Jako první příklad cenzury se zde nachází Wikipedia Review, což je nějaké fórum, což už samo o sobě zavání tím, že ho za významné považují pouze jeho účastníci. Kritérium významnosti pro Wikipedii bohužel (naštěstí?) neurčuje sám předmět článku a jeho věrní fanoučci.

Druhý příklad se zabývá heslem o tehdy (2007) vzniklém konspiračně teoretickém filmu, který si později svoji významnost vybojoval. Problém v případě toho filmu vidím v tom, že jeho fanoušci na wikipedii křičeli po zachování článku, aniž by pro to něco skutečně udělali (dodání zdrojí, rozšíření článku, rozumná diskuze). Později se objevili lidé, kteří toto všechno zajistit dokázali a výsledný článek se udržel dodnes.

A tyto dva příklady jsou komentovány:

„A nezmiňuji toto téma náhodou. Jsou to především citlivé historické informace, které jsou na Wikipedii terčem "vandalismu" a cenzury.“

Přijde mi, že autor článku na blistech, pan Jan Zeman, zasloužil leda tak vysmát. Tehdy.

Tím netvrdím, že Wikipedia není cenzurována. Naopak. Cenzura ve smyslu rozhodnutí, co na Wikipedii bude a co ne, je jedním z jejích základních pilířů. A týká se to jak jednotlivých vět či odstavců, tak i celých článků.

Ona samotná kritika Wikipedie se dělí na dvě strany. Jedna strana kritizuje, že si tam každý může psát co chce, druhá strana naopak kritizuje, že nemůže.
František Bártík Re: Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila
František (autor článku) 19. 04. 2012, 13:50:00
Odpovědět  Odkaz 
Citace měla doložit tvrzení, že "výroky správců jsou někdy kontroverzní". Existence odkázaného článku v Britských listech je relevantní. Nebyly-li by některé výroky správců kontroverzní, pan Zeman by polemiku nenapsal (resp. Jan Čulík by polemiku nepublikoval). Kritik Wikipedie ve stejném duchu lze najít na internetu mnoho.

Jinak je objektivně pravda, že na Wikipedii chybí některá zásadní kontroverzní hesla a pokusy o jejich rozpracování jsou rychle mazána. Například na anglické Wikipedii bylo celkem pětkrát smazáno heslo Gregg Valentino a v současnosti (narozdíl od české Wikipedie) chybí.
Re: Re: Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila
mmm 19. 04. 2012, 15:50:37
Odpovědět  Odkaz 
jo, ale cenzura je trochu neco jineho. oznacovat to co dela wiki za cenzuru je stejne, jako oznacovat trest smrti (v nekterych demokratickych statech) za genocidu...

nevim proc maji lide potrebu to slovo tak moc pouzivat...asi si pak prikadaj jako frajeri a bojovnici za svobodu (skoda ze nebyly tak odvazni za komunismu), ale skutecna cenzura v demokratickych statech neexistuje
Re: Re: Re: Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila
Mirek 19. 04. 2012, 18:37:34
Odpovědět  Odkaz 
Existuje. Nesmí se třeba říkat určité věci o nacistmu.
Re: Re: Re: Re: Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila
Juraj Oravec 19. 04. 2012, 19:23:47
Odpovědět  Odkaz 
nacizmus je niečo úplne iného
Re: Re: Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila
Honza Jaroš 19. 04. 2012, 22:55:06
Odpovědět  Odkaz 
To že Jan Čulík považuje něco za cenzuru ještě neznamená, že o cenzuru skutečně jde. Modelovým příkladem je moje osobní zkušenost z maillistu zabývajícího se Járou Cimrmanem (tuším že to byl rok 1995, možná o rok dřív), kde si tento pán dlouho stěžoval na cenzuru a filtrování zpráv pro jeho osobu, potažmo pro zahraničí obecně, až se s tím skutečně někdo ze správců začal zabývat a zjistil, že pan Čulík vůbec v konferenci nebyl přihlášený. Vůbec netušil, jak ta věc funguje, ale místo aby si zjistil technické podrobnosti, kopal kolem sebe. Od té doby jeho názory beru se značnou rezervou.
Tím se nijak nevyjadřuji k existenci nebo neexistenci cenzury na Wikipedii, jen upozorňuji, že názory pana Čulíka v této oblasti není radno automaticky považovat za bernou minci...
Re: Re: Re: Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila
Pavel Šimerda 20. 04. 2012, 01:51:42
Odpovědět  Odkaz 
Ani já jsem se nevyjadřoval k existenci „té špatné“ cenzury na Wikipedii. Pouze k odkazu na hodně špatný článek na úrovni horšího POV blogpostu, což je IMO celkem běžnou součástí blistů.
Re: Re: Encyklopedie Knol společnosti Google: Co byla zač a proč nepřežila
Pavel Šimerda 20. 04. 2012, 01:48:59
Odpovědět  Odkaz 
Tak. Očekával jsem mírný náznak omluvy a vyřazení odkazu na ten nesmysl ze článku. Ale co už, moje ostuda to není. Myslím, že jsem z odkázaného článku ocitoval dostatek na to, aby bylo zřejmé, že je to jen něčí ukřivděný výkřik a nemá s realitou nic společného.

Docela by mě zajímalo, který z těch dvou případů vám tedy přijde relevantní, jestli dočasné vymazání nejspíš úplně nepoužitelného článku o novém filmu, nebo neuznání menšího internetového fóra za hodné samostatné stránky na Wikipedii. To už bych si mohl na wikipedii založit stránku „Pavel Šimerda“, počkat, až mi ji smažou, a pak jít psát „kritické“ články.

FAIL.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz